Skupinka mladých lidí v reflexních vestách a s kyblíky v ruce se ohýbá pro pohozené smetí, prohlédne je a uloží. Takový výjev byl nedávno k vidění ve Znojmě, kam se vydali studenti z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kteří tady zkoumali volně pohozený odpad. Takové odpadky pak musejí obce a města na svoje náklady likvidovat.
„S tímto problémem se v uplynulých několika měsících ve zvýšené míře potýká i Znojmo, které na jeho řešení musí vynakládat nemalé finanční prostředky,“ vysvětluje mluvčí města Karolína Janečková.
Studenti sbírali odpad v centru Znojma, ale i v parcích, na nádraží a na zastávkách nebo cyklostezkách. Podle Jana Slavíka, proděkana pro vědu a výzkum fakulty sociálně ekonomické zmíněné univerzity je na hodnocení zatím ještě brzy, terénní šetření totiž stále ještě probíhá v dalších různých místech republiky.
„Subjektivní dojem však naznačuje, že čistota veřejného prostranství ve Znojmě je v důsledku pravidelného úklidu na vysoké úrovni. Zkoumaná území nebyla nadměrně znečištěna většími druhy odpadů, jako je PET, sklo a plechovky. Opakem je množství drobného odpadu – nedopalky od cigaret, žvýkačky, drobný plast, zátky od piva a hygienický odpad,“ popisuje Slavík s tím, že Znojmo si vybrali jako zástupce měst do 50 tisíc obyvatel, které je turisticky atraktivní lokalitou a současně se nachází v blízkosti národního parku.
Cílem „smrdutého“ projektu je studie, která nabídne možnosti nakládání s volně odhozeným odpadem a nákladů spojených s úklidem. Zkoumaná bude i případná odpovědnost výrobců za některé druhy odpadů, třeba obalů, a možnost jejich spolupodílení se na nákladech obcí a měst.
Průzkum určí, jak se daří zeleni ve městě
Nejedná se o první výzkum, který město podpořilo. Další tady provádí Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem. Cílem je zjistit, jak je zeleň ovlivňována městským a zároveň výrazně suchým prostředím, a definovat opatření pro zlepšení podmínek.
Vědci už mají zvládnutou inventarizaci dřevin, zhodnocení zástavby i zelených ploch, analyzovali půdní vzorky a umístili ve Znojmě dvě meteostanice. Pracovníci Městské zeleně také instalovali do půdy měřicí zařízení.
„Zavedli jsme ve vybraných lokalitách čidla do půdy. Ta budou monitorovat vlhkost a teplotu v různých hloubkách. Bude tak možné posoudit, zda se srážková voda či závlaha dostane ke kořenům stromů a jaké zde probíhají změny teplot v průběhu roku,“ vysvětluje ředitel organizace Radoslav Habrdle.
Ke stromům zároveň aplikovali hydrogel nebo speciální mykorhizní přípravek (symbiotické houby) pomocí injektážního stroje. „Výzkum by nám měl ukázat, která z metod je pro stromy nejefektivnější,“ dodává.
To, jak město pečuje o zeleň, je přitom jedním z důvodů, proč si je odborníci vybrali. I tady hrála roli jeho velikost.
„Jedná se o město ve velmi suché oblasti a velmi dobře se stará o zeleň. V neposlední řadě je to město velmi vstřícné pro rozvoj odborné spolupráce v této oblasti. Nutno vyzdvihnout, že je teprve druhým městem, které ošetřuje zeleň zcela novou technologií injektáže speciálních pomocných půdních látek do kořenového prostoru stromů a keřů,“ poznamenal Petr Salaš, vedoucí Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin.
Výzkum probíhá v rámci projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova. Má určit postup a navrhnout opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí. Současně probíhá i v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. Výstupem výzkumu budou dvě certifikované metodiky, které budou sloužit jako podklad pro případné úpravy legislativy v boji proti suchu.
