Veřejnou online anketu uspořádala Kancelář architekta města Brna (KAM), která moderuje takzvaný soutěžní dialog, z něhož má vzejít nová podoba oblasti. Cílem bylo zjistit, co si o její budoucnosti myslí samotní Brňané.
Do rozsáhlého dotazníku se v průběhu září a října zapojilo 1727 respondentů a respondentek, z nichž víc než polovina uvedla, že bydlí v blízkosti Ponavy. Nejčastěji odpovídali lidé z věkové skupiny 30 až 44 let.
„Je však nutné upozornit, že do ankety se zapojují spíše aktivnější či nějak zainteresování lidé, a ti bývají otevřenější a kritičtější. Nevýhodou tohoto nástroje je, že ji vyplní pouze část z těch, kterým je určena. Výsledky ankety tedy nelze považovat za reprezentativní výzkum určité populace, například všech obyvatel města Brna,“ upozornila mluvčí KAM Šárka Reichmannová.
Z ankety vyplynulo, že 90 procent jejích účastníků by v lokalitě chtělo veřejná sportoviště, městský park či dětská hřiště, tedy zařízení pro sport či rekreaci. Občanskou vybavenost v podobě škol či knihovny by v území preferovalo téměř 37 procent respondentů, zatímco necelých 27 procent by uvítalo nové bydlení.
Propojení s okolními parky
Ze sportovišť by si nejvíce lidí přálo obnovu fotbalového stadionu, ten však podle současných plánů vedení města má v budoucnu vyrůst v prostoru výstaviště. Při demolici starého stánku se nicméně počítá se zachováním valů, díky kterým by zde mohla vzniknout plocha na způsob přírodního amfiteátru. Brňané by ocenili také prostory pro hraní fotbalu, workoutové cvičení, běh či cyklistiku, padl i návrh na postavení haly pro míčové sporty.
Velká část účastníků ankety volá po rozšíření zeleně a klidových oblastí. Jedním z návrhů bylo propojení oblasti s okolními parky, například Lužánkami a arboretem, aby vznikl větší městský park. Ideální stav byl jedním z odpovídajících popsán takto: „Nezničíme si kousek přírody dalším bydlením nebo školou. Už je načase dát betonu sbohem a mít někde pěkný park, na který můžeme být hrdí.“
Politici chtějí za Lužánkami namísto sportoviště byty. Bez ohledu na experty |
Ohledně bydlení upřednostňují respondenti městské nebo družstevní byty, obavy naopak mají z velkých developerských projektů.
Na otázku, co by v oblasti Ponavy být nemělo, odpovědělo 64 procent účastníků výzkumu, že komerční zóna tvořená nákupními centry, prodejnami a restauracemi. „Nepotřebujeme další nákupní centra, těch je v Brně dostatek,“ zněl jeden z výroků. Přes 51 procent se vyslovilo také proti bydlení.
Betonová džungle
Jako slabé stránky nynější podoby lokality vnímají lidé chátrající stadion a další nevyužité stavby v okolí, chaotické parkování či absenci jasné koncepce.
„Je to směs chaotických staveb, parkovišť a rozpadajících se sportovišť,“ vytýká jeden z účastníků ankety. „Celá oblast působí jako chaotický slepenec, kde na sebe nic nenavazuje a kde každá stavba popírá tu předchozí,“ přidává jiný. „Místo má obrovský potenciál, ale kvůli chaotickému plánování se postupně proměňuje v betonovou džungli,“ doplňuje další respondent.
Rozvoj lokality za Lužánkami je odblokován. Brno vyhrálo i druhý soud o garáže |
Jako problém vnímají Brňané také znečištěnost a otázku bezpečí kvůli výskytu bezdomovců a narkomanů. Zároveň jim chybí propojení na Planýrku, což je plocha zeleně nad nákupním centrem Královo Pole, víc zeleně či laviček a odpadkových košů.
„Výsledky ankety ukazují, že lokalita Ponava je v očích obyvatel významnou částí Brna s velkým potenciálem. Celkově odpovídající projevili přání zachovat oblast Ponava jako multifunkční prostor, který by spojoval sportovní, rekreační, kulturní a obytné prvky, avšak s respektem k přírodním a ekologickým hodnotám,“ podotkla Reichmannová.
Poznatky vzešlé z ankety budou předány architektonickým ateliérům, které se budou účastnit soutěžního dialogu o budoucnosti oblasti.
4. dubna 2023 |
