Na ploše 3,3 hektaru vznikne komplex s lázeňskou částí, která nabídne vnitřní a...

Na ploše 3,3 hektaru vznikne komplex s lázeňskou částí, která nabídne vnitřní a venkovní bazény, privátní wellness, saunový svět i relaxační prostory. | foto: Archiv Lázní Velká Roudka

Léčit se sem jezdili za císařství až z Vídně, teď chtějí lázně obnovit

  • 3
Ve Velké Roudce na Blanensku chtějí obnovit lázně, které zde fungovaly už v 19. století. Za 340 milionů vznikne komplex, kde si lidé srovnají životosprávu a léčebné prameny jim pomohou i s nemocemi ledvin.

Od roku 1839 se jezdili do Velké Roudky na Blanensku léčit pacienti s nervovými chorobami, kožními problémy, revmatem či onemocněním plic. Po znárodnění komunisty fungovaly lázně na severu kraje jako rekreační objekt, ale zchátraly. Jejich osud chce změnit podnikatel Jakub Hemerka, který zdevastovaný areál koupil a rozhodl se na tradici navázat.

Vedle lázeňského komplexu v Pasohlávkách, kde plánují investovat Číňané i Jihomoravský kraj, je tak Velká Roudka dalším podobným resortem v regionu, kam by v budoucnu pacienti mohli jezdit léčit své potíže. 

„Pasohlávky se zaměří na trochu jinou klientelu, než jak to plánujeme my. Nechceme klasické lázně, jak jsou pojímány v České republice, ale v širším rozsahu, jak je zvykem tento obor brát ve světě,“ vysvětlil Hemerka. 

Důvodem je také fakt, že místní léčebné prameny František a Antoníček nejsou tak mineralizované, jak u lázní vyžaduje česká legislativa. „Protože se ale jedná o kvalitní vodu, doporučuji používat přírodní pramen pro takzvané medical wellness a klimatoterapii,“ konstatovala v posudcích lékařka Milada Sárová z Karlových Varů. 

První název skrývá druh wellness, jenž klade důraz právě na zdraví, podílí se na něm lázeňští lékaři či nutriční terapeuti. Klimatoterapie zahrnuje kombinaci využití léčebného pramene, denního režimu, vhodné stravy a pohybu.

 „Současná doba plná stresu, spěchu a nedostatku aktivního pohybu, včetně nezdravé stravy, okyseluje náš metabolismus. Projevuje se to depresemi, nespavostí, únavovým syndromem. Klimatoterapie s dostatkem pohybu v čisté přírodě a konzumací alkalizující minerálky se zdravou stravou bude základem medical wellness pobytů ve Velké Roudce,“ píše se dále v posudku. Samotná pitná kúra má pomoct lidem s nemocemi zažívacího traktu, ledvin či močových cest. 

V hotelu ubytují až 160 lidí

A tímto směrem chce jít i Hemerka, který už má hotový architektonický návrh. Na ploše 3,3 hektaru vznikne komplex s lázeňskou částí, která nabídne vnitřní a venkovní bazény, privátní wellness, saunový svět i relaxační prostory.

Na místě, kam se jezdili za císařství léčit i obyvatelé Vídně, vznikne dále restaurace pro 120 lidí a hotel s plánovanou kapacitou 80 dvoulůžkových pokojů, čímž dvojnásobně překoná i stávající lázně v Lednici. Naopak ty v Hodoníně nabízí 304 lůžek.

Lázně Velká Roudka

  • 1805 – Až sem sahají počátky lázní u Velkých Opatovic. 
  • 1839 – Začal největší rozmach, kdy se do Velké Roudky jezdili léčit i obyvatelé Vídně, zejména byly lázně určeny pro pacienty s onemocněním plic, střevními či kožními problémy nebo revmatem. 
  • 1936 – Lázně v dražbě koupil nový majitel Vladimír Fišnar a znovu se zvedla jejich návštěvnost. 
  • 1959 – Komunisté majetek znárodnili a areál sloužil jako rekreační středisko pro podniky, například Zetor. Budovy však postupně chátraly a některé bylo třeba zbourat. 
  • 1991 – Fišnarovi potomci získali areál zpět v restituci, ten je však zdevastovaný. 
  • 2016 – Novým vlastníkem se stala firma Lázně Velká Roudka.

Za záměrem stojí i Kateřina Gerbirchová (Město lidem), starostka Velkých Opatovic, pod něž obec Velká Roudka spadá. „Když jsem viděla studii, velmi se mi líbilo, jak se architekt snaží pracovat s přírodními materiály a budovy zapasovat do krajiny,“ zhodnotila starostka. 

Velká Roudka sice chce navázat na tradici, nicméně leží na úplném severu Jihomoravského kraje. Avšak právě to může být výhoda v souvislosti s chystaným resortem v Pasohlávkách u Nových Mlýnů. „Tyto projekty by si neměly konkurovat,“ má jasno krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO). 

A polohu na hranici tří krajů vidí minimálně z hlediska dopravní dostupnosti jako vhodnou i Hemerkův kolega Martin Diblíček. „Jsme padesát kilometrů od Brna, což je asi hodina cesty,“ řekl. Stejně časově vzdálená je také Olomouc, do Pardubic je to o 40 minut víc.

Stavbu chtějí zahájit za tři roky

Celková investice do obnovy areálu sahá k obří sumě 340 milionů, což je nad možnosti současných majitelů. Před pár týdny proto začali hledat strategického partnera, který by majetkově vstoupil do firmy a lázně pomohl postavit. A investoři se už ozývají. „Jsme v jednání se zhruba sedmi zájemci,“ poznamenal Hemerka. 

Nepotřebují navíc najít někoho, kdo by na stůl najednou položil celkovou sumu, přibližně na 70 procent sumy je podle Diblíčka předjednaná půjčka. „V jedné bance dostaly podklady zelenou, takže dnes už s jistotou víme, že tímto směrem můžeme jít,“ doplnil Diblíček s tím, že sami dají dohromady zhruba deset procent. Potřebují tak partnera s pětinovou účastí, tedy částkou okolo 70 milionů korun. 

V ideálním případě tak lázně ve Velké Roudce mohou stát za pět let. „Když příští rok získáme partnera, v roce 2023 se po vyřízení veškerých povolení začne stavět. A hotovo může být už do roka,“ přiblížil plány Hemerka.