Stojí před hotelem Bobycentrum na betonovém ochozu a zpovzdálí se dívá na oplocenou jámu. Přemýšlí: Byl jsem tam tenkrát, nebo ne?
„Fakt těžko říct. Bylo mi tehdy sedm let a nepídil jsem se po tom. Teď už se ani nemám koho zeptat,“ říká Jaromír Meixner o místě za Lužánkami, kde se 19. ledna 1947 začala psát nejslavnější část dějin brněnského hokeje.
Meixner byl její součástí. Na zimní stadion chodil fandit, učil se tam mydlit do puku a pak i vyhrál pět mistrovských titulů. Po konci hráčské kariéry tam navíc chodil jako novinář.
A tak vzpomíná. Třeba na to, že původní plán byl postavit umělou ledovou plochu na náměstí 28. října. Zhatila ho však válka. A tak až po ní obehnaly betonové ochozy vyhloubenou jámu za Lužánkami.
„Bylo několik termínů, které se nepodařilo stihnout. Proto se tvrdě brigádničilo, ve dne v noci se stavělo,“ vzpomíná Meixner na to, co předcházelo velkolepému otevření 19. ledna.
O to větší to byla sláva. Na nový stánek se vměstnalo deset tisíc diváků, kteří sledovali duel Prahy proti Brnu. Výběr hostů deklasoval Brňany 14:2.
Aréna pro 12 tisíc diváků už má svou podobu
Větší neštěstí pro hokejové fanoušky přišlo mnohem později. Stadion totiž podobně jako brněnský hokej postupně uvadal. Až v roce 2000 musel být zavřen úplně a později šla stavba k zemi.
Tedy osud podobný přilehlému fotbalovému stadionu. A i pocit v srdcích fanoušků zůstal podobný. Patříme za Lužánky!
Když tedy před víc než rokem šéf hokejové Komety Libor Zábranský ukázal plány projektantů společnosti A Plus na novou oválnou halu s kapacitou 12 tisíc diváků, vypukla euforie. Do světa se rozlétla zpráva, že do tří let může stát hala nová (psali jsme zde).
Dnes šéf Komety Libor Zábranský vysvětluje, že informace byla špatně pochopena. Z loňské euforie, kterou podpořily i lednové veleúspěšné hokejové zápasy pod širým nebem právě na místě bývalého zimáku, se tak nyní dostává do reality. A v ní jde všechno pomaleji.
„Odborníci, projektanti dali jasné vyjádření, že od začátku projektování po kolaudaci může podobná hokejová hala vyrůst do tří let. Dodnes ale není vyřešena vlastnická struktura pozemku,“ vysvětluje nyní Zábranský s tím, že neví o tom, že by někdo avizoval dokončení haly už například v roce 2019.
Čeká se na studii proveditelnosti
Když Kometa představovala plány nové haly, spustila na stránkách Jdemedomu.cz formulář, ve kterém lidé mohli nezávazně vyjádřit zájem o permanentky do nové arény a také dát klubu na plány zpětnou vazbu. Kolik lidí to udělalo, ale nyní mluvčí Komety Michal Chylík neví. „Zatím nemám tuto informaci k dispozici,“ odpověděl mluvčí.
Jako by projekt nového stadionu po rozmontování provizorních tribun za Lužánkami usnul. Podle Zábranského však rozhodně žije dál. Jen za poslední rok ale otázek okolo něj spíše přibylo. „Proto jsme zadali studii proveditelnosti. Podle toho, jak dopadne, rozhodneme co dál,“ poznamenal.
Na co přesně by měla studie odpovědět a kdy, ale rozvádět nechtěl. Potvrdil jen to, že nová hala by měla vyrůst z převážně soukromých zdrojů a s pomocí partnera – finanční skupiny DRFG.
Podívejte se, jak to vypadá na místě, kde stál stadion za Lužánkami:
Její experti už vymysleli, jak halu zaplatit. Podrobnosti ale říci nechtějí. „Vypracovali jsme pro Kometu analytický finanční model a dál myšlenku nového stadionu podporujeme. Vzhledem k probíhajícím jednáním nemůžeme situaci dále komentovat. Jakmile budou tato jednání u konce, budeme veřejnost informovat,“ říká majoritní vlastník DRFG David Rusňák.
Na pokyn od hlavního investora stavby, tedy Komety, čeká i město Brno, které si vzalo na starost pozemky.
„Zatím jsme žádný návrh společného projektu ani předpokládaný harmonogram stavby od hokejového klubu neobdrželi. Jednáme se společností Eiskon, která vlastní poslední část potřebných pozemků, o jejich směně za jiné nemovitosti. Výsledek je zatím předčasné předjímat,“ uvedl brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Očekáváme odpovídající protihodnotu, říká majitel pozemků
Martin Hvězda, majitel firmy Eiskon, která sídlí hned vedle jámy po starém stadionu, se směně nebrání. „Rozhodně nejsme tím, kdo by stavbu haly brzdil,“ říká.
Pozemky a budovy firma koupila už v roce 1998 od státu a Komety. „Asi po třech letech jsem chtěl budovy rozšířit a zmodernizovat, ale město mi to nepovolilo s tím, že to není v souladu s územním plánem a že se uvažuje o výstavbě nové haly,“ popisuje Hvězda.
Ten souhlasil s tím, že odejde, pokud dostane adekvátní náhradu. První jednání nedopadlo. Druhé ano, ale těsně před podpisem smlouvy ho město přerušilo. To bylo zhruba před osmi lety. „Svedli to na nás, ale z naší strany to nebylo,“ poznamenal Hvězda.
Teď jedná s městem znovu. „Původní termín směny byl půl roku, maximálně rok, ale po 15 měsících jsme teprve ve fázi oceňování nabídnutých pozemků,“ upřesňuje Hvězda.
Doufá, že dohoda dopadne. „Sami bychom rádi z toho kolotoče vypadli. Na druhou stranu je to pro nás zajímavá lokalita a očekáváme odpovídající protihodnotu,“ dodal Hvězda.
Když přiletěl popílek, padali jsme na hubu, vzpomíná Meixner
Kromě zajištění pozemků ale město řeší i dopravní napojení celého sportovního areálu, ve kterém chce přebudovat také zchátralý fotbalový stadion.
„Zadali jsme studii dopravní obslužnosti celé lokality Ponava, do které patří i uvažovaný fotbalový a hokejový stadion, ale také třeba byty, které mají vzniknout z bývalých Jaselských kasáren, protože se tu budou pohybovat v době konání sportovních akcí desítky tisíc lidí,“ uvedl náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).
A co se zatím děje na místech, která zažila tolik brněnských úspěchů? Vlastně to, co v minulosti. Bruslí se tam. Na umělém veřejném kluzišti pod otevřeným nebem, které i dříve stávalo vedle slavného stánku.
Ani ten až do začátku 60. let neměl střechu. Což bylo někdy krušné, jak vzpomíná Meixner. „Když pršelo a spadli jste, připadali jste si jako v bazénu,“ popisuje. „Největší problém byl, když vítr nafoukal na led popílek z nedalekých tepláren. Za pět minut měli všichni tupé brusle a padali na hubu,“ dodává legenda Komety.
A tak jako fanoušci klubu doufá a věří, že si jednou takové vzpomínky bude oživovat v ochozech moderního stadionu.
