Oné listopadové noci roku 2013 se Marek Petružálek vracel se dvěma kamarády domů. Před znojemským hotelem Dukla se dostali do konfliktu s mužem z Turecka, který vytáhl nůž. Jedna z ran zasáhla Petružálka do krku, v důsledku čehož ztratil tři litry krve, odkysličil se mu mozek a on upadl do bdělého kómatu. To je stav hlubokého bezvědomí, při němž má pacient otevřené oči.
Když se po čtyřech letech zázračně probral, museli jej přebalovat a krmit sondou do žaludku. Z ARO putoval na rehabilitaci, kde stále bezmocně ležel a nevnímal. Umístit ho do léčebny pro dlouhodobě nemocné však rodiče odmítli, místo toho přizpůsobili byt a vzali si syna domů. Díky tomu dnes pětatřicetiletý Marek udělal obří pokrok a je schopen se postavit na nohy.
„S mou pomocí se staví k ribstolům. Nevidí, takže mu na ně musím dát ruce, ale desetkrát se k nim z vozíčku zvedne. Už nemá prášky ani plínky a může normálně jíst, byť kvůli potížím s polykáním jen mixované jídlo. A říká ‚máma‘. Jsme z toho sami překvapení a máme radost,“ vypráví Markova maminka Jana Petružálková.
Než dostala syna do péče, sžívala se s manželem Jiřím s rolí prarodičů, protože Marek byl otcem dcery. Místo toho se jim vrátil potomek sám ve stavu dítěte. „Když ho propouštěli z ARO, řekli nám, že zůstane ležák a hotovo, že pro něj v republice žádná pomoc neexistuje. Nikdo vám nic neřekne a my jsme laici. Po roce a půl jsem ale řekla, že přece není možné, aby pořád jen ležel,“ vypráví paní Petružálková.
Dotek dcery dodává sílu
Synovi našla na Slovensku neurorehabilitaci, konkrétně hyperbarickou (podtlakovou) komoru. Další terapii – laicky magnet a elektřinu na hlavu – podstupuje Marek v Maďarsku. Pomáhá mu i logoped a různé pomůcky.
Matka říká, že její syn už všemu rozumí a chápe, co se kolem něj děje. Například už se těší na Vánoce. „V jeho pokoji nazdobíme stromeček, na Štědrý den přijde na večeři i druhý syn. A další den dojdou vnučky, takže i Markova dcera, která už má devět let. Je strašně šťastný, když mu dá pusinku a podá ruku. Je to krásné a dodává nám to sílu,“ líčí Petružálková.
Nejen sílu potřebuje ve velkém. Sama se o syna stará na plný úvazek, její manžel je starobní důchodce. Petružálková se snaží oslovovat nadace a shánět peníze, ale v době covidu, kdy firmy šetří a mnozí lidé mají sami málo, to jde ztuha.
Čtrnáct dní rehabilitace na Slovensku přitom vyjde na zhruba 125 tisíc korun, rodina také například potřebuje větší auto, protože do toho starého se nevejde vozík. Matka by si také pro Marka přála aplikaci kmenových buněk, která přijde rovněž na zhruba 125 tisíc korun a je třeba její aspoň trojí opakování.
„Pokud na to nemám peníze, tak se o to nemůžu moc zajímat, ale vím, že to pomáhá. Pořád jenom sháníme peníze, když ale vidíte, jaký Marek udělal pokrok...,“ popisuje Petružálková.
Pachatel na útěku odepsal
Totožnost útočníka, který jejího syna pobodal, je známá. Turek Eyrilmaz Bülent dostal sedmnáctiletý trest, rozsudek si však nevyslechl, protože uprchl do zahraničí a je na něj vydán zatykač.
Petružálková si najala právničku, která má akreditaci k nahlížení do spisů v Rakousku, aby zkusila vypátrat pachatelovu rodinu, jež tam žila. „Jela ji navštívit, ale nikde nikdo, jsou i odhlášeni z katastru nemovitostí,“ mrzí Petružálkovou. Bülent totiž zároveň Markovi dluží odškodnění 378 tisíc korun.
Znojmem cloumá nenávist k Turkům, jeden tu nedávno pobodal místní muže |
Když se neštěstí stalo, přítelkyně Daniela Marka neopustila. Chtěla se o něj starat, jeho rodiče jí to však vymluvili, protože by to s malou dcerou nemohla zvládnout. Marka tak alespoň navštěvují, jeho rodiče jim také chtěli pořídit domek na dobu, až se sami o syna nezvládnou postarat. Pozemek mají v zahrádkářské kolonii na okraji Znojma.
„Strašně jsem se toho chytla. Máme už i projekt, ale když nemáme peníze, nemůžeme stavět,“ vysvětluje Petružálková, proč jí odškodnění chybí.
Další právník jí však radil, aby úsilí o něj vzdala. „Řekl mi, ať se na to vykašlu, že Česko nemá s Tureckem dohodu o spolupráci. Nevydají ho, a i kdyby, pracovat stejně nebude. Nebo by posílal třeba pětistovku měsíčně,“ krčí matka rameny. Pachatele přitom jednoduše našla na Facebooku. „Poslala jsem mu fotku, jak Marek vypadá. Odepsal, že ho to mrzí, a blokl si mě.“
Přispět rodině je možné přes transparentní účet u nadačního fondu Český mozek.