Z lázeňského komplexu v Zábrdovicích, který byl dostavěn v roce 1932 a patří mezi ikonické stavby velikána funkcionalismu Fuchse, funguje už pouze venkovní část, kam v letní sezoně míří návštěvníci na koupaliště.
Jeho správcem je městská firma Starez, která se stará o veřejná sportoviště v Brně. Pod sebou má zároveň i vnitřní prostory, tedy zimní lázně, které původně sloužily zejména k očistě obyvatel, protože koupelnu měla v té době pouze třetina Brňanů.
„V loňském roce byla kompletně opravena střecha zimních lázní, čímž jsme zabránili zatékání a dalšímu zhoršování stavebně-technického stavu objektu. Náklady ve výši zhruba dvou a půl milionu korun byly uhrazeny z peněz od města. Další využití budovy závisí právě na jeho rozhodnutí, protože je vlastníkem objektu,“ říká mluvčí Starezu Martin Lísal.
Pro vedení města není další budoucnost lázní momentálně tématem. „V současné době to neřeším,“ přiznává náměstkyně primátorky pro oblast správy majetku Karin Podivinská (dříve ANO). Podle radního pro majetek Jiřího Olivy (dříve SOCDEM) se vládnoucí politici záležitostí naposledy zabývali zhruba před dvěma lety.
„O dalším využití zatím nebylo rozhodnuto,“ dodává mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Vizionář Fuchs pozdvihl Brno, jeho unikátní lázně však chátrají |
Na konci roku 2021 představil tehdejší náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) ambiciózní plán, který spočíval v obnově chátrající budovy, navrácení původního účelu a opětovném zpřístupnění. V plánu bylo vytvořit rehabilitační centrum pro pacienty z brněnských poliklinik, také wellness či multifunkční sál. Hovořilo se i o zřízení muzea věnovaného Fuchsovi.
Tato vize však stejně jako předchozí zůstala pouze na papíře. Její uskutečnění ztroskotalo na penězích, protože minimální předpokládané náklady dosahovaly 240 milionů bez daně.
Památkáři nejsou proti umístění radnice
I když by na podobnou sumu mohl vyjít přesun židenické radnice, vedení městské části tuto už dříve probíranou variantu nadále preferuje a bojuje za ni. „Máme předpřipravený projekt. Město se podle našich informací záměru nebrání, ale nejdřív je nutné vypracovat projekt, což je základ všeho. Uvědomujeme si, že je to celé běh na dlouhou trať,“ prohlašuje starosta Židenic Petr Kunc (nez.).
Prodejem současného sídla radnice by podle něj městská část mohla získat 70 až 90 milionů, další potřebné peníze by musely přispět město, hejtmanství a ministerstvo kultury vzhledem k památkové ochraně lázní. Získat je však nebude jednoduché. Podle Olivy je ostatně právě finanční náročnost důvod, proč se možným přesunem radnice vedení města nijak nezabývá.
„Uvědomujeme si, že se v současnosti nikdo nechce zavazovat k uvolnění vyšších částech peněz, ale bylo by fajn, kdybychom se alespoň konečně shodli na tom, co s lázněmi dál,“ apeluje Kunc. Studii prověřující umístění radnice do opuštěného objektu konzultoval s odborníky na památkovou ochranu, kteří nebyli proti tomuto záměru.
Židenice znovu zvažují přesun radnice do opuštěných lázní v Zábrdovicích |
Památkáři v minulosti předběžně posuzovali možnosti přeměny vnitřní části na administrativní prostory i částečných úprav pro účely wellness a sportu. „Byť některé předložené části návrhů nebyly z pohledu státní památkové péče dořešeny, obecně šlo v obou případech o vhodný a představitelný způsob nového využití budovy,“ poznamenává šéf brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Odborníci si uvědomují, že by v případě nového využití bylo nezbytné přistoupit k zásahům zásadnějšího charakteru, zvláště s ohledem na současný stav objektu.
„Pro objekt zimních lázní je otázka nového využití zcela klíčová. Stavba dlouhodobě chátrá a bez nalezení nového využití může být fatálně ohrožena její stavební podstata. V tomto ohledu je potřeba konstatovat, že i využití pro lázeňské účely by v současné době znamenalo konverzi, neboť provoz vanových a sprchových lázní, pro které je budova disponována, už dnes není společensky, ekonomicky ani funkčně akceptovatelný,“ vysvětluje Vácha.
9. března 2023 |
