Jde o první oficiální verdikt nad jednou z nejnavštěvovanějších akcí v kraji, ohňostrojné přehlídky Ignis Brunensis, poté, co vláda podobné masové „atrakce“ na konci minulého týdne odmítla.
„Tisícihlavé mezinárodní festivaly jsou něco, co si hygienici ani ministerstvo zdravotnictví představit nedovedou. Říkám to definitivně,“ prohlásil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s tím, že velké akce by se neměly konat až do 31. října.
Dodržet při nich všechny přísné hygienické podmínky je totiž nemožné. Nicméně pro pořadatele zrušených ohňostrojů je to jen jeden z celé řady důvodů. Podobným směrem jako přehlídka ohňostrojů nevyhnutelně míří také další obří brněnská akce – MotoGP, která ročně přiláká desítky tisíc návštěvníků, řadu z nich ze zahraničí. I když oficiálně zatím definitivní odklad letošního ročníku nikdo vyslovit nechce.
„Je však téměř jisté, že se závody nebudou konat za přítomnosti diváků. Zásadní je pro nás postoj státu k takové možnosti a jednání s promotérskou společností Dorna o snížení zalistovacího poplatku,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Právě divácký faktor tak nakonec může hrát hlavní roli v tom, proč se letos nepojede vůbec. Vstupenky jsou totiž prakticky jediným příjmem brněnské MotoGP – bez těchto peněz nebude mít pořadatelský spolek Brna a kraje na zaplacení dalších nákladů a už dnes je kvůli koronaviru předprodej mnohem nižší než v minulých letech.
Podle ředitelky Automotodromu Brno Ivany Ulmanové se však paradoxně na absenci diváků dá ušetřit. „S nimi máte mnohem víc nákladů, které odpadnou. Pokud by se Velká cena jela bez fanoušků, prosazujeme variantu, aby týmy závodníků zůstaly u nás a nemohly do města. Počet lidí v paddocku by tak ze současných 4 500 klesl asi na třetinu,“ nastínila Ulmanová.
Zároveň odmítla, že by Masarykův okruh přivítal motorky dva víkendy po sobě, jak zní jedna z krizových variant Dorny. „Chystáme jeden závod a i ten je téměř v rukách božích,“ dodala. Podle tajemníka pořadatelského spolku Adama Svobody musí být rozhodnuto nejpozději na přelomu května a června.
Ruší se tradiční festivaly
Zato fanoušci folkloru už mají jasno teď. Letos se musí obejít bez Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, na nějž tradičně míří přes 20 tisíc návštěvníků. Pořadatelé ho zrušili ještě dříve, než to za ně stihl udělat ministr Zaorálek.
„Jedním z důvodů je i fakt, že se folklorní kolektivy nemohou v současné době scházet a připravovat na svá vystoupení,“ vysvětlil prezident festivalu Martin Šimša.
Zdaleka nepůjde o jedinou kulturní akci, kterou musí Jihomoravané oželet. Mimo jiné přijdou také o tři plánované letní festivalové premiéry – Kollerfest na Vranovské přehradě a Pop Messe i Trutnoff v Brně.
„Je velmi pravděpodobné, že akce nebude, i když jiskřička naděje stále existuje,“ řekl organizátor poslední z nich Martin Věchet, jemuž se dříve podařilo vyjednat přesun legendárního festivalu do Brna.
Zářijová vinobraní zatím čekají
Přestože verdikt vlády o desetitisícových akcích platí předběžně do konce října, organizátoři dvou největších vinobraní ve Znojmě a Mikulově nechtějí udělat ukvapené rozhodnutí.
„Jsme smíření s tím, že vinobraní nebude, i s tím, že bude, a na to jsme připraveni. Pořád zbývají ještě čtyři měsíce do akce,“ uvedl za pořadatele Znojemského vinobraní František Koudela. Podle něj se může situace do té doby ještě změnit. A naději neztrácejí ani v Mikulově, kde také pokračují v přípravách.
