Hejno špačků přelétá nad vinicemi u Mikulova na Břeclavsku. Snímek je z konce srpna, nyní ptáci ožírají poslední úrodu hroznů sloužících pro nejlepší vína. | foto: Václav Šálek, ČTK

Vinice decimují extrémní nálety špačků, za pár minut zhatí roční práci

  • 28
Nejosázenější vinařskou oblast jižní Moravy pustoší houfy špačků. Přívlastkové víno může podražit, protože hlavně menší vinaři sčítají obrovské škody na nejkvalitnějších hroznech.

Už jen asi čtvrtinu všech hroznů nechali venku jihomoravští vinaři. Vystavují je posledním slunečním paprskům, aby z nich vyprodukovali výběrová, tedy svá nejkvalitnější vína.

Jenže právě o nich si v jedné z nejosázenějších oblastí mohou nechat jen zdát. Úrodu na Velkopavlovicku a Velkobílovicku totiž decimují nebývale početná hejna špačků. A to dokonce tak, že z úrody v některých případech nezbývá vůbec nic.

„Letošní rok je extrémní. Špačci jsou velmi odolní, už na ně nefungují ani osvědčené postupy. Jsou drzí. Dokonce se nám stává, že jsou ve vinohradu sběrači a těsně před nimi úrodu pustoší špačci. Vůbec se nebojí a nemají respekt ani z lidí, kteří pracují na vinici. Zbývají po nich jen holé stopky,“ popisuje vinařka Milada Melkusová z Čejče na Hodonínsku.

Podle prezidenta Svazu vinařů Tibora Nyitraye jsou nejzasaženější vinice ve Velkých Bílovicích, Velkých Pavlovicích, Čejkovicích a právě v Čejči.

„Jde o nejvíce osázený region, kde působí hlavně malí a střední vinaři. Těch se situace bytostně dotýká, útoky špačků pro ně znamenají obrovské ekonomické ztráty, které jen tak nedoženou. V podstatě mají během několika minut zhacenou celoroční práci,“ potvrzuje problémy Nyitray.

Nabídku pokryjí velká vinařství, zdraží se maximálně o koruny

Právě menší vinaři tratí na náletech špačků nejvíce, protože často mají vinice jen v jedné lokalitě a nemůžou si dovolit do vinohradů posílat lidi, aby špačky plašili.

„Jednoduše nemají kapacitu. A pak jsou jejich vinohrady úplně vybílené. Výběrová vína proto vůbec na trh dodat nemohou,“ vysvětluje Nyitray.

Zároveň však dodává, že zákazníci se o sortiment nebo výrazné zdražení přívlastkových vín bát nemusí. „Ztráty většinou zůstanou ve vinařství, na ceně lahve se špaččí nálety projeví mírně, maximálně v jednotkách korun. A velká vinařství nebo podniky z jiných oblastí nabídku zvládnou pokrýt,“ podotýká.

Třeba pro rodinné vinařství Melkusových jsou však letošní ztráty bolestné. „Hospodaříme na zhruba osmi hektarech a z nich nám určitě třetinu špačci sežrali. Ve vinohradu jsme nechávali odrůdy na výběrová vína, z nichž máme vyšší příjem. Jenže kvůli jejich řádění jsme přišli o Pálavu, Dornfelder, Cabernet Moravia, Frankovku nebo Hibernal. Jen na hroznech míří ztráta téměř k půl milionu, a to nepočítám celoroční práci,“ říká Melkusová.

I proto vinaři marně volají po peněžitých kompenzacích od státu. „Proti špačkům se nedá pojistit, tak jako to jde třeba proti vysoké zvěři nebo mrazům. Malým a středním vinařům by náhrady výrazně pomohly,“ zdůvodňuje Nyitray.

Špačci jsou agresivnější, za čtrnáct let jich přibyl milion

Ačkoliv v dalších oblastech není napáchaná škoda tak vysoká, také jinde vinaři pozorují změny.

„Špačci jsou agresivní, jejich hejna nekonečná. Z očí vám zmizí začátek, ale ještě nevidíte konec. Dokonce dravci, kterých je letos kvůli přemnoženým hrabošům víc, z tak početných houfů mají respekt. Špačci kolem nich krouží tak dlouho, až to dravci vzdají a raději odletí lovit jinam,“ upozorňuje vinař Ctirad Králík ze Sedlece u Mikulova.

Hlavní sommeliér Národního vinařského centra Marek Babisz si zase všiml organizovaného chování špačků. „Stačí chvíle, aby po nich vinohrad vypadal, jako by tam projel sklízeč s kombajnem. Část strhává hrozny, druhá část je žere a potom se to otočí. Zpustošení několika metráků hroznů jim opravdu zabere jen pár minut,“ tvrdí Babisz.

Že špačků v Česku přibývá, potvrzuje i výzkum, jejž vedl Karel Šťastný z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Se svým týmem mapuje rozšíření jejich hnízdišť. „Poslední data, která právě chceme publikovat, pochází z let 2014 až 2017. Odhadujeme, že v republice je až 4,8 milionu špačků,“ vyčísluje Šťastný.

Přitom při posledním mapování mezi roky 2001 a 2003 jich vědci napočítali asi 3,6 milionu. „Jde o maximální hranice odhadů, nicméně trend růstu populace to ukazuje dobře,“ míní Šťastný.

Aktuálnější čísla o počtech špačků nemá. A přesnější přehled o nich chybí také ornitologům. „Počty špačků jsme evidovali naposledy před pěti lety, momentálně se jejich rozšířením nezabýváme. Nicméně mám informace, že třeba u Rakvic na Břeclavsku se velké hejno pohybuje,“ uvádí David Horal z České společnosti ornitologické.

Růst vinné révy hlídá i moderní technika:

28. května 2018