Vysvětlení se může nabízet takové, že jižní Morava je krajem vína a jeho obyvatelé jsou jeho pitím pověstní, stejně jako jsou známí zálibou v domácích pálenkách. Odborníci se ovšem shodují, že počet vinic se závislostí na alkoholu nijak nesouvisí.
„S přirovnáváním alkoholismu k zálibě Jihomoravanů ve víně bych byla opatrná,“ říká Veronika, která pracuje v jedné z brněnských skupin Anonymních alkoholiků. Své příjmení sdělit nemohla. „Je pravda, že se tady slivovice i víno pije více než jinde, ale přímou souvislost bych za tím určitě nehledala,“ dodala.
Přesné důvody, proč je právě na jižní Moravě o několik desítek závislých více než jinde, se podle oslovených expertů vysvětlit nedají. Statistiku však může ovlivňovat i to, že Jihomoravský kraj se řadí ke krajům s největší rozlohou.
Počet mladých alkoholiků roste
Že víno není pouhým nápojem, který Jihomoravané vnímají jako prostředek k ovlivnění své nálady, potvrzuje i prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray. A pěstování vlastního vína podle něj už vůbec s náchylností k alkoholu nesouvisí. Vinaři totiž vínu rozumí, mají k němu respekt a vědí, kolik si ho můžou dovolit vypít.
„Na jižní Moravě je to dlouhodobá tradice, je to kulturní fenomén s historickými kořeny, sloužící pro část Jihomoravanů také jako obživa,“ říká Nyitray.
Vinařské instituce - Svaz vinařů a Vinařský fond - se loni připojily k osvětové kampani Alkohol zodpovědně, kterou spustila Potravinářská komora České republiky. Sám Tibor Nyitray spatřuje největší problém v tom, že alkohol konzumuje stále více mladistvých.
Platí totiž, že čím dřív člověk s pitím alkoholu začne, tím vyšší je riziko závislosti. Průměrný věk Jihomoravana, v němž přijde poprvé do styku s alkoholem, je mezi 12 a 13 lety.
Daleko větší pravděpodobnost stát se alkoholikem mají dále ti, již pocházejí z rozvrácených rodin nebo mají v rodině jiného alkoholika. A stále platí, že je víc alkoholiků mužů.
„Většinou byl v jejich životě nějaký problém ze strany otce. Buď jej nikdy nepoznali, opustil rodinu v začátcích, nebo je vychovával otčím, se kterým neměli dobrý vztah,“ popsala Radka Kasanová, ředitelka doléčovacího centra Lotos Brno, kam mohou zamířit lidé z celé republiky po tříměsíčním pobytu v léčebně.
A kdy se dá podle ní hovořit o závislosti? „Znaků je několik. Ale mezi ty nejtypičtější patří abstinenční příznaky. Člověk se třese, potí se a není mu dobře fyzicky ani psychicky,“ uvedla.
Dalším příznakem je, že člověk potřebuje k navození stejného stavu větší množství alkoholu. Nebo když si uvědomuje, že to, co dělá, je špatné, ale stejně s tím nedokáže přestat.
Češi vypijí 13 litrů za rok
Ačkoli Jihomoravský kraj v počtu alkoholiků vede, je v pořadí druhým krajem s nejmenší recidivou. Procento těch, kteří po léčení alkoholu znovu propadnou, je nižší pouze ve Zlínském kraji.
„Důvody recidivy jsou hodně individuální. Většinou je to ale proto, že postupem času člověk zapomene, jaké těžkosti mu jeho závislost přinášela,“ sdělila Veronika ze skupiny Anonymních alkoholiků.
Celkově Česká republika patří dlouhodobě mezi země s vysokou spotřebou alkoholu. Podle studie Světové zdravotnické organizace vypije každý Čech průměrně 13 litrů čistého alkoholu za rok, což je dvojnásobek celosvětového průměru.
