Vědci s pomocí přístroje za více než dva miliony chtějí docílit zkrácení doby léčení a omezení dávek antibiotik nutných k léčbě zanícených žláz. „Onemocnění způsobují nejčastěji bakterie. Mléko ze zanícené žlázy je nekonzumovatelné a použít se nedá do žádných výrobků. Vše je limitováno přísnými normami,“ popsal onemocnění Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelovy univerzity.
Tělo dojnice se proti bakteriím brání bílými krvinkami, které ale mnohdy samy umírají dříve, než stihnou zničit větší množství škodlivých organismů. Zvířata proto dostávají také antibiotika. A ta se přenášejí do mléka, což je problém. „Zbytky antibiotik v mléčných výrobcích mohou působit jako alergeny. Je také riziko vzniku bakteriální rezistence vůči antibiotikům, což je celosvětový problém. Používaná antibiotika pak ztrácejí svoji účinnost a v případě nemoci pak lékařem předepsané léky nemusejí zabírat,“ upozornil Sláma.
Nový přístroj, který univerzita získala, má pomoci s obojím. „Díky průtokovému cytometru můžeme zkoumat bílé krvinky a přesně určit dobu, kdy krvinka zemře. Naším cílem je zdokonalit imunoterapii a prodloužit krvince život. Ta pak bude účinněji bojovat proti nežádoucím bakteriím,“ uvedl Sláma.
Zacílí na jednotlivé buňky
Dlouhodobě se tak vědci snaží jak o zefektivnění samotného obranného systému dojného skotu, tak i o omezení antibiotik užívaných k léčbě. Jedině tak může nezávadné mléko od původně nakažené dojnice putovat na trh.
Podle Slámy patří nový cytometr k těm výkonnějším, středně velkým strojům. Jeho jedinečnost spočívá v přesnosti. Využije protékající tekutinu, zacílí na jednotlivé buňky a téměř dokonale je změří. Vědci tak v mikroskopickém rozlišení mohou pozorovat životní cykly krvinek a jejich ovlivňování.
„Schovávat si přístroj nebudeme. Už bakalářští studenti se s ním setkají ve výuce, využijí ho ale studenti všech biologicky zaměřených programů především na agronomické fakultě,“ ujistil Sláma.
Studenty plánuje zapojit do výzkumu, ať už na stupni bakalářských nebo diplomových prací. „Největší využití bude nejspíš u doktorských studentů, ti jsou hnací silou našeho bádání,“ uzavřel Sláma.
