Ten tvrdí, že na místě žádná cesta není, a pokud ano, je jeho.
"Do údolí potoka Vrbovce se už nedá projít, na cestě je vykopaná díra, teď je navíc natřikrát zahrazená. Nechápu to, sám jsem tudy roky chodil dolů pro vodu, teď to nejde," popisuje jeden ze zahrádkářů.
A není sám. "Chodíme tudy s manželem na procházky, vůbec jsme nevěděli, že se dál nedostaneme," krčí rameny asi čtyřicetiletá žena.
Rozpačití úředníci
Že by překážky nastražil sám, to novopečený majitel odmítá. "Pozemek je ve stejném stavu, jako když jsem ho koupil. Já tam žádné překážky nedával a nevím ani o tom, že by tam byla nějaká cesta. A i kdyby, vedla by přes můj pozemek," stojí si za svým Jiří Holan.
Bystrčtí úředníci jsou jiného názoru: Cesta existuje a jsou o tom důkazy. "Vedená je v mapě Bystrce, ale třeba i na internetovém portálu mapy.cz. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny musí být u takovéto cesty zachovaný stav a nikdo nesmí zamezovat vstup do krajiny," tvrdí Alena Kallasová z odboru životního prostředí.
Kvůli zablokovanému přístupu se na radnici od března obrátily desítky lidí. Odbor proto vyzval všechny, kteří mají v okolí cesty pozemek, aby plot odstranili.
Na zprůchodnění cesty se úředníci podle svých slov telefonicky dohodli i s Holanem. "Teď je ale už jiná situace, vše řešíme dokonce i s ministerstvem vnitra," říká Kallasová.
Jiří Holan však trvá na svém. Pozemek je jeho a žádnou cestu na něm nechce. "Za tou hypotetickou cestou mám studnu, před ní chatu. Že bych musel chodit při každém zalévání přes cestu, to by mi vadilo. Navíc potřebuji mít pozemek nějak oplocený," říká dvaatřicetiletý vysokoškolský asistent.
Kromě lidí chodících na procházky s ním nesouhlasí ani zahrádkáři, kteří mají pozemky poblíž něho. Zatímco jedni nemohou ze zahrádky dolů po cestě pro vodu, další se po přehrazené cestě nedostanou k zahrádce vůbec.
"Musí to celé obcházet po neschůdné cestě a obchůzce dlouhé minimálně několik stovek metrů i více. I oni se na nás obracejí," potvrzuje Kallasová.
Holanovi ovšem dává částečně zapravdu stavební úřad. Zatímco zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že cestu nesmí přehradit, stavební zákon tak striktní není. Sporná stezka totiž není zanesená v katastru a Holan nemá na pozemku zřízeno ani věcné břemeno.
"Nyní chystáme podklady. Zákon totiž neříká, jakým způsobem tam cestu zachovat a jak jednat. Bude to zdlouhavé," říká Ivana Krejčová, vedoucí stavebního úřadu Brno-Bystrc.
Podle mladého majitele pozemku ovšem situace není tak bezvýchodná. Cesta by podle něho mohla vést jinudy a po pozemcích patřících městu.
"Vybudovala by se jen o sto metrů jinde. Tak, aby nevedla přes soukromé pozemky. Je tam zamčená brána a za ní pozemek města Brna. Zahradit oficiální cestu a chodit po mém pozemku, to přece nejde," zlobí se Holan.
Zahrádkáři namítají, že pro ně je oficiální cestou právě ta, na kterou muž nechce nikoho pustit. Nad jeho návrhem kroutí hlavou i bystrčtí úředníci.
"Žádná další cesta tam není a nebyla. Pozemky města sice ano, ale přes ně nelze dojít až k potoku, není to řešení. Pokud nás podpoří i ministerstvo, uložili bychom pokutu. Poslední variantou je i soudní cesta," shrnuje Kallasová.
