Zatímco města jako Brno, Znojmo či Hodonín se spíše vylidňují, do okresu Brno-venkov zamířilo loni o dva tisíce lidí více než v předchozím roce.
"Žili jsme s manželem nějaký čas na Novém Zélandu, kde jsme si zamilovali přírodu. Celý život jsem jinak strávila v Brně. Když jsme se tedy z ciziny vrátili, rozhodli jsme se koupit dům na venkově. Chceme, aby naše děti vyrůstaly v přírodě. Abychom se o ně prostě nemuseli bát, když si půjdou hrát ven," popisuje Anna Stejskalová, která s manželem nedávno koupila dům v malé vesnici asi dvacet kilometrů od Brna.
A není to jen zeleň a klid, co lidi z měst láká na vesnice. Cena pozemků mimo město je někdy i mnohonásobně nižší.
Venkov už není jenom pro starší
"Venkov dostává s příchodem lidí z města tak trochu novou krev, záleží pak na tom, jak se podaří propojit životy nových přistěhovalců se starousedlíky," tvrdí brněnský sociální geograf Milan Jeřábek.
Jihomoravanů přibývá
|
Tvrzení, že mladí žijí ve městech a starší na vesnici, už podle Jeřábka dávno neplatí. Po vsi touží i mladá generace, a to i s tím rizikem, že zde neseženou práci.
"Lidé z venkova často dojíždí za prací do města, to bohužel není pro životní ovzduší moc přívětivé, každý má často své auto, ve kterém tedy jezdí pouze jeden člověk," poukazuje na neekologické chování dojíždějících Jeřábek.
Navíc přesun z města na vesnici je spíše častý u lidí s vyššími příjmy. "Tito lidé totiž musí splácet své hypotéky, na které musí mít peníze. Lidé, kteří ani na hypotéku nedosáhnou, zase často zůstávají ve městě, většinou v bytovkách," dodává Jeřábek.
Jinde lidí ubývá, tady naopak
Zatímco ve většině krajů republiky obyvatel ubývá, jižní Morava navíc patří mezi čtyři regiony, kde počet narozených převyšuje počet zemřelých. Stále více lidí se sem také stěhuje. Dohromady v roce 2013 přibylo v kraji jeden a půl tisíce lidí.
"Loni jsme zaznamenali o padesát tři porodů více než předešlý rok. Jihomoravský kraj je díky tomu, že počet narozených dětí mírně vzrostl, zřejmě atypický," hodnotí primář Petr Janků z gynekologického oddělení Fakultní nemocnice v Bohunicích.
Podle výsledků demografické studie statistického úřadu se také zdá, že rodiny začaly stále silněji toužit po více než jednom dítěti.
"Stále k nám přichází rodit spíše starší maminky. Trend se ale mění v tom, že ženy už zase rodí více dětí. Běžný průměr je třeba dvě až tři děti, dříve tu byly jen rodiny s jedním, maximálně dvěma potomky," dodává Janků.
Jihomoravané si také děti stále častěji pořizují, aniž by byli sezdáni. Z více než dvanácti tisíc dětí, které se v roce 2013 v kraji narodily, jich bylo pět tisíc z nesezdaných manželství.
"Dříve držely lidi pohromadě vnější okolnosti, žena si nemohla dovolit odejít od muže, na kterém byla finančně závislá. Dnes už od sebe mohou lidé kdykoliv odejít a hledat jiného partnera," vysvětluje brněnský sociolog Michal Šindelář.
