Poslední roky provází financování Národního divadla Brno (NdB) často hašteření, jestli dostatečně šetří nebo zda není hlediště této největší kulturní instituce ve městě poloprázdné. Z městské kasy ročně dostává více než půl miliardy, i tak se pere o každou korunu navíc.
Teď se však zdá, že nastává vzácný okamžik, kdy se vedení divadla i města shodují na tom, kam kulturní stánek směrovat. Nynější příspěvkovou organizaci Brna chtějí přeměnit na veřejnou kulturní instituci, jejíž zřízení umožňuje od letošního roku nový zákon.
Brno zvažuje kvůli úsporám převod svého Národního divadla na stát |
Divák na první pohled žádnou změnu při návštěvě nepozná, má však naději, že se zachová pestrá nabídka a minimálně stejně kvalitní zážitek jako dosud. Transformace nicméně bude stěžejní pro magistrát, jenž divadlo spravuje. „Jeho význam bezesporu překračuje hranice města,“ podotýká primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V tom má rozhodně pravdu. NdB totiž zásobuje kulturními „peckami“ nejen Brňany, ale sjíždějí se do něj návštěvníci z celé Moravy. Od politiků, kteří z rozpočtu vyčleňují peníze i pro další brněnská divadla, tak dlouhodobě zaznívá, že by tuto vlajkovou instituci měl ideálně provozovat stát, jak to platí u pražské „zlaté kapličky“. Tento návrh však v hlavním městě pokaždé narazil.
Způsob, jak ulehčit městské kase a zároveň z větší části zapojit do financování i Jihomoravský kraj, potažmo ministerstvo kultury, je tak na stole až nyní s novým zákonem. „Dlouhodobě apelujeme na to, aby se na financování některých organizací podílel výrazně a jinak než formou případných dotací i jiný subjekt,“ oznamuje primátorka.
Hejtmanství i stát už nyní na chod divadla přispívají, ve srovnání s příspěvkem města však jde o drobné. V minulém roce dostalo NdB od státu 70 milionů, od kraje dalších 17. Dohromady to je méně než pětina příspěvku Brna, které poslalo 526 milionů.
| Rozpočet 2024 | Rozpočet 2025 | |
| Vstupné | 106,6 milionu | 96 milionů |
| Dotace od Brna | 525,9 milionu | 539 milionů |
| Dotace od Jihomoravského kraje | 17 milionů | zatím nic |
| Dotace od státu | 70,1 milionu | 37 milionů |
| Ostatní výnosy | 13,3 milionu | 2,5 milionu |
| Celkové příjmy | 732,9 milionu | 674,5 milionu |
| Celkové výdaje | 736,8 milionu | 674,5 milionu |
Vlastní příjem divadla, tedy výběr vstupného, loni vůbec poprvé překročil hranici 100 milionů korun. Z porovnání nákladů dosahujících bezmála tři čtvrtě miliardy a vlastních tržeb je jasné, že k soběstačnosti má NdB velmi daleko. Muselo by buď výrazně zdražit, či omezit repertoár, což by však s sebou logicky neslo nižší poptávku. Ta přitom byla minulý rok s více než 260 tisíci diváků rekordní.
„Chystanou změnu dlouhodobě prosazuji, na zákoně jsem se i podílel. Jsem přesvědčený, že to bude impulz pro rozvoj živé kultury,“ hlásí ředitel NdB Martin Glaser, který zároveň doufá, že zmíněný posun přinese jeho stánku víc peněz. Jednání ale budou složitá.
Za cenu dacie dostává Brno mercedes, míní šéf divadla po dekádě ve funkci |
Krajský náměstek pro kulturu František Lukl (Starostové pro jižní Moravu) upozorňuje, že bez většího zapojení státu do financování této organizace to nebude možné.
Zdůrazňuje, že už z jejího názvu je patrné, že jde o divadlo pro celý národ, a proto by se o něj měl starat i stát. „Jako Jihomoravský kraj vyšší finanční částky slibovat nemůžeme. Co dáváme, je dnes maximum možného,“ sděluje Lukl.
Případná změna je závislá na slibovaném novém systému přerozdělení daní pro jednotlivé kraje, který by jižní Moravě mohl přinést ročně až dvě miliardy korun navíc.
Sníží se tlak politiků, doufá Glaser
Podle brněnského opozičního zastupitele a bývalého náměstka pro kulturu Matěje Hollana (Žít Brno) se počítá s tím, že dohody o financování budou trojstranné, tedy i se státem, přestože takto explicitně zákon nehovoří. „Důležité také je, že po této změně bude financování zakotveno na několik let dopředu. Dnes se řeší rozpočet z roku na rok,“ poukazuje na další benefit.
Ten jako hlavní vyzdvihuje i Glaser. „Vznikne rovněž správní rada, která odstíní přímý vliv a možný nátlak politiků na chod takových institucí,“ doplňuje ředitel, jenž se v minulosti několikrát veřejně názorově střetl s primátorkou Vaňkovou.
Dvě divadla, dva rozdílné přístupy magistrátu. V Brně bobtná spor o peníze |
Zároveň se dá očekávat, že Brno bude chtít v nové formě provozu NdB svůj příspěvek pro tuto instituci snížit. Letos jí pošle 539 milionů. „Ušetřené peníze by pak bylo možné využít pro jiné, ideálně opět kulturní účely. Jsme ale teprve na začátku, takže na jakékoliv závěry je ještě opravdu brzy,“ říká primátorka.
Konkrétní částku, o kolik by se mohla dotace snížit, nezmínila. Podle Hollana lze očekávat, že by příspěvek města divadlu mohl být klidně o 100 milionů nižší.
Národní divadlo Brno přitom nemusí být jedinou kulturní institucí, která by prošla touto loni na proměnou. Primátorka už zmínila i možnou transformaci Centra experimentálního divadla, pod nějž spadá Husa na provázku nebo HaDivadlo, či Filharmonie Brno. Její šéfka Marie Kučerová o tom zatím neuvažuje.
„Zajímavým projektem může být i vznik jedné instituce, která by spravovala všechny tři vily v Černých Polích – Arnoldovu, Löw-Beer a Tugendhat,“ nastiňuje Vaňková další možnosti. Zatímco Arnoldovu vilu a Tugendhat spravuje město, o tu třetí – v bezprostředním sousedství – se stará kraj.
