Listnáče byly zasazeny v rámci výsadby Stromů svobody v roce 1920. Teď však má 48 lip lemujících silnici mezi Chlumem a Svárovem kvůli opravě a rozšíření silnice padnout k zemi. Na jejich záchranu proto loni vznikla petice.
„I když je silnice úzká, není nebezpečná, nikdy se tam nestala žádná nehoda. Bylo by však náročnější to udělat jinak, což se jim nechce,“ říká autorka petice Alice Hrbková.
Právě přihlášením do ankety chtěla na plánovaný trudný osud aleje upozornit a pomoct ji tak zachránit.
„Celkem i s papírovými archy máme už přes dva tisíce podpisů. Vítězství nás moc těší, protože si myslíme, že pokácet Alej roku už bude složitější. Je tady řada stromů, které jsou suché a měly by se pokácet, proti tomu nic nenamítáme. Vadí nám však, že při opravě silnice má za oběť padnout řada krásných a zdravých stromů,“ vysvětluje Hrbková.
Nepomůže ani podpis hejtmana
Podle informací z hejtmanství se však zdá, že ani petice, na niž ještě před zvolením přidal svůj podpis i současný hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), alej zachránit nepomůže.
Kraj by totiž podle svého mluvčího Michala Cagaly přišel o osmdesátimilionovou evropskou dotaci, pokud by se k opravě silnice nepřistoupilo. „A bez vykácení části stromů vozovku rozšířit nepůjde. Vykácení však bude kompenzováno výsadbou nových stromů,“ hlásí Cagala.
„Důležitá je informace, která předtím nebyla patrná, že některé stromy nejsou zdravé a vykácení bude kompenzováno dvojnásobkem nově vysazených stromů,“ podotýká sám Grolich.
Starostce Velkých Opatovic je líto, že lípy musí ustoupit silnici. Jinou možnost však nevidí. „Nevyhnou se tam ani dvě osobní auta. Jsou tam různě vyježděné ostrůvky, kde na sebe musí řidiči čekat,“ uvedla už dříve Kateřina Gerbrichová (Město lidem).
Cílem ankety Alej roku je přitáhnout pozornost ke stromořadím, jež patří ke zdravé a fungující krajině.
„V počtu nominací padl další rekord. O desátý titul soutěžilo neuvěřitelných 132 alejí a stromořadí, pro které hlasovalo bezmála sedm tisíc lidí. Pro nás to je důkaz, že si lidé nádherných alejí váží a jsou na ně patřičně hrdí,“ těší Karolinu Kostićovou ze sdružení Arnika, jež soutěž pořádá.
