Nyní vede čtrnáct odborníků a mluví do všech zásadních změn ve městě. Chtěl by lidem otevřít část výstaviště, vyhlíží zelené pásy kolem Svitavy a Svratky, příjemné nové čtvrti souznějící s okolím, centrum města se spoustou startovacích bytů nebo zklidněné Mendlovo náměstí s vyřešenou dopravou.
Věří i v to, že konečně vznikne nový územní plán. Pouze o (ne)přesunu nádraží třiapadesátiletý architekt stále mlčí.
Jak se cítíte po roce ve funkci?
Velice dobře. Jsem rád, že jsem kandidoval a že mě vybrali. Je ale fakt, že jsem z toho všeho někdy dost unavený. Přirovnávám to k jízdě na divoké řece. V pondělí ráno naskočím do člunu, celý týden zuřivě pádluju a v pátek večer z něj zase vyskočím. O víkendech si pak město v klidu procházím.
Daří se vám vybalancovat tlaky od města i městských částí?
Snažíme se ze všech sil. Zájmů je strašně moc a ze všech stran – také od investorů, občanských iniciativ, obyvatel. My ale nehledáme kompromis mezi nimi, my hledáme nejlepší řešení pro Brno. Máme výhodu v tom, že jsme přišli zvenku, takže nás nikdo nemůže s nějakou skupinou spojovat. I když se každá snaží přetáhnout nás na svoji stranu, my nejsme s žádnou. Setkáváme se s nimi a přesvědčujeme je. Vysvětlujeme jim naše hledisko. Ale chápu, že se nemůže vždy líbit všem.
Co třeba výstaviště? To chcete otevřít lidem, ale vedení společnosti Veletrhy Brno tvrdí, že to zabije byznys. Co navrhujete a jak je chcete přesvědčit?
KAM pořádá tento rok mezinárodní otevřenou urbanistickou soutěž na výstavištní areál. Brno je veletržním městem a naším prvním cílem je, aby jím bylo i v budoucnosti, aby se veletržní a kongresové funkce posílily, abychom prostě měli „lepší výstaviště“. Na tom už jsme se s vedením firmy dohodli. Jde o ideovou soutěž. Vzhledem k významu areálu, který přesahuje hranice republiky, čekáme velký zájem architektů. Jejich návrhy by měly odpovědět i na otázky, které části areálu by se mohly otevřít veřejnosti, a najít možnosti na nové funkce pro prostory v současnosti nevyužité, třeba oblast velodromu.
Velkým tématem je v Brně dlouhodobě hlavní vlakové nádraží a jeho případný přesun. Když jste nastupoval do funkce, nechtěl jste se k žádné z variant vyjadřovat, dokud nebude hotová studie proveditelnosti. Platí to pořád? Máte přece už spoustu informací.
Lidé zkouší různé triky, jak to ze mě dostat. Mám dojem, že mě někdo v noci vzbudí a ptá se: „U řeky, nebo pod Petrovem?“ Ale stejně to neřeknu, dokud nebudu mít v ruce tu studii. Jsou tři hlediska: urbanistické, dopravní, ekonomické. Jenže když vypustíme svoje stanovisko dřív, rozdělíme Brno na dva tábory. Ti, co s námi nebudou souhlasit, zaútočí s tím, že naše stanovisko není odborné, protože jsme ho připravili právě bez znalosti výsledků studie. My se chceme k nádraží vyjádřit, ale v tuto chvíli by to nikomu neprospělo.
Kdy by to tedy mělo být?
Poslední zprávy jsou, že studie bude v červnu. Hned jak dostaneme výsledky, připravíme pro zastupitelstvo odborné stanovisko. A koalice se zavázala, že do tří měsíců od zveřejnění studie proveditelnosti rozhodne. Takže na podzim.
Dalším velkým brněnským tématem jsou brownfieldy.
U nich je nutné změnit využití z výroby na jiné funkce, což lze jen změnou územního plánu. A v Brně jsou jeho poslední změny z roku 2008. Čekalo se na aktualizaci, která obsahovala velké množství změn, včetně brownfieldů, jenže tu předloni zrušil krajský soud. V současné době se připravují tři velké soubory změn, některé důležité brownfieldy z nich mohou být vyňaty, aby se jejich schválení urychlilo. Ale i tak je to otázka minimálně dvou až tří let. Zpracovali jsme ve spolupráci s firmou 4ct analýzu areálu bývalého Dřevopodniku v Trnité ulici, který patří z velké části městu. Jde o jakousi kuchařku pro analýzu využití brownfieldů. Areál rozebíráme ze tří hledisek – co by se stalo, kdyby se změnil málo, zčásti a úplně přestavěl. Je to spíš pro střední či menší bronwfieldy. Ale těch je po Brně kolem tří stovek.
Loni jste říkal, že Brno nejvíc potřebuje územní plán. Co říkáte teď?
Že ho potřebuje ještě víc. Ale pořád není rozhodnuté, jestli město dokončí rozpracovaný plán, na kterém byly práce pozastaveny v roce 2013, nebo udělá úplně nový. My jsme se rozhodli, že nebudeme čekat, a intenzivně pracujeme na zadání nového územního plánu. Ať už to dopadne jakkoli, není to vyhozená práce. Bude využita buď v zadání nového, nebo formou pokynů k dokončení toho rozpracovaného.
Takže kdy se dá nový územní plán očekávat?
Pokud se bude dokončovat rozpracovaný územní plán, vidím to na rok 2021 nebo 2022. Pokud se bude dělat plán úplně nový, nabízí se rok 2023 nebo 2024. Teď poslanci prodloužili platnost starých územních plánů Brnu, Praze a jiným městům do konce roku 2022. Tak se to snad stihne.
