Invaze několika desítek takzvaných vodních krys sužovala zhruba před dvěma lety Kuřim na Brněnsku. Zatímco pro některé obyvatele byly nutrie říční zajímavou atrakcí, jiní měli z jejich přítomnosti starosti. Kromě škození přírodě totiž tento nepůvodní druh může přenášet i nemoci.
„Po přemnožení začaly nutrie vylézat i mimo koryto řeky, třeba do obydlených částí a zahrad. Jelikož je zástavba kousek od břehu, bylo to pro lidi nepříjemné,“ vzpomíná kuřimský místostarosta Jan Vlček (ANO).
Válka s nutriemi. Roztomilí hlodavci byli atrakcí, teď obtěžují celé město |
Městu přišla vhod nová vyhláška, jež na začátku minulého roku usnadnila myslivcům lov invazivních druhů jako právě nutrie. „Regulace těchto zvířat byla povolená i předtím, ale možnost lovu měla pouze myslivecká stráž,“ podotýká Kamil Raboň, předseda Okresního mysliveckého spolku Znojmo. „Ne vždy se však tato regulace potká s kladným ohlasem u laické veřejnosti.“
V Kuřimi každopádně přinesla ovoce, v současnosti zde podle Vlčka zbyly nanejvýš čtyři kusy a radnice už neeviduje žádné problémy.
V Dyji provrtávají břehy
Jinde na jižní Moravě však na pohled roztomilá zvířátka řádí dál a s jejich rostoucím počtem přibývá i odlovených kusů. Předloni jich bylo necelých osm stovek. „V roce 2022 se odlov zvýšil téměř trojnásobně na přibližně 2 020 kusů,“ vyčísluje Alena Knotková, mluvčí jihomoravského krajského úřadu, který myslivost spravuje.
S vyšším množstvím nutrií se myslivci setkávají například v okolí Znojma nebo Břeclavi. „U nás je to hlavně v okolí řeky Dyje. Přemnožené nutrie tam dělají škodu v okolí toku, například tím, že provrtávají břehy,“ informuje předseda Okresního mysliveckého spolku Břeclav Vít Svoboda.
Nutrie ovšem není jediný vetřelec, který trápí jihomoravskou přírodu. Už delší dobu se myslivci v honitbách setkávají také s psíkem mývalovitým, který je původem z Asie a v Česku se postupně rozšířil před přibližně dvaceti lety.
Jeleni, srnci, divočáci. Přemnožená zvěř likviduje české přírodní krásy |
Podle dat Českého statistického úřadu se pak za uplynulou loveckou sezonu, která zahrnuje období od loňského dubna do konce letošního března, v tuzemsku odstřelilo rekordní množství daňčí zvěře. Na jižní Moravě to bylo přes 3 700 jedinců, na konci března tak v kraji zbývalo kolem 2 400 kusů. „V poslední době se daňčí zvěře rozmnožilo víc, kvůli čemuž dochází ke škodám na porostech, takže se teď snažíme stavy snížit,“ oznamuje Svoboda. Právě kvůli škodám, které jsou se zvěří spojené, tlačí na regulaci i někteří majitelé půdy.
Zvyšující se počet daňčí zvěře zaznamenal krajský orgán pro správu myslivosti například v okolí Veselí nad Moravou u hranic se Slovenskem, kam tato zvířata migrují za potravou. Daňci se na jižní Moravě co do četnosti spárkaté zvěře drží těsně za tou jelení, která čítá přes 2 500 kusů. V čele je s víc než 32 tisíci jedinců srnčí zvěř.
Příliš starostí naopak myslivci v kraji nemají s divočáky, s jejichž větším počtem se lze setkat spíše v Čechách, například těch západních.
Vliv intenzivního zemědělství
Zatímco ve výše uvedených případech často platí „čím méně, tím lépe“, v případě drobné zvěře jako bažantů, koroptví nebo zajíců by zvýšení počtů představovalo pozitivní vývoj. K němu však v posledních letech nedochází, spíš naopak.
„Stavy střídavě kolísají a nedosahují výše jako v minulosti. Počty bažantů jsou ve velké míře ovlivněny uměle odchovanou a vypuštěnou zvěří v bažantnicích. Početnost zajíců se trvale drží na nízké úrovni,“ popisuje Knotková. Někteří myslivci to přičítají intenzivnímu zemědělství nebo množství silnic.
Ubývá také myslivcůKromě některých druhů zvířat v tuzemsku pozvolně klesá také počet myslivců. Podle Českého statistického úřadu se v uplynulé sezoně snížil počet lidí trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti o tři stovky na 88 489. „Nedá se ani říct, že mladí chodí málo. Spíš bych řekl, že vůbec. Myslím, že už to lepší nebude,“ podotýká vyškovský myslivecký hospodář Petr Vymazal. |
Například v honitbě Vyškov je drobné zvěře jen minimální množství. „V okolních honitbách je to lepší, ale tady u nás je toho málo,“ sděluje myslivecký hospodář Petr Vymazal.
Situace se však liší v různých částech kraje. Například ve většině honiteb spadajících pod Okresní myslivecký spolek Znojmo se stavy drobné zvěře mírně zvyšují, přestože stále zdaleka nedosahují úrovně jako před padesáti lety. Zdejší myslivci kromě toho, že sami do honiteb vysazují například odchované bažanty z bažantnic, usilují o zmírnění dopadu velkoplošného zemědělství.
„Nekonečné lány kukuřice rozhodně chovu drobné zvěře nepřejí. Proto je dobře, že některé obce posilují ekologickou kostru krajiny výsadbou biokoridorů, biocenter nebo třeba stromořadí kolem polních cest,“ vyzdvihuje Raboň.
Novinkou pro myslivce je pak v souvislosti s podzimní sezonou lovu divokých kachen omezení používání olověných broků v mokřadech, pod něž spadá více druhů vodních ploch, a jejich okolí. Platit začalo letos v únoru na základě nařízení Evropské komise, olověné broky totiž škodí ve vodních a mokřadních ekosystémech a smrtelně ohrožují převážně vodní ptáky a dravce.
Místo nich musejí myslivci používat ocelové střelivo. „Na mokřadech platí zákaz používání olověných broků zhruba pět let, ale od letošního roku se k tomu přidaly i další vodní plochy a stometrová vzdálenost od nich. Ztěžuje nám to práci kvůli tomu, že ocelových broků není dostatek, a taky proto, že mají menší ranivost,“ přibližuje Raboň.
5. února 2020 |
