Jsou lidé, kteří mohli propadnout mylnému dojmu, že děvčata z moravských vesnic jsou skromnější co do náročnosti v oblékání. To může říct jen ten, kdo si nikdy nekupoval a neoblékal moravský sváteční kroj. Nebo ho nežehlil, navíc pro půl „dědiny“, která se chystá na hody.
Své o tom ví Daniela Rožňáková, rodačka z Moravského Písku, budoucí pedagožka, nynější propagátorka místního folkloru, která je jako jedna z mála schopná kroje nažehlit a naškrobit. A taky je to bývalá „stárka“, tedy hlavní žena hodů. Daniela má i další schopnosti a dovednosti, na své stárkování je však obzvlášť hrdá, začneme tedy u vysvětlování s ním. Ovšem ne moc hrr, hody jsou velká událost, všechno chce svůj čas.
„Příští rok bude hrát nejspíš Stříbrňanka,“ s hrdostí v hlase pronese Daniela. „To je něco jako Metallica mezi dechovkami,“ doplní Jara, když vidí, že se nechytám.
