Malebné náměstí s kostelem, fontánou a morovým sloupem, který na první pohled zaujme zářivě bílou barvou, a nad tím vším tyčící se dominanta v podobě zámku ze 14. století. To je jen malá ukázka z patnácti kulturních památek, které lze v Lomnici najít. Ta za soustavnou péči a jejich postupnou obnovu znovu získala krajské vítězství. Na celostátní prvenství sice dosud nedosáhla, v Jihomoravském kraji však v současné době nemá konkurenta.
Podle starostky Marie Brázdové (nez.) městys porotci opakovaně oceňují z několika důvodů. „Nejde jen o počet památek a kvalitu jejich obnovy, ale také o bohatý společenský a kulturní život, který těmto stavbám dává využití i nyní. Většina místních akcí je s nimi úzce propojena. Působí zde přibližně šest velmi aktivních spolků, jež se na organizaci těchto aktivit významně podílejí,“ uvádí Brázdová.
Na konci května se například v synagoze konal koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, městys se rovněž pravidelně účastní Dnů evropského dědictví či Noci kostelů. Zámek zase hostí mezinárodní pěvecký workshop Letní sborová dílna a bývalá židovská škola se podílí na pořádání Dnů židovské kultury.
Pomohlo i přehlížení minulým režimem
Za zachování památkové zóny v relativně dobrém stavu vděčí Lomnice podle starostky mimo jiné i skutečnosti, že byl region v období komunistického režimu do určité míry opomíjen a historické stavby tak nebyly zásadně narušeny.
„Přesto, jako všechny ostatní, i naše památky čelí povětrnostním vlivům a dalším vnějším faktorům. Jejich průběžná obnova je proto nezbytná,“ dodává Brázdová.
Většina památek již v nedávné době revitalizací prošla, na zbývajících se stále pracuje. Příkladem je morový sloup z roku 1710, který ve své obnovené podobě přitahuje čím dál větší pozornost návštěvníků. Původně zašedlé a poškozené sochy dnes září jasně bílou barvou se zlatými detaily a celek tak harmonicky doplňuje sousední kostel i budovu radnice. V současnosti se připravuje závěrečná fáze obnovy, přičemž náklady dohromady dosáhnou přibližně pěti milionů korun.
Vzkříšená krása. Zahrada Pernštejna se vrátila do doby slávy před 200 lety |
Lešení v současnosti obklopuje také radnici z poloviny 17. století, vedení obce zde přistoupilo k obnově fasády. Z již dokončených projektů lze pak zmínit třeba kompletní renovaci fasády kostela Navštívení Panny Marie, výměnu střešní krytiny či obnovu vnitřních omítek chrámové lodi. Výraznou proměnou prošla rovněž raně barokní kaple svatého Antonína Paduánského, u níž byla obnovena nejen vnější fasáda, ale také přiléhající hřbitovní zeď.
Za návštěvu stojí též židovský hřbitov, jehož součástí je rovněž márnice s nástěnnou expozicí stručně přibližující dějiny židovské komunity v Lomnici i její pohřební rituály.
„Obnovenou expozici jsme před dvěma lety zpřístupnili veřejnosti. V minulosti sem bylo tělo zesnulého přeneseno a probíhaly zde přípravné obřady před samotným pohřbem,“ popisuje radniční sekretářka Eliška Vecheta, která reportérku a fotografa iDNES.cz městysem provedla.
Nejtěžší je získat peníze
Podle starostky představují největší výzvu v procesu obnovy památek dvě oblasti – technologická náročnost restaurátorských prací a zajištění financování. V prvním případě je klíčové nalézt šetrný a přitom účinný postup, jenž památku nepoškodí. Zatímco k tomu je nejdůležitější spolupráce městyse s řemeslníky, za financováním z velké části stojí veřejné zdroje.
Ústavní soud dal šlechticům šanci získat zpět zámecké vybavení |
„Jedním z nich je ministerstvo kultury v rámci programu regenerace, odkud jsme na restaurátorskou obnovu morového sloupu za poslední dva roky obdrželi téměř 1,8 milionu korun. Dále čerpáme podporu z ministerstva pro místní rozvoj, a to ve výši 800 tisíc korun, část financí poskytuje také Jihomoravský kraj, který ve stejném období přispěl 300 tisíci,“ upřesňuje Brázdová.
Ne všechny památky má však ve správě obec. Zámek v roce 2018 získal zpět do svého vlastnictví rod Thienen-Adlerflycht, potomci rodu Serényiů, jimž Lomnice patřila od druhé poloviny 17. století a kteří stojí i za výstavbou většiny památek v městysu – a to včetně zámku.
Ze zámku chtějí multifunkční místo
Jako jejich sídlo fungoval až do konce druhé světové války, následně však došlo na základě Benešových dekretů k vyvlastnění. Nastupující komunistický režim pak na památku v podstatě zapomněl, její části byly rozkradeny, a tím postupně chátrala. Nový účel dostala až v 70. letech, kdy se tam usídlila střední škola a střední odborné učiliště.
Soud o lomnický zámek trvá 18 let a bude dál pokračovat |
„Když tam pak v roce 2018 skončila, přebrali jsme zámek my. Tehdy bez plynu a elektřiny, trvalo měsíce, než nás připojili. Následně jsme začali s rekonstrukcí, v níž pokračujeme i nyní. Každý rok je to něco, opravili jsme části střechy, teď třeba řešíme obnovu vitrážových oken v kapli,“ popisuje hraběnka Lydia Thienen-Adlerflycht, jejíž rodina mimo Lomnici spravuje také zámek Luhačovice.
Cílem je vytvořit multifunkční místo, které nebude podle jejích slov jen dalším mrtvým muzeem. „Nejstarší části zámku bychom chtěli zpřístupnit veřejnosti s tím, že by je mohl městys využívat k některým svým akcím. V plánu je i nějaké menší občerstvení a z další části zámku by pak vzniklo ubytování typu Airbnb. Takový koncept běžně v jiných zemích funguje,“ přibližuje hraběnka.
