V létě k moři do Chorvatska, a to pravidelnou leteckou linkou přímo z Brna. Na takovou nabídku stále lákají webové stránky společnosti Blue Air Moravia, prostřednictvím které chtěl Jihomoravský kraj rozproudit provoz na ospalém brněnském letišti.
Do Barcelony a dalších evropských měst se mělo začít létat už v těchto dnech, jenže podle zjištění MF DNES firma Blue Air Moravia zatím oficiálně neexistuje a nejspíš vůbec nevznikne.
V prosinci přitom Jihomoravský kraj s brněnským magistrátem oficiálně vyhlašovaly, že se domluvily s rumunskou nízkonákladovou společností Blue Air na pěti nových pravidelných linkách – do Barcelony, Říma, Bruselu, Milána a Lvova – a dvou sezonních do Dubrovníku a Splitu.
S aerolinkou měly založit zmíněnou společnou firmu, jejímž prostřednictvím by mohly provoz linek dotovat. Jenže právě na ní se vše zadrhlo. „Nepodařilo se nám sladit český a rumunský právní rámec. Dostali jsme se do bodu, že máme různý názor na fungování společného podniku,“ vysvětlil šéf Jihomoravské rozvojové společnosti Daniel Mahovský, který má vyjednávání na starosti.
V Blue Air Moravia měli mít Rumuni 65procentní většinu, o zbylých 35 procent by se podělilo Brno a Jihomoravský kraj. „Nechtěli jsme jen tak někomu dát peníze a nemít nad nimi žádnou kontrolu,“ podotkl Mahovský.
Rýsují se tři náhradní varianty
Předminulý týden se potkal se zástupci rumunského přepravce na veletrhu cestovního ruchu v Berlíně. Ani tam ale k bližší dohodě nedošlo. „I pan hejtman byl připravený vložit se do jednání, kterými jsem jinak pověřen já,“ doplnil Mahovský. Nakonec se ale ukázalo, že ani hejtmanova účast by k ničemu nevedla.
Bohumil Šimek (ANO), který stojí v čele Jihomoravského kraje od podzimu roku 2016, si vzal letiště jako hlavní prioritu a slíbil ho rozlétat, což se mu ale nedaří. Naopak v posledním roce zrušila své linky do Eindhovenu a londýnského Lutonu společnost Wizz Air.
Šimek se k problémům s domlouváním nových linek vyjádřit nechtěl, odkázal jen na krajskou mluvčí. „Bohužel zatím nebyla nalezena právní shoda na celkové podobě smlouvy, komunikace ale stále probíhá,“ řekla mluvčí kraje Monika Brindzáková. Že jednání ještě oficiálně pokračují, potvrdil i Mahovský, naději na nějaký zásadní zvrat už ale nevidí.
Brněnského primátora Petra Vokřála (ANO) přístup rumunského partnera naštval. „Mohli dávno říct, že je to nezajímá. Neumím si přeložit jejich jednání. Podmínky s nimi byly velmi detailně diskutované a věděli, do čeho jdou,“ prohlásil.
Už před pár týdny kraj oslovil jiné letecké společnosti. Ozvaly se tři a s těmi teď řeší, zda by nějaká spolupráce byla vůbec možná. „V tuto chvíli není možné mluvit o konkrétních společnostech,“ uvedla krajská mluvčí.
Jedna z těchto aerolinek by však měla být ze Slovinska, druhou pak velmi pravděpodobně je lotyšská firma airBaltic, která dnes létá do všech částí Evropy od Pobaltí, kde má základnu, přes jih Evropy a západ až po Skandinávii.
Letiště chce cílit na severozápad Evropy
Právě na sever by kraj při novém jednání rád rozšířil své linky. „Chceme více zacílit na severozápad Evropy. Vybíráme taková místa, aby z nich šlo cestovat dále po celé Evropě a do světa,“ upřesnil Jiří Hlavenka, který se v domlouvání leteckého spojení angažuje jakožto krajský opoziční zastupitel za Zelené.
Zároveň je spoluzakladatelem brněnské firmy Kiwi.com prodávající letenky. Destinace domluvené s Rumuny by se podle něj neměly nijak výrazně měnit.
Do několika týdnů by mělo být hotové memorandum s jedním ze tří dopravců. „Jednání už jsou v pokročilejší fázi,“ přiblížil Mahovský. Poté budou pokračovat jednání o konkrétní podobě spolupráce. „Chceme podobnou bázi spolupráce, o jakou jsme usilovali s firmou Blue Air,“ doplnil Mahovský.
Není však vyloučeno, že by jeden dopravce měl na starosti třeba jen jednu linku a další letecká společnost ty ostatní.
Celá akce rozlétání letiště se tak dál protahuje, stále však nekončí. Letecká dostupnost Brna je podle primátora nezbytnou podmínkou pro jeho další rozvoj. „Jsem však skeptický, že se podaří najít nové destinace do voleb,“ míní Vokřál. Naopak podle Hlavenky je druhá polovina letošního roku reálná. „Se začleněním do leteckého řádu nebude problém,“ dodal.
