Konstrukce mostu se pod těžkými auty prohne maximálně o osm až deset milimetrů. Pak se zase vrátí do původní výšky. A to je dobrá zpráva.
„Díky tomu můžeme most otevřít do 13. prosince,“ oznamuje šéf brněnského Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Fiala.
Slovíčko „do“ vkládá před termín schválně. Může to být i dříve. Na mostě zbývá už jen dokončit dopravní značení, některé zádržné systémy a zbytek povrchů. V pátek dorazí lidé ze silničního správního úřadu na kontrolní pochůzky a kdykoliv od tohoto okamžiku může dojít ke zprovoznění mostu. Neděle je však nejzazším termínem.
Pro řidiče je to dobrá zpráva. Téměř dva a půl roku totiž byla doprava směrem k Vídni mezi Brnem a Mikulovem víc než komplikovaná.
Právě před takovou dobou silničáři při plánování lávky pro cyklisty přišli na to, že některé prvky mostu jsou zkorodované a jeho nosnost je snížena na kritickou úroveň. „V jeden okamžik jsme uvažovali o tom, že vyloučíme veškerou dopravu,“ podotýká Fiala.
Potápěčům komplikovala práci zčeřená voda
Nakonec přistoupili ke stavbě vojenského mostu „mamut“, přes který auta jezdila řadu měsíců. Od letošního března je pak most zcela uzavřen a pracují na něm stavaři.
„Původní přepjatá betonová konstrukce čtyřpolového mostu byla nahrazena ocelovou. Stavba je specifická i tím, že částečně probíhala pod vodou za ne úplně ideálních podmínek. Betony pod hladinou byly v horším stavu, než jsme očekávali. Potápěčům navíc komplikovala práci zčeřená voda, která omezovala viditelnost. Také pracujeme v ptačí oblasti za udělené výjimky na relativně malém manipulačním prostoru,“ připomíná Fiala.
Navzdory složitosti stavby mělo zhotovitelské sdružení firem Firesta a Eurovia jednoznačnou podmínku. Postavit vše za devět měsíců.
„Stavba byla technicky extrémně náročná. Museli jsme tu nasadit skutečně veškeré kapacity sedm dní v týdnu, abychom dodrželi termín, o kterém nám bylo od začátku řečeno, že je nepřekročitelný nehledě na covid či jiné problémy,“ sděluje generální ředitel společnosti Firesta Pavel Borek.
Pozornost se teď bude upínat na silnice druhé a třetí třídy na objízdné trase, kudy auta po dobu uzavírky mostu jezdila.
„Nejsou v dobrém stavu. S ŘSD teď vyhodnotíme jejich stav a budou provedeny opravy v co největším rozsahu, jak to rozpočet ŘSD dovolí,“ informuje šéf jihomoravské Správy a údržby silnic Zdeněk Komůrka.
Změna dálniční taktiky: čtyři stavby jako jedna
Podle Davida Fialy to obyvatelé obcí na objízdné trase neměli jednoduché. „Ukázalo se i to, jak potřebná je realizace dálnice D52, protože ta doprava, která tudy jezdí, je skutečně enormní,“ podotýká.
Na přípravě dálnice se podle něj stále intenzivně pracuje. Komplikace nastaly před několika týdny, kdy soud zrušil územní rozhodnutí pro obchvat Mikulova na základě stížnosti rakouského ekologického spolku VIRUS. Jak ŘSD, tak kraj proti rozhodnutí podali kasační stížnost. V Mikulově se totiž mělo začít stavět už v příštím roce.
„Ta ztráta náskoku nás nicméně přivedla k jiné úvaze, a to využít všech možností, které nám nabídne legislativa platná od ledna příštího roku. Ze čtyř staveb, které zahrnoval úsek od novomlýnských nádrží k hranicím, se stane jedna. A bude povolována v rámci jednoho procesu ve spojeném stavebním a územním řízení, což eliminuje množství právních sporů a procesních průtahů. Takto by byl navíc povolován poměrně zajímavý úsek této dálnice v jedné části,“ nastiňuje další taktiku ŘSD i kraje Fiala.
Ten stále počítá s původně avizovanými termíny. Vyjma obchvatu Mikulova, kde je již jisté, že se v roce 2021 stavět nebude, se počítá se zahájením stavby D52 v letech 2023 a 2024.
