Museli být ostražití při dávkování chemoterapie, z programu mizely žádanky a podle lékařů spolehlivě nefungovalo ani přiřazování pacientů podle rodného čísla.
Nejvážnější chyby se už sice podařilo odstranit, navzdory původním předpokladům se však pořád objevují problémy s přesunem dat ze starého systému. Nedávno se vyskytly při nasazování radioterapie, která čekala na napojení do nového systému jako jedna ze dvou posledních částí.
Potíže s chybějícími daty byly tak velké, že se spuštění muselo zastavit a za týden zopakovat. „To už byl modul radioterapie spuštěn a funguje bez problémů. Zbývá poslední část – medikační karta v květnu. Řeší se migrace dat,“ hlásí mluvčí ústavu Klára Jirkovská.
V Brně na „žluťáku“ bojují s nádory už 90 let, za rok se otevře ústav i v Praze |
Nevyšel tak ještě nedávno prezentovaný plán ředitele největšího onkologického centra v Česku Marka Svobody, že budou všechny moduly nasazeny do Velikonoc. Jednalo se přitom už o několikátý termín. Přechodné období kvůli zavádění nového systému, kdy se měly vychytat „mouchy“ a rozjet všechny části, skončilo už před více než půl rokem. Později chtělo vedení ústavu odstranit veškeré výrazné problémy do konce roku 2024.
„Všechna pracoviště už dělají s novým systémem. Zbývá poslední modul, ale ten se netýká celé práce dotčených zaměstnanců. Znamená to tedy, že někteří z nich musí část věcí dělat ještě ve starém systému,“ podotýká Svoboda.
Pacienti už problémy nepociťují
S přechodem na Sonis je provázaná nutnost přesunout data statisíců pacientů z posledních desítek let. „Pokud se objeví problém u jediné položky, může to ovlivnit nasazení konkrétní agendy. Kromě migrace dat reagujeme i na nové potřeby nemocnice a podněty z testovacího a ostrého provozu,“ říká ředitel dodavatelské firmy David Steiner. Systém se občas také zpomaluje.
Zatímco loni spuštění novinky výrazně pocítili i pacienti, protože si na vyšetření kolikrát počkali déle a někdy museli přijít na chemoterapii až následující den, protože už bylo odpoledne málo času na její přípravu, teď už se nic takového neděje. Naposledy jeden z pacientů v lednu nemohl na oddělení gastroenterologie podstoupit kolonoskopii, protože se spolu s několika dalšími vytratil z objednávkových knih.
Nejzákeřnější rakovina odolává léčivům, lepší péči lidem zajistí nové centrum v Brně |
„U tří pacientů jsme kolonoskopii provedli a čtvrtého jsme požádali, aby přišel další den, což nepovažujeme za nic kritického. Děje se to i běžně, když třeba onemocní personál nebo vyšetření nelze provést kvůli akutnímu výkonu,“ poznamenává Svoboda.
Plynulejší chod potvrzuje i jeden z pacientů, který do ústavu opakovaně docházel v posledních měsících. Nezažil, že by čekal déle na vyšetření či se mu pobyt u lékaře protáhl kvůli pomalému načítání dat. „Komplikace se objevily maximálně v momentě, kdy nastala nenadálá situace, třeba když přivezli nového pacienta. Ale to mě jen vzali do jiné ambulance,“ říká sedmapadesátiletý muž.
Jsme frustrovaní, psali lékaři
Nový systém některé zaměstnance v prvních měsících děsil. Podle nich byla situace tak neúnosná, že se obrátili anonymním dopisem na MF DNES. Popisovali obavy z poškození zdraví pacientů a poukazovali na nečinnost vedení ústavu.
„Z dennodenního strachu z chyby, kterou neovlivníme, jsme již nesmírně vyčerpání a frustrovaní. Konečnou odpovědnost za chybu vedoucí k poškození zdraví nese vždy podávající lékař. Způsob, jakým výměna IT systému probíhá, je natolik rizikový, že jsme v něj zcela ztratili důvěru,“ napsali.
Nový IT systém ústavu selhává. Hrozí tragická chyba, obávají se onkologové |
Podle nich systém třeba k jednomu rodnému číslu někdy přiřazoval víc pacientů i po opakovaném nahlášení problému, což Svoboda odmítl. Zdravotníci se nemohli spolehnout ani na dávkování chemoterapie, již program vypočítá na základě výšky, hmotnosti a laboratorních hodnot pacienta. Všechny dávky museli přepočítat ručně. Žádosti o laboratorní vyšetření často vůbec nedorazily, nahlášení lidé z objednávkových knih prostě mizeli.
Nespokojený personál poukazoval na to, že nešlo o marginální problémy, ale systém byl katastrofálně nespolehlivý v základních funkcích. Nyní už podobná kritika a zoufalé hlasy nejsou slyšet. MF DNES se snažila oslovit několik zdravotníků, ti ale shodně odkázali na mluvčí ústavu. Podle ředitele Svobody je přístup personálu k novince různorodý. Někteří ji už z principu odmítají, protože se nesmířili s koncem starého systému, jiní už ji přijali a část posun oceňuje.
Pořízení Sonisu, který má být nejpokročilejším nemocničním systémem v Česku, ústav vyšlo na necelých 90 milionů korun bez daně. Za následné služby, především údržbu, platí měsíčně okolo 400 tisíc po dobu minimálně patnácti let. Vedení ústavu už má seznam věcí, za něž dodavateli podle smlouvy hrozí postih, konkrétní být ale nechce.
Dodavatelská firma s rizikem možných sankcí počítá. „U projektů této velikosti a složitosti je běžné, že v průběhu implementace dochází ke komplikacím a prodlením. Jsme si vědomi toho, že na prodlení, za které zodpovídáme, jsou vztaženy smluvní pokuty. S tím je potřeba počítat od počátku takových projektů a přes veškerou snahu tomu nelze vždy předejít. My před odpovědností neustupujeme,“ podotýká Steiner s tím, že se problémy snaží řešit konstruktivně.
