Vedení Brna opakovaně hovoří o plánované sedmimiliardové aréně na výstavišti jako velké příležitosti, opozice naopak mluví o černé díře na peníze, především kvůli nákladům na provoz. Po dvou neúspěšných pokusech najít soukromého provozovatele si totiž Brno bere provoz na sebe, respektive na účelově založenou společnost Arena Brno. Firma je však po půl roce stále víceméně prázdnou schránkou bez expertů, kteří by fungování takového kolosu zvládli řídit.
„V současné době jsme v procesu stanovení počtu kmenových zaměstnanců a zajištění služeb formou outsourcingu (zajištění části provozu externí organizací – pozn. red.),“ uvedl bez bližších podrobností mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Město už má vybranou stavební firmu a podepsanou smlouvu, stále však čeká na poslední potřebné „razítko“ od Evropské komise, jestli se vůbec může za veřejné peníze do takové akce pustit a nenaruší tím společný trh. Před měsícem si evropští úředníci vyžádali další doklady.
Evropští komisaři si pro schválení brněnské arény vyžádali další podklady |
Podle zjištění MF DNES se před dvěma lety o provoz haly zajímala v Česku možná jediná firma, která má s tímto byznysem v takovém měřítku zkušenosti, a to společnost Bestsport spadající do holdingu PPF a provozující pražskou O2 arenu.
Jenže z možné spolupráce sešlo. „V rámci předběžných rozhovorů se současným majitelem brněnského hokejového týmu jsme nenašli společnou řeč, a proto jsme se rozhodli dále se rozhovorů či soutěží neúčastnit,“ potvrdil pro MF DNES šéf O2 areny Robert Schaffer.
Evropský trh je přesycený
Podle něj je obecně v podobných stáncích nutné uzavřít dohodu s majitelem hokejového týmu, jenž bude halu využívat pro mistrovské zápasy a který tak přirozeně tvoří významnou část programové skladby, jako je to v případě O2 areny pražská Sparta.
Jenže v Brně hrála velkou roli osobnost a ambice majitele hokejové Komety a od loňského podzimu rovněž zastupitele za ODS Libora Zábranského, který plánoval, že bude arénu provozovat sám prostřednictvím Komety. Z toho ale nakonec sám vycouval a město marně hledalo kohokoli jiného.
Potenciální rizika ovšem nepramení jen z toho, že si Brno uvázalo na krk provoz takového stánku. Problémem je i přesycenost trhu. Politici sice říkají, že široko daleko podobná hala není, to se však na situaci dívají pouze optikou Moravy. Schaffer poukazuje na to, že je nutné trh sledovat z perspektivy celého evropského kontinentu. „Už dnes je po Evropě více arén, než jsou kapely schopné během koncertní šňůry odehrát. To znamená, že arény si vzájemně konkurují a vyhrávají logicky ty, kde umělci při jedné zastávce vydělají nejvíce peněz,“ poznamenal.
Nejen Praha, konkurovat bude také Vídeň
A to hraje do karet Praze. Tamní hala je větší, na koncerty pojme až 20 tisíc návštěvníků, zatímco ta v Brně má mít kapacitu kolem 13 tisíc. Účinkující tak může díky tomu získat více peněz, navíc můžou být při větším množství diváků i nižší ceny vstupenek, jelikož se náklady rozpočítají mezi více lidí. A kupní síla Prahy díky nadprůměrným mzdám je vyšší než na Moravě. Otázkou tak je, jestli by za lístky vůbec lidé z regionu s hůře placenými místy než v hlavním městě utratili požadované sumy.
Praha navíc v následujících letech nemusí být jediným velkým a dnes nejbližším konkurentem. Tím se stane Vídeň. „Vznikne u nás nejen výrazný architektonický počin, ale také jedna ze tří nejlepších evropských hal,“ prohlásil už koncem roku 2021 vídeňský radní Peter Hanke.
V Rakousku začali novou halu plánovat zhruba ve stejné době jako v Brně a zažívají tady i podobné trable. Zahájit stavbu chtěli už předloni, stejně jako zněly první termíny v Brně. Jenže ani jim se nedaří sehnat provozovatele, jenž má být zároveň spoluinvestorem.
Brno dál marně hledá provozovatele arény, ani podruhé se nikdo nepřihlásil |
Původně jeho jméno chtěli oznámit na konci minulého roku, to se však nestalo. Podle zpráv rakouských médií ze začátku letoška se stále hledá. Až poté chce vídeňská radnice odhalit upravený harmonogram výstavby i zvýšené náklady, které se dnes šplhají v přepočtu až k sedmnácti miliardám korun. Původně oznámená částka byla přitom na třetině.
Teď to jsou tak trochu závody, kdo bude mít halu první, jestli Brno, nebo Vídeň. I kdyby však ta v Rakousku vyrostla až později, v hledáčku agentur nejspíš rychle předčí tu brněnskou. Stěžejní kritérium, jímž se podle Schaffera světové kapely řídí, je totiž kapacita, jež bude ve Vídni vyšší. Rakouská metropole přitom nesbírá výhody jen plánovanou velikostí haly, ale i dostupností díky dálniční síti nebo mezinárodnímu letišti, kterému Brno zcela jistě nemůže konkurovat.
Nedostižný cíl: přiblížit se pražské O2 areněAčkoli s kapacitou 13 tisíc diváků bude brněnská hala dosahovat jen zhruba dvou třetin pražské O2 areny, počtem akcí se má dostat do pěti let na 75 procent největšího českého stánku. Alespoň s tím počítá ekonomický provozní model, jejž si město nechalo vypracovat. Magistrát jej odmítl poskytnout, redakce MF DNES má však jeho základní obrysy k dispozici. Brno spoléhá především na to, že hala bude žít ze sportu, zejména zápasů Komety, na něž by mohlo chodit téměř dvakrát více fanoušků, než umožňuje stávající stadion. Otazník visí nad tím, kolik budou stát lístky včetně permanentek pro věrné fanoušky. Kometa se navíc v uplynulé sezoně nemohla chlubit, že na ni bývá vyprodáno. Zatímco v Brně chodilo na hokej průměrně lehce přes šest tisíc lidí, na Spartu v Praze chodí do O2 areny téměř jedenáct tisíc diváků. Vedení Brna si slibuje, že přitáhne do nové haly i další sporty. Mezi nimi můžou být třeba MMA zápasy, protože organizace Oktagon už projevila o pronájem haly před časem zájem. Její galavečery se však konají i v Praze. Počtem koncertů a společenských akcí se Brno chce do pěti let od otevření pohybovat na široké škále od patnácti do třiceti. U O2 areny byla ze zhruba stovky akcí v loňském roce kulturních asi polovina, z nichž jen třicet se dostalo nad deset tisíc návštěvníků, tedy na počet blížící se kapacitě plánované brněnské haly. „Dále se počítá se zhruba dvěma korporátními akcemi ročně,“ dodal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. V O2 areně jsou přitom rádi, když mají jednu takovou za rok. A to ve městě, kde na rozdíl od Brna sídlí větší a bohatší firmy. (mos) |
