Robota si většina lidí představí jako „oživlý“ stroj. Vědci z brněnského CEITEC VUT ale vytvořili jeho mikroskopickou obdobu, která ke svému pohybu využívá pivovarské kvasinky. Takzvané bioboty by v budoucnu mohly urychlit výrobu piva a najít využití také při kontrole kvality potravin. Výsledky výzkumu týmu profesora Martina Pumery zveřejnil časopis ACS Nano.
„Robota si dnes lidé často představí jako elektronické zařízení. Ve skutečnosti je to ale jakýkoliv systém, který dokáže autonomně vykonávat určitou činnost,“ vysvětluje Martin Pumera z CEITEC VUT.
Výzkumníci vytvořili biohybridní mikrorobotické kapsle obsahující pivovarské kvasinky a magnetické nanočástice. Když kvasinky při fermentaci produkují oxid uhličitý, vznikající bublinky způsobují, že se bioboti samovolně pohybují nahoru a dolů v kapalině.
Tím ji přirozeně promíchávají a mohou tak zefektivnit kvašení. Oproti běžným statickým částicím se totiž pohybují v celém objemu kapaliny a dostanou se tak do většího prostoru.
Výhodou je také to, co se stane po dokončení výroby. Magnetické částice umožňují bioboty ovládat pomocí magnetického pole a z hotového nápoje je odstranit bez další filtrace. Vědci navíc ukázali, že je mohou opakovaně použít v několika výrobních cyklech.
Vědci z CEITEC VUT z týmu Martina Pumery vyvinuli mikroskopické bioroboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin.
„Oproti běžným statickým částicím se mikroroboti aktivně pohybují v celém objemu kapaliny, takže dokážou pokrýt větší prostor a celý proces zefektivnit. Zároveň tak umožňují snadnější automatizaci výroby,“ doplňuje Pumera.
Technologie už přitom není pouze laboratorním experimentem bez výhledu na využití. Tým nyní jedná o jejím možném nasazení s velkým evropským pivovarem.
Skupina profesora Pumery se využití mikrorobotů a pokročilých materiálů v potravinářství věnuje dlouhodobě. V minulosti například vyvinula flexibilní senzor pro chytré obaly, který dokáže odhalit zkažené rybí maso.
