Zástupy brněnských i krajských politiků si v úterý s úsměvy na tvářích vyjely na vlakový výlet na vídeňské letiště. Nechtějí přitom, aby zůstalo u této ojedinělé cesty. K letecké bráně do světa u rakouské metropole naopak chtějí zřídit zatím neexistující přímou vlakovou linku z Brna, aby se tam cestující mohli dostat co nejrychleji a nejpohodlněji.
Zdá se tedy, jako by politici už odepsali letiště stojící v Brně, které se ještě před propuknutím pandemie covidu marně snažili „rozlétat“ dotováním nových linek.
Radní Brna i Jihomoravského kraje odmítají, že by na budoucnost ranveje v Tuřanech tímto krokem rezignovali. Letiště vnímají jako důležité především pro charterové sezonní lety do turistických destinací.
„Pokud však chcete létat po světě, tak Brno nemůže Vídni nikdy konkurovat,“ podotýká brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS), který si přesto dokáže představit, že by z Tuřan létalo více pravidelných linek než současná jediná do Londýna.
O tom se však mluví už roky a linek ještě před pandemií spíše ubývalo. Provozovatel letiště, jímž se v roce 2017 stala společnost Accolade, se přitom potřebuje uživit, a tak byznys v Brně zaměřila v poslední době jiným směrem.
Plocha pro sklady
Cestu k letišti nyní lemují obří haly na víc než 11 hektarech, v nichž sídlí různé firmy, jako například Zásilkovna, Coca-Cola, Ikea, Okay či Dermacol, které zde mají své logistické zázemí. Přímo v areálu letiště pak vyrostla hala přepravní společnosti DHL, která do Brna pravidelně létá s nákladními letadly.
Kolik firem z těch, které v logistickém parku či přímo na letišti sídlí, skutečně využívá leteckých služeb, mediální zástupce Letiště Brno a společnosti Accolade Jakub Splavec neřekl.
„Většina používá nějakou formu letecké přepravy a služeb společností jako DHL, TNT a Fedex, které v Brně provozují pravidelná spojení,“ odpověděl neurčitě. Není tak jasné, kolik firem využívá oblast v Tuřanech pouze jako plochu pro sklady.
Že by se z letiště stávala logistická a nákladní zóna pro kamiony, nicméně Splavec popírá. „Brněnské letiště pouze poskytuje infrastrukturu pro zásobování Brna a jižní Moravy, jak bylo ostatně rozhodnuto již v minulosti,“ podotýká.
Politici se k domněnce, že se letiště postupně mění spíš na kamionové překladiště, na němž rostou stále nové haly, příliš vyjadřovat nechtějí.
„To není o tom, jestli nám to vadí, nebo nevadí. My provozovateli nemůžeme nic diktovat,“ reaguje náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL). „Byl bych radši, kdyby se více věnovali osobní letecké dopravě,“ říká Kratochvíl, který však zároveň přitakává, že nový byznys model je věcí provozovatele.
Chybí obchvat i sjezd z dálnice
Logistické haly dosud stojí jen v přímém sousedství letiště, v budoucnu ovšem podle návrhu nového územního plánu Brna zaplní celou plochu až k dálnici D1. Další haly by chtělo samo letiště už letos stavět uvnitř areálu. Proti tomu se však postavily okolní obce, městské části i brněnský magistrát.
Upozorňují na nedořešenou dopravní infrastrukturu, kdy stále chybí obchvat Tuřan nebo nový sjezd z dálnice. Ten byl přitom už v roce 2014 podmínkou pro stavbu distribučního centra přepravní společnosti Amazon a právě kvůli němu nakonec americká firma ze záměru vybudovat na Černovických terasách pobočku s 1 500 pracovními místy vycouvala.
„Doprava od letiště v posledních letech jednoznačně narostla. S dalšími halami by byla ještě větší, i když letiště tvrdí, že nás to nijak nezatíží a vše hned odbočí na dálnici. To se neděje,“ stěžuje si starosta brněnské Slatiny Jiří Ides (ČSSD).
Podle Splavce nicméně nové haly nebudou mít na dopravu vliv. „Jsou určené pro obsloužení leteckých zásilek, které nyní musí být převáženy k roztřídění mimo letiště a teprve poté rozváženy koncovým příjemcům,“ vysvětluje Splavec.
Ides také upozorňuje, že záměr letiště odporuje územnímu plánu. To provozovatel odmítá, ale přesto svůj záměr z řízení u krajského úřadu nedávno stáhl. Věc považuje za zpolitizovanou, s brněnskými politiky však chce hledat možnou shodu. Bez nového dálničního sjezdu, jenž se má začít stavět v roce 2024 a být hotový o tři roky později, to ovšem nejspíš nepůjde.
Nový vlak? Jedině pod dvě hodinyDostat se z Brna na vídeňské letiště není dnes pro cestující žádným složitým úkolem. Pokud se jim nechce jet autem a platit pak za parkování, mohou využít širokou nabídku vlaků či autobusů. Státní České dráhy jezdí z Brna do Vídně šestkrát denně, soukromý RegioJet čtyřikrát. U obou dopravců je však třeba přestoupit v rakouské metropoli na spoj na letiště ležící ve Schwechatu, 18 kilometrů od centra. Přímá vlaková linka, kterou chtějí zřídit Brno a Jihomoravský kraj, nyní neexistuje. To ovšem neplatí pro autobusy. Z nádraží u brněnského hotelu Grand odjíždí několikrát denně tři soukromí dopravci – Student Agency, FlixBus a Gepard Express. Přesto podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) není snaha o novou vlakovou linku zbytečná. „Aut bude čím dál víc, takže je mnohem vyšší riziko, že na letiště po silnici nedojedete včas,“ sděluje Kratochvíl. Podobně smýšlí také vedení Jihomoravského kraje. „Nejen pro Brňany, ale pro všechny obyvatele jižní Moravy chceme zlepšit dostupnost velkého evropského letiště,“ oznamuje náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL). Podle Kratochvíla má zájem o linku i samo vídeňské letiště, jemuž to přinese nové cestující a s nimi i peníze. „Má to však podmínku, že se tam z Brna bude možné dostat za hodinu a čtyřicet minut. Pokud by jel vlak dvě hodiny, nebude konkurenceschopný,“ upozorňuje Kratochvíl. Dvě hodiny dnes trvá cesta vlakem s přestupem, v autobusech stráví cestující zpravidla ještě o dvacet minut víc. Dalším důležitým kritériem nového spojení, které chtějí Brno a kraj zavést už letos, je jeho nákladnost. Počítá se totiž s jeho dotováním z veřejného rozpočtu. „Zpočátku bude provoz poměrně rizikový a bez finanční podpory města či kraje nemůže dlouhodobě fungovat,“ vysvětluje Kratochvíl s tím, že ze začátku mají fungovat jeden až dva spoje denně. Postupně by jejich počet mohl narůst až na šest. Konkrétní sumu, jíž by Brno či kraj na tuto linku přispívali, ovšem radní neřekl s tím, že je to předčasné. Záležet bude i na tom, jaká bude cena jízdenky. Nyní cesta vlakem nebo autobusem stojí většinou do 500 korun. (mos) |
