Dcery Marty Motelkové z Břeclavi dělají mámě starosti. Starší z nich trpí už ve čtyřech letech revmatoidní artritidou. Mladší, která má rok a půl, se občas zvláštně třese. Matka je přesvědčená, že za zdravotní problémy dcer může očkování.
"Jsem si stoprocentně jistá. Vím přesně, kdy to nastalo. Viděla jsem, jak vypadaly před očkováním a jak potom," říká Marta Motelková.
Rodinný pediatr ani další lékaři však její verzi nepotvrdili. Drží se tvrzení, že potíže mohou souviset s očkováním, ale také s něčím úplně jiným.
Váhavý přístup lékařů rozčiluje matku natolik, že se rozhodla na problém upozornit další rodiče, a pořádá proto diskusi, kde se střetnou odborníci z opačných táborů.
"Nechci pořádat žádnou protiočkovací kampaň. Chci, aby si každý mohl udělat svůj vlastní názor," poznamenala Marta Motelková.
Do Břeclavi proto na druhou červnovou sobotu pozvala uznávaného českého vakcinologa Romana Prymulu a odpůrkyni očkování Ludmilu Elekovou, která se jako praktická lékařka zabývá alternativní medicínou.
"Zájem o přednášku je velký. Máme prodaných přes sto lístků. Velice mě překvapilo, že přijedou lidé z celé země," pochlubila se Motelková.
Matce nejvíc vadí přístup některých lékařů
Na očkování jí nejvíc vadí samozřejmý přístup některých lékařů. "Nedají vám vůbec žádné informace. Vždycky vás jenom ujistí, že dnešní vakcíny už jsou šetrné a že je lepší očkovat, než aby vám dítě onemocnělo."
Nemoci, u nichž je očkování povinnéZáškrt, tetanus, dávivý (černý) kašel, Haemophilus influenzae B, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B, Spalničky, příušnice, zarděnky Proočkovanost 95 % už nepřímo ochrání i neočkované jedince. Průměrná proočkovanost v Evropě je 90 %, v ČR 95 až 98 % podle jednotlivých onemocnění. |
Špatně provedené očkování přitom může dítěti přivodit potíže. Před i po očkování je nutné vyhodnotit všechny příznaky.
"Očkujeme jenom úplně zdravé děti. Pokud na dítě leze nějaká viróza, musíme očkování odložit," popsala brněnská dětská lékařka Marie Šumberová.
"Když pak dáváme druhou dávku, ptáme se, jestli mělo dítě po prvním očkování vysokou teplotu, nebylo plačtivé, nemělo křeče a podobně," dodala.
Mladší z dcer Motelkových vykazovala po první dávce očkování neurologické projevy, které u ní nebyly obvyklé. Občas se otřásla a někdy zadržovala dech, až modrala. Přesto lékařka přerušila očkovací cyklus až na matčinu výslovnou žádost.
"Když má dítě po očkování problémy, pediatr by měl být první, kdo řekne, že dál se očkovat nebude. Mají to tak i v příbalových letácích. Některé děti dávají po očkování spoustu varovných signálů. Kdyby se na ně dbalo, dalo se mnohým z nich zachránit zdraví. Já už do dětí nenechám píchnout vůbec nic," říká Motelková.
Česká republika je na očkování přísná
V pondělí začíná i v České republice Evropský imunizační týden. Odborníci se budou snažit zesílenou osvětou nahlodat takzvané odpírače očkování. Přibývá totiž rodičů, kteří odmítají očkovat své děti už jen z principu.
Hygienici a vakcinologové však varují, že požadovaná osobní svoboda jednotlivce by v tomto případě nakonec mohla negativně zasáhnout celou populaci.
"O efektivitě očkování nerozhoduje imunita jedince, ale kolektivní imunita. Jen vysoká proočkovanost omezí cirkulaci původců nemocí a ochrání i ty, kteří se očkovat nemohou," nabádá hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Mezi evropskými zeměmi patří Česká republika k těm, které jsou na rozsah povinného očkování přísnější. V západních zemích se přístup k očkování spíše uvolňuje. Negativní následky toho už jsou však znát.
"Za poslední tři roky přibylo 90 tisíc nových případů spalniček, z toho 80 procent v EU. To je dáno právě vysokou liberalizací v přístupu k očkování," poznamenala šéfka české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová.
V celé Evropě ochrání očkování před onemocněním ročně tři miliony lidí.
