Firma Letiště Brno dlouhodobě provozuje letiště v Tuřanech, jehož vlastníkem je Jihomoravský kraj. Ten přitom do poslední chvíle o prodeji nic netušil (více čtěte v článku Firmu, která má pronajaté brněnské letiště, vlastníci prodali).
Jak dlouho jste o koupi jednali?
Začali jsme o prázdninách. Takže to bylo relativně rychlé rozhodnutí, protože se jednalo o dobrou investiční příležitost.
Měli jste tedy vůbec dostatečný prostor na licitaci o ceně?
Když si chcete koupit třeba i auto, tak o ceně budete také licitovat.
Bavíme se o vyšších stovkách milionů korun?
Bohužel nejsem schopný komentovat cenu, protože nám to smlouva neumožňuje.
Letiště jste koupili uprostřed vyjednávání s krajem o nové nájemní smlouvě. Účastnili jste se jich už před investicí?
Dostali jsme nějaké dílčí informace, ale do jednání s krajem jsme nevstupovali. Firma Letiště Brno patřila třem společnostem, za nimiž jsou konkrétní rodiny, a to Filipů, Šnajdrů a D’Agay. V nich docházelo ke generační výměně a hlavně u Šnajdrů a D’Agay to byl důvod, proč byly ochotné jednat o prodeji. Firmu potkal stejný osud jako spoustu jiných dvacet let po revoluci, kdy se původní vlastníci postupně stahují z byznysu a buď jej prodávají, nebo předávají další generaci. Tady je to ten první případ.
O tom, že rodina Filipova nechtěla původně svůj podíl prodávat, svědčí i fakt, že jeden z původních majitelů Jiří Filip zůstává ve statutárních orgánech letiště...
Ale prodali. Neumím posoudit, jestli chtěli, či ne, umím říct, že jsme se dohodli se všemi bývalými majiteli. Pan Filip zůstává i kvůli zajištění kontinuity.
Accolade staví na západě Čech polygon pro samořiditelné vozy
Chcete u letiště vybudovat logistickou zónu, která přinese zisk. Naproti tomu zájmem kraje jako vlastníka je, aby byla co největší dopravní dostupnost jižní Moravy osobními linkami, které takový zisk nepřinášejí. Nejdou tyhle zájmy proti sobě?
Neřekl bych, že osobní doprava nepřináší zisk. A logistická zóna je součástí letiště od začátku, plánovala ji už Česká správa letišť, která byla původním vlastníkem. V územním plánu je také nakreslená. Zároveň nejdůležitějším vkladem do rozvoje zóny je rozvoj nových linek, který je pro nás stěžejní. Dnes je letiště osm měsíců ve ztrátě, nad vodou jej drží charterové lety. To chceme změnit a věřím, že s krajem najdeme společnou řeč.
Accolade patří do první trojky investorů v průmyslových zónách v Česku. Na jižní Moravě jich ale nejvíc provozuje CTP. Byl i konkurenční boj developerů důvodem, proč jste letiště koupili?
Brno je centrum strojírenství a IT byznysu, který se tu rozvíjí, protože je velká konkurence mezi poskytovateli kancelářských ploch. Pokud jde o strojírenské firmy, tak žádní velcí investoři sem nejdou, protože je tu jeden monopolní poskytovatel CTP a společnosti raději míří do regionů, kde si můžou vybrat. Pro nás je letiště brána do Jihomoravského kraje, ale zároveň jde o komplexní investici. Musí fungovat jako celek a samotná logistická zóna ho nespasí.
Jste úspěšní v úplně jiném byznysu a tohle je vaše první letiště. S jeho provozováním nemáte žádné zkušenosti. Proč jste si ho pořídili zrovna v Brně?
Investujeme do infrastruktury. Teď jsme se třeba rozhodli stavět u Stříbra polygon pro samořiditelná auta (více v článku Chystá se areál na vývoj aut bez řidiče). A je to stejný příběh. Prostě je to investiční příležitost, která se naskytla, a my nechceme mít jen nálepku investorů do průmyslových nemovitostí. Letiště pro nás dává smysl jako posun Accolade o kousek dál. Chceme být velká investiční skupina a rozšiřujeme tak záběr.
Před rokem jste s dnes již bývalými majiteli Letiště Brno jednali o výstavbě haly pro nadnárodního přepravce TNT. Je pořád ještě ve hře?
Podle zpráv od TNT svůj projekt centra pro evropskou leteckou dopravu posune do některé jiné lokality. Myslím tedy, že původní projekt už ve hře není.
Musíte vyjednat novou nájemní smlouvu s krajem. Ten dal jasně najevo, že chce mít větší kontrolu nad svým majetkem, pokud možno i zastoupení ve firmě, která letiště provozuje. Jak daleko jste ochotní ve vstřícnosti zajít?
Představujeme si ten vztah jako velmi intenzivní. Chyběla tu komunikace mezi krajem, který chce nové linky, a letištěm, které chce také nové linky. Jejich zástupci ale nebyli schopní postupovat koordinovaně vůči dopravcům. Myslím, že to se změní a vznikne společný tým kraje a letiště. Uvidíme však, jak se jednání vyvinou.
Letiště musí kraji předkládat ke schválení pětiletý plán rozvoje. Příští rok má být jeho nová verze. Už o něm máte představu?
Současný letištní management na něm pracuje. Vyjdeme z předchozích diskusí, pokusíme se však do komunikace s krajem vnést svěží vítr a nové prvky.
To je hodně abstraktní...
Letiště jsme koupili ve čtvrtek, dnes je pondělí (den, kdy rozhovor vznikal, pozn. red.) a my se seznamujeme se spoustou podkladů.
Kam se bude letiště ubírat?
Rozhodně nechceme být výraznou zátěží v rozpočtu kraje. Věřím, že se podaří odblokovat komunikaci a zvýšit počet linek.
Kraj chce také zvýšit nájem. Jste na to ochotní přistoupit?
Jsme ochotní se bavit o tom, proč by to tak mělo být, jaké jsou k tomu podklady. Třeba letiště v Ostravě platí nájem osm milionů korun ročně a kraj do něj investuje výrazně víc než tady. Rádi bychom diskutovali, co kraj platí, co za to získává. Abychom se dobrali ke smysluplnému modelu pro obě strany. Zároveň neříkáme, že je tady všechno špatně, protože letiště má výsledky, a to za horších podmínek než jiná krajská letiště. Je tu výrazně vyšší počet pasažérů než právě na srovnatelném letišti v Ostravě, které má lepší parametry a dostalo od Moravskoslezského kraje několikanásobně víc peněz než brněnské.
Dobře. Ale vy chcete logistickou zónu u letiště a kraj rozvoj osobní dopravy...
To my také. Letiště má vždy dvě nohy, a to jsou pasažéři a cargo. Neexistuje žádné letiště, kde by bylo jen jedno, nebo druhé.
Nemůže být překážkou, že proti logistické zóně se už dřív postavily okolní městské části?
Povolení pro logistickou zónu jsou platná a při jednáních s TNT se aktualizovala. Jsou tam stanoviska jednotlivých aktérů procesu, takže nepředpokládáme, že by mělo dojít k jejich významné revizi. Některé firmy navázané na letiště sídlí dnes v jiných lokalitách a městu tak vzniká zátěž. Věříme, že se mu zónou u letiště ulehčí. Brno také společně s Ředitelstvím silnic a dálnic chystá další dálniční sjezd, což bude další bod, který zpřístupní dopravu na letiště i do města.
