Moravská galerie tak pokračuje v sérii menších výstavních projektů, které postupně mapují fenomény každodenního života 16. až 19. století.
"Každé otevření šperkovnice provází dychtivé napětí. Drobné truhličky vyráběné odpradávna pro ukládání nejcennějších dámských i pánských šperků nebo dokumentů bývaly právě díky svému obsahu bohatě zdobeny. Samy se stávaly šperkem mezi nábytkovými kusy," poznamenala kurátorka galerie Martina Straková.
Vzácné zelené dřevo Nejstarší ze šesti ukázek vznikla okolo roku 1650. Je to takzvaná Chebská šperkovnice s motivy podzimních plodů.
"Nádherná práce je zdobená speciální technikou vykládáním dřeva, a to bylo vybráno podle barevnosti. Skutečně existovalo zelené dřevo, které bylo velmi vzácné," vysvětlila Straková.
Témata církevní i světská
Jeho cena se podle kurátorky vyvažovala zlatem. Straková doplnila, že zelené dřevo pochází z mrtvých kmenů topolů napadených zvláštní houbou. Také nejmladší z vystavených truhliček, kterou lze označit za neorenesanční, zdobí intarzie podobná té chebské.
Vedle architektonických motivů se na šperkovnicích objevovaly rostlinné a geometrické ornamenty, zátiší i figury. Témata byla pestrá, od abstraktních po složité církevní i světské náměty.
Všechny šperkovnice vystavené v prostorách podesty byly vyrobeny do konce 19. století. Uvnitř jsou vyloženy látkou nebo papírem s výraznými barevnými ornamenty.
Výstava představí i práci restaurátorů
"Zlatým věkem šperkovnic byl vrcholný novověk, tedy manýrismus a baroko. K nejvýznamnějším centrům patřilo jižní a severozápadní Německo, Francie a Itálie. Šperkovnice zpracovávali mistři v oboru práce se dřevem. Na jejich vzniku se podíleli malíři nebo samotní šperkaři," upřesnila Straková.
Nádhera zdobená mědí Vedle chebské šperkovnice diváky ohromí také práce z palisandrového dřeva zdobená měděnými štočky, které se původně používaly k tisku. Na povrchu je zobrazena Diana, Aktaión a Spravedlnost.
Kromě šperkovnic výstava přiblíží také způsoby restaurování. Právě práce restaurátora, který šperkovnice pro výstavu připravil, patří totiž podle pořadatelů mezi neméně důležitá témata.
"Příprava výstavy trvala asi půl roku. Restaurátoři pracovali na pěti z šesti šperkovnic. Jen ta nejstarší, chebská, byla v dobrém stavu," sdělila mluvčí galerie Lenka Vodičková.
Dříve nosili šperky i muži
Práce restaurátorů je na výstavě zastoupena kupříkladu předměty, s nimiž tito profesionálové pracují. K vidění jsou nástroje k pozlacování nebo sešitky, v nichž se tenké zlaté plátky dodnes prodávají.
Jak doplnila Straková, výroba šperkovnic postupně odezněla a ve 20. století, kdy se měnily módní trendy, pomalu docela zanikla.
"Dnes šperky nosí především ženy. V období renesance a manýrismu je však nosili i pánové, proto existovaly šperkovnice dámské a pánské," dodala Straková.
Výstavu Šperkovnice jako šperk v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Husově ulici v Brně lze navštívit do 6. července. Expozice šperkovnic, které svým provedením patří k vybraným kouskům sbírky nábytku Moravské galerie v Brně, je divácky vděčnou ukázkou mistrovského řemesla.