Z toho, co říkáte, mám pocit, že mluvíte úplně do všeho – do strategie, do plánování, do toho, co kde vyroste za sídliště či park, kudy povedou silnice. Ale to přece už dělá odbor územního plánování a rozvoje a Kancelář strategie města. Nekryjete se?
Do všeho nemluvíme. Vyjadřujeme se především k projektům a záměrům celoměstského významu. Každopádně nejsme úředníci, neřešíme vše jen z pohledu zákona a vyhlášek, ale také koncepčně. Nahlížíme na projekty z pohledu městotvorného, neboť jsme především architekti a urbanisté. My máme být tím, kdo má problémy identifikovat, přijít s návrhem řešení a proces iniciovat. Odbor územního plánování je pořizovatelem územního plánu a územních studií, ale nemůže být současně i zpracovatelem-projektantem. KAM toto oprávnění má a časem projektovat bude.
Změnilo se něco z hlediska strategie rozvoje Brna?
Myslím, že je to větší tlak na to, aby nedocházelo k suburbanizaci. Ještě před několika lety lidé přijímali jako dobrou myšlenku, že budou bydlet za Brnem, a také se tam stěhovali. To se ale projevilo ve zhoršení dopravy i v tom, že město ztrácí peníze, protože lidé, kteří žijí za jeho hranicemi, užívají výhody Brna, ale zdarma. Takže mu vlastně škodí. Idea, že bude někdo žít v domku za Brnem a bude do něj jezdit do práce a do školy, není ve velkém měřítku udržitelná. Brňáci mají žít v Brně.
S tím souvisí i studie, kterou si nechalo vypracovat Brno-střed. Ukázala, že centrum stárne a že tu chybí mladé rodiny s dětmi. Co s tím budete dělat?
Město si to uvědomuje a bude se víc zúčastňovat výstavby startovacích bytů. Zatímco dříve nabízelo své pozemky developerům, teď je více využije samo. Ne v takovém rozsahu jako Vídeň, kde je spousta městských bytů, ale město hledá ve spolupráci s developery metodu výstavby nových bytů s cenami, které by byly dostupné i pro mladé rodiny. V každém případě by se měl počet startovacích bytů zvýšit o řády, ne o desítky, spíš o stovky.
Byty jsou základ, co to další? Zeleň, hluk, prach, místa pro rekreaci a mimopracovní vyžití, ale třeba také parkování.
Základem je zajímavá a dobře placená práce a dostupné bydlení. Pokud se tyto dvě podmínky pokryjí, další přijdou, protože na ně bude obrovský tlak. Výhodou Brna je, že jde o krásné město, obklopené a prostoupené zelení, takže předpoklady tady jsou. Jen je potřeba využít je.
Jak?
Určitě dojde k revitalizaci řek, které se stanou lineárními parky. Dnes už to město začíná uskutečňovat a oživovat nábřeží Svratky i Svitavy. V zeleni, občanském vybavení už k tomu dochází, ale v bydlení Brno zaostává. Přitom má lokality určené k bydlení, ale jsou z hlediska územního plánu uzavřené, chybí tam infrastruktura. Město se je snaží odemknout. Například bydlení na Kaménkách, což je velké pole za černovickou psychiatrickou léčebnou. Tam jsme připravili urbanistickou soutěž. Chceme, aby řešila nejen, kolik domů stavět a kde mají stát, ale i dopravu, dešťovou vodu a kanalizaci, aby všichni nejezdili přes staré Černovice, aby voda měla kam odtéct. Chceme moderní obytnou čtvrť, ne další sídliště.
Mezi dílčími úkoly města jste při svém nástupu jmenoval i Moravské i Mendlovo náměstí. To první se pohnulo ke studii, která by se měla už v příštím roce začít naplňovat. Co s tím druhým?
Je to hlavně o dopravním řešení, které už se rýsuje. KAM bude pořádat urbanistickou soutěž, ale ne dřív, než bude jasná doprava. Město řeší Mendlovo náměstí desetiletí, existuje spousta studií a návrhů. Je tedy potřeba, aby padlo zásadní a nezvratné rozhodnutí, aby se konečně začalo stavět.
Jak byste situaci řešil vy?
Mendlovo náměstí je velice komplikovaný dopravní uzel. Ten by mohly zjednodušit dva dlouho plánované dopravní průrazy – jeden přes bývalý areál Krasu na ulici Křížovou a druhý pod nemocnicí u svaté Anny na Hybešovu. A pokud se udělá něco i s tramvajovou smyčkou, vznikne klidná plocha, na které může být zeleň, lavičky, vodní plochy, prostě opravdové náměstí.
Děláte akce pro odborníky či politiky, ale co obyčejní lidé?
Konečně jsme spustili plnou verzi webu, pořádáme i pravidelné procházky s městským architektem, setkáváme se se zástupci občanských iniciativ, pravidelně vyrážíme na přednášky, diskuse, komunikujeme s médii – i tam se o nás mohou dozvědět. Velkou akcí teď budou výjezdy za Brňáky. Rozdělili jsme si Brno na sedm částí a od začátku května do půlky června máme plánovaná setkání s lidmi v různých kulturních a dělnických domech a hospodách, kde s nimi chceme diskutovat (pozn. red. – rozpis na kambrno.cz). Doufám, že zatáhneme do plánování Brna lidi, kteří se normálně neozývají, nejen aktivisty, politiky a developery. Když se setkání osvědčí, zopakujeme je při každém velkém tématu – na podzim třeba o nádraží.
