Velkolepé oslavy se však nedočkalo, plány na přelet gripenů a vystoupení akrobatů překazilo počasí. „Nejbližší víkend vytáhneme stará dřevěná letadla. Hlavní motivací bude setkávání, vstupné se tak vybírat nebude,“ líčí náhradní program archivářka aeroklubu Anna Fialová.
 |
Bohatá historie sportovního letiště se počítá od roku 1924, kdy se na Kozím vrchu u Medlánek poprvé plachtilo v národní soutěži. Účastnilo se jí šest kluzáků a další dva větroně, jež pocházely z francouzských dílen, proto se do závodu nepočítaly. Právě na jednom z páru letounů Dewoitine tehdy stanovil major Jaroslav Skála československý rekord, když ve vzduchu strávil dvě hodiny a dvacet minut.
Horší časy přinesly nadšencům do plachtění neoblomné stížnosti komínských sedláků, jimž prý provoz vzdušného přístavu ničil úrodu. Letecký sport se proto musel přesunout do Čebína na Brněnsku, kde vydržel až do roku 1939. S vyhlášením protektorátu pak byla činnost všech aeroklubů zakázána a jejich majetek zkonfiskován.
Děti vyháněli do hospody
Právě nacisté se však paradoxně zasloužili o rozvoj severobrněnského areálu během války. Dřevěný hangár i letadla přesunuli zpět na původní místo a s komínskými rolníky jednali o výkupech pozemků.
„Národně socialistický letecký sbor, součást struktury Luftwaffe, vykácením průseku na vrchol upravil medlánecký kopec pro své létání a na mezi pod ním provedl úpravy pro startoviště kluzáků. Provoz zahájil o sobotních odpoledních a nedělích. Pro starty se používalo pouze gumové lano,“ píše archivářka o úpravách za účelem výcviku německých pilotů v Brně.
Z Brna se létá už 95 let, vznik travnaté ranveje prosadila armáda |
Obsazením ale trpěla místní základní škola, kterou Němci několikrát zabrali coby ubikaci, a poslali děti do náhradních prostor včetně hospody.
Po zmaru nadějí na obrat v druhé světové válce přišel veliteli letecké školy Antonu Kahlbacherovi rozkaz na podminování a zničení letiště. Ten však nezradil svou leteckou duši a splnil pouze rozrytí ranveje, jež byla po válce snadno obnovena.
Rekordy královny nebe platí desítky let
Poválečná revitalizace leteckého sportu umožnila zrození „medlánecké královny nebe“ Věry Hudcové, která v Medlánkách dokončila výcvik v polovině minulého století a až do své smrti před dvěma lety se starala o letištní zahrádku.
Přestože reprezentovala ČSSR, musela si mnoho nákladů hradit sama, a i při vítězství na svém prvním mezinárodním klání v Lipsku čerpala dovolenou ze zaměstnání. Některé její rekordy jsou přitom platné dodnes.
Staví historické kluzáky, na nichž létá. S jedním drží světový rekord |
Stejně tak třeba ten Bohumila Dočekala, který v roce 1954 na větroni VT-125 Šohaj vystoupal do výšky 8 715 metrů. Světově konkurenceschopný větroň L-21 Spartak, vyráběný částečně i v medláneckých leteckých dílnách, zase mnoha domácími i světovými rekordy ověnčil Vladislav Zejda.
Nejstarším současným pilotem brněnského klubu je vrstevník Hudcové, 91letý Gustav Vrbacký. Svůj první let absolvoval v roce 1948 a v současnosti si stále troufá i na hodinové přelety.
