Mohutné průčelí z červeného kamene s masivními sloupy a obřími sochami Václava H. Machy dělá z polikliniky v Zahradníkově ulici vzácnou ukázku monumentalismu a skvost brněnské architektury. Stavba z 20. let minulého století podle návrhu někdejšího hlavního brněnského architekta Jindřicha Kumpošta ale ztratila ochranu státu.
Je jednou z 18 budov v Brně a okolí, které už ministerstvo kultury vyřadilo ze seznamu památek (více jsme o tom psali zde). Může za to dávná chyba úředníků, která vyšla najevo až letos. O ochranu kvůli ní ale může přijít více než tisíc staveb.
„Nesouhlasíme s tím a rozhodnutí ohledně polikliniky jsme napadli. Teď běží třicetidenní lhůta na odpověď, a pokud neuspějeme, jsme připravení jít k soudu,“ říká šéf památkového odboru brněnského magistrátu Martin Zedníček.
Potvrzuje to i náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). „Současný postoj ministerstva nám nedává jinou možnost, než se opakovaným podáváním opravných prostředků dopracovat až k žalobě u soudu,“ říká Hollan.
Mezi stejně postiženými historickými budovami je i pavlačový dům na rohu ulice Milady Horákové a náměstí 28. října nebo průmyslovka na Šujanově náměstí z konce 19. století. A památkou není třeba ani pasáž Jalta nebo kavárna Savoy na Jakubském náměstí.
Památkáři pomáhají sepsat žádosti
„Začínáme se potýkat s problémem, co bude dál, například se žádostmi o dotace. Majiteli bytového domu v ulici Trávníky jsme odsouhlasili částku 350 tisíc korun. Mezitím ale požádal majitel ministerstvo o posouzení, zda dům je či není památkou, a ministerstvo řeklo, že není. Máme mu vyplatit již přiklepnutou dotaci, nebo ne? Podobných situací je víc,“ poznamenal Zedníček.
Podle Aleše Homoly z Národního památkového úřadu v Brně jsou nervózní nejen majitelé, ale i úředníci, kteří dotace schvalují.
„Část vlastníků chce, aby stavby památkami nebyly a mohli si domy přestavovat podle svého, část naopak chce, aby jejich stavby památkami byly a oni mohli čerpat dotace,“ říká Homola.
Památkáři už dvěma majitelům pomohli sepsat žádost na ministerstvo, aby se jejich domy na seznam vrátily. A jistotu nemají ani úředníci při přidělování dotací.
„Jedná se řádově o statisícové částky a oni slibují peníze na něco, o čem nevědí, zda to je, či není památkou,“ poznamenal Homola.
Památky to jsou do chvíle, než se majitel zeptá ministerstva
Chaos do systému ochrany památek vneslo nové rozhodnutí ministerstva ohledně nemocnice v Tišnově.
„Potřebovali tam bourat a chtěli vědět, jestli mohou. Zeptali se ministerstva a to jim odpovědělo, že nemocnice památkou není, protože se do seznamu dostala po lednu 1988. To bylo průlomové rozhodnutí,“ poznamenal Zedníček.
Tehdy totiž začal platit nový zákon o památkové péči a podle něj musela každá památka „projít“ schvalovacím kolečkem na ministerstvu. Památkáři v Brně ale zapisovali na seznam dál i během roku 1988, jak byli zvyklí.
„Památek bylo hodně, takže se to nedalo stihnout. Na ministerstvu to věděli a nikdo nic nenamítal, a to i když jsme na to v pozdějších letech poukazovali,“ poznamenal Zedníček.
Podle něj existuje v Brně seznam zhruba 300 hlavních památek, které jsou z tohoto pohledu v pořádku, ale také 1 405 objektů - památek nepamátek.
Podle názoru ministerstva úředníci brněnského magistrátu památky zapisovali protizákonně. Dokud ale majitel nepožádá o stanovisko ministerstvo, pohlíží se na objekty jako na památky.
„Nedá se paušálně říci, že všechny památky zapsané po rozhodném datu nejsou památkami. Záleží na tom, zda o tom vznikla pochybnost a zda někdo v tomto smyslu podá podnět. Teprve poté naši odborníci věc zhodnotí a vydají rozhodnutí,“ říká mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Město věří, že stačí jeden soud
Podle ministerstva může ohlídat počínání vlastníků i město samo různými regulačními opatřeními v rámci stavebního zákona, například výškou domů, množstvím stavební hmoty a podobně. Ale právě to dělá památkářům starosti.
„Regulační opatření platí jen v památkových zónách a zpamátňování je proces na týdny. Jen kolem dvou měsíců trvá, než ho ministerstvo zahájí a stavba spadne do ochranného režimu. Za tu dobu může vlastník udělat nenávratné zásahy, třeba obrousit štuky, vyměnit okna nebo střechu,“ dodal Homola.
Případnou soudní žalobou ohledně polikliniky v Zahradníkově ulici chce město získat precedens, který by posloužil i v ostatních případech. A pak jsou dvě možnosti.
„Buď soud dá za pravdu městu, ministerstvo se tím bude řídit a památky zůstanou dál v evidenci, nebo řekne, že památkou není, a pak bude nutné každou památku znovu posoudit - a to je proces na desítky let,“ popsal možnosti právník památkového odboru magistrátu Petr Havlíček.
Podle Cigánkové to ale věci obecně nepomůže. „V domáhání se práv soudní cestou nelze nikomu bránit. Rozsudek by platil jen na jeden a ten konkrétní případ, paušalizovat nelze,“ míní Cigánková.
