První kladné body podnik sbírá hned u vstupních dveří. Kompletně přestavěný a designově čistý interiér je v béžových a hnědých odstínech. Pěkné jsou originální židle, chybí televizní obrazovky a hlavně! Dostatečně veliká je nekuřácká část.
Z hlediska jídla bych koncept popsal moderním výrazem "gastropub", což znamená, že jde o hospodu, kam zajít si na jídlo, by mělo být zároveň zážitkem.
Restaurace Šelepova no. 1Šelepova 1 Brno www.selepova.cz Hodnocení: 85 % Z jídelního lístku: |
Gastropub ještě není restaurace, kam pozvete slečnu na romantickou večeři, ale také to není putyka s permanentní nikotinovou mlhou, kde si troufnete maximálně na topinku nebo vepřový řízek v naději, že na tom není co zkazit.
Interiér příjemně překvapil, další pochvalu si zaslouží jídelní lístek. Je stručný, přehledný a na většinu položek jsme okamžitě dostali chuť. Netradiční a lákavé jsou i běžně zanedbávané skupiny, tedy jídla bez masa a jídla pro děti.
Telecí líčka bychom si dali znovu, i za vyšší cenu
K aktuálně čepovanému Svatojánskému pivu jsme si dali tlačenku za 45 korun a k ní cibulové kroužky za 40 korun. Tlačenka byla bezchybná, se spoustou libového masa, doplněná dvoubarevnými kroužky cibule a octem. Velikost porce rozhodně není předkrmová a spolehlivě zasytí hosta, který si na Šelepku zajde na pár piv.
Cibulové kroužky jsou jednoduché jídlo, které se ovšem stejně jednoduše dá pokazit nebo ošidit mraženým polotovarem. Na Šelepce je zcela jistě dělají svoje a každému, kdo tuto americkou pivní klasiku ještě neochutnal, je můžu doporučit.
Hlavní chod jsme si vybrali v nabídce české klasiky, na kterou bohužel člověk běžně nenarazí. Za neuvěřitelných 99 korun jsme ochutnali dokonalá telecí líčka na červeném víně s domácími kroketami a dali bychom si je znovu, i kdyby jídlo stálo dvakrát tolik.
Personál si hostů všímá, za tuhé maso se číšník omluvil
Konfitované kachní stehno s kysaným smetanovým zelím a bramborové lokše za 135 korun bylo bohužel jediné zaváhání, které z kuchyně přišlo.
Maso bylo asi z poloviny úplně tuhé a vysušené, pravděpodobně nebylo při pomalém vaření v tuku dostatečně ponořeno. Příloha ale byla originální a výborná. Za tuhé maso se číšník omluvil a nabídl digestiv na účet podniku.
Personál si ostatně zaslouží samostatnou pochvalu. Když jsme sem přišli, zahrádka byla plná, déle jsme na jídlo čekali, přesto se číšník usmíval, popřál nám dobrou chuť a zajímal se, jak nám chutnalo.
Vzhledem k velikostem porcí jsme dezert původně chtěli vynechat, ale nakonec jsme ochutnali ananasové carpaccio s mascarpone a jahodami za 30 korun. A přiobjednali v červeném víně povařenou hrušku s vanilkovou zmrzlinou za 48 korun.
Ananasový dezert byl v nabídce poledního menu a málem jsme ho nedostali, protože kuchaři "došlo" mascarpone. Číšník ale navrhnul variantu s kysanou smetanou, což bylo možná ještě lepší, dezert byl totiž krásně lehký a osvěžující. Stejně dobře jsme si pochutnali na hrušce se zmrzlinou, doplněnou kopečkem poctivé šlehačky.
Po první návštěvě na Šelepce se zdá, že se podařilo vzácné setkání skvělého kuchaře, schopného personálu a osvíceného provozovatele, což ve výsledku dává podnik, po kterém touží každý, kdo hledá českou hospodu s vynikajícím jídlem.
