Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Moravský kras čeká přísnější ochrana, doplatí na ni zemědělci

  • 10
Chráněná krajinná oblast Moravský kras se příští rok rozroste a na některých místech také začnou platit přísnější pravidla. Chránit se budou i dosud neprozkoumané jeskyně. Nejvíce dopadnou opatření na zemědělce, na některých polích vůbec nezasejí.

Je to už více než 60 let, co se Moravský kras stal teprve druhou chráněnou krajinnou oblastí v republice. Stejně staré je i nařízení, které udává jeho ochranu.

Oblast plná jeskyní, propastí a soutěsek je dnes ovšem mnohem důkladněji prozkoumaná a zároveň se v ní objevily novodobé problémy, které vzácné území ohrožují a na něž ochránci přírody nyní nemají páku. Proto finišují přípravy nového, přísnějšího nařízení, které navíc plochu chráněné krajinné oblasti (CHKO) zhruba o šest procent rozšíří.

Původní výnos ministerstva školství a kultury z roku 1956 je v současnosti nejstarší platný právní předpis, kterým byla vyhlášena CHKO.

„Některé podmínky ochrany se díky době jeho vzniku kryjí se současnými zákony. A zároveň jsou obtížně vymahatelné. Současný stav tak neumožňuje orgánům ochrany přírody zajistit dostatečnou ochranu tohoto jedinečného krasového území,“ píše se v návrhu nařízení, které by mělo vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku.

Hranice území byly nejasné, původní mapa se ztratila

Za šedesát let od vyhlášení CHKO se totiž mnohé změnilo. Speleologové zjistili, že jeskynní systémy se nacházejí na daleko větším území, než se tehdy vědělo. Tam je však současná pravidla nechrání.

Fotogalerie

Měnit se proto bude zonace – tedy stupně ochrany území, ale i samotné hranice CHKO. Kudy přesně vedou, přitom donedávna nevěděli ani ochránci přírody. „Z roku 1956, kdy byl Moravský kras vyhlášen chráněnou oblastí, nemáme originální mapu. Nebyli jsme si tedy úplně jisti, kudy přesně hranice vede,“ potvrzuje vedoucí správy CHKO Leoš Štefka.

Hranice CHKO se od Nového roku přesněji vymezí. „Odpadne ochrana území, které není potřeba chránit, naopak se rozšíří ochrana tam, kde je to podstatné pro zachování tohoto unikátního krasového území,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.

Z dnešních tří zón se přechází na čtyři. Už ve třetí zóně se zpřísňují podmínky týkající se ochrany jeskyní. „V roce 1956 jsme například vůbec netušili, že existuje systém Amatérské jeskyně. Dnes přesně víme, kudy tyto jeskyně probíhají. A novou zonací reagujeme také na potřebu ochrany jeskyní na povrchu,“ vysvětluje Štefka.

Závrty, tedy propadliny, pod kterými jsou pravděpodobně jeskyně, ještě z většiny čekají na prozkoumání. Už nyní je ovšem nutné zabránit jejich devastaci. „Takové jeskyně jsou sice třeba sto metrů pod zemí, ale pokud neupravíte hospodaření na povrchu, tak se příliš o ochraně mluvit nedá,“ podotýká Štefka.

Zemědělci se bojí i vyvlastnění

Nová pravidla se tak dotknou hlavně zemědělců. Ochránci přírody jim budou diktovat, kde mohou použít hnojiva či biocidy.

„Obecně je nutné při ochraně krasové oblasti věnovat zvláštní pozornost terénním zásahům v krajině. Při jakékoli zemědělské činnosti je nutno zabránit nadměrné erozi a splachům půdy do podzemí či dlouhodobému ponechávání pozemků bez vegetace, které tato rizika zvyšují. Proto je nezbytné v místech soustředěného odtoku, okolí závrtů a propadů či v ponorových oblastech zachovávat trvalé travní porosty, které významně snižují riziko splachu zejména hnojiv a pesticidů do podzemních krasových systémů,“ upřesňuje ministerstvo nová pravidla.

Na některých polích tak zemědělci vůbec nebudou moci zaset. „Někde budeme muset zatravnit až polovinu polí,“ potvrzuje Jaromír Janíček, jednatel společnosti Agris Jedovnice, která hospodaří téměř v celé CHKO.

Jak říká, pro firmu to bude znamenat velké ztráty. „Slíbili nám sice jakési kompenzace, na druhou stranu ale nemají peníze,“ poznamenal s tím, že se u některých pozemků bojí i vyvlastnění. „Sami ale nevíme, co nás přesně čeká, uvidíme na jaře,“ dodal.

Větší ochrany se dočká Těsnohlídkovo údolí

Hranice se změní zejména u obcí a v oblasti lesů i luk. Do CHKO by nově měly přibýt třeba Těsnohlídkovo údolí u Bílovic nad Svitavou a také nedaleká zalesněná stráň mezi bývalým lomem Hády a řekou Svitavou.

Některá území naopak z CHKO vypadnou, zejména zastavěné části obcí. To se týká například Jedovnic či Ostrova u Macochy, kde by to mohlo lidem ulehčit zejména stavební řízení.

Podle starosty Jedovnic Jiřího Šíbla (hnutí Budoucnost) přitom dosud velké problémy neměli. „Větší problém s tím mají zemědělci. Co se týče obce, tam necítíme velká omezení ani v současné době,“ poznamenal starosta.