V oblasti Staré Hory v Oslavanech na Brněnsku provádí Archaia výzkum v souvislosti se stavbou bytového domu a rodinných domů již od roku 2021. Nález vsedě pohřbeného muže jejich snahu před několika měsíci korunoval.
Jeho ostatky našli uložené v jámě a podle vedoucího týmu Michala Buča zůstaly přesně tak, jak byl muž pohřben, tedy s nohama nataženýma dopředu. Jde o nález z mladší doby kamenné, konkrétně z kultury s lineární keramikou zhruba z období 5 000 let před naším letopočtem.
Brnem se proháněli archeologové s kolečky, našli vzácné poháry i kachle![]() |
„Při odkrývání jednoho z objektů na nás nenadále vykoukla lidská lebka, což nás velmi potěšilo, protože neolitických pohřbů je v porovnání s jinými obdobími stále relativně málo,“ sdělili archeologové ve své zprávě.
Jejich překvapení umocnil fakt, že v úrovni hlavy nemohli najít zbytek těla. „V té době byly častěji pohřby na boku, s hlavou otočenou na východ, nebo na západ podle toho, zda se jednalo o muže, či ženu. Uložení sedícího těla jsme zaznamenali v jednom z případů v brněnském Komíně, jde ale o unikátní polohu. Víme jistě, že byl nebožtík uložen pietně, nebyl jen tak pohozen,“ konstatoval Bučo. Odhadnout, zda byl zemřelý pochován v rakvi, již v současnosti nedokáže.
Kosterní ostatky putovaly z místa nálezu do Moravského zemského muzea, kde se zjistilo, že muž zemřel ve věku zhruba pětadvaceti až třiceti let. „Antropologovi Zdeňku Tvrdému se podařilo odhalit, že muž v mládí trpěl nedostatkem stravy, což se podepsalo na jeho zubní sklovině. Dokonce trpěl i parodontózou a záněty šlach a kloubů z velké fyzické zátěže,“ konstatuje Archaia.
Na místě nadšenci odhalili, že muž dostal k poslednímu odpočinku i několik milodarů jako například čepel či keramické zlomky.
Důvod pohřbu v této pozici zůstává archeologům záhadou. „Nepochybně se jednalo o určitý rituál, kterému už dnes zcela neporozumíme,“ domnívá se Michal Bučo.
Osadníci uchovávali potraviny v jámách
Na oslavanském pozemku našel se svým týmem celou neolitickou osadu, obehnanou v rané fázi příkopem. „Objevili jsme pece, jak potravinářské, tak na výrobu keramiky, i těžební jámy. Ty byly tehdy hodně časté. S nich tehdejší osadníci vybírali materiál na stavbu pecí a pak je zaházeli odpadem. Dále se zde vyskytovaly zásobní a sídlištní jámy pro uskladnění potravin. Většina osídlení byla v dlouhých domech,“ přiblížil Bučo.
Osadníci se podle jeho poznatků věnovali zemědělství a stavbě obydlí. Rovněž měli svá hospodářství. „Přecházeli od lovu k pěstitelství, stejně jako těžili nové druhy materiálů. V Oslavanech podle našeho názoru mohli těžit pískovec, používaný pak na tvorbu mlýnků, jimiž si drtili obilí a další potravu,“ dodal představitel organizace Archaia.
Jeho tým bude v Oslavanech v příštích letech v pátrání pokračovat. Bučo je přesvědčen, že další nálezy budou následovat.