Naše solanka je lepší než voda z Mrtvého moře, říká šéf mladých lázní

  10:46aktualizováno  10:46
Už do čtyřicáté sezony letos vstupují první jihomoravské lázně. O vzniku léčebného místa v Hodoníně přitom rozhodla sama příroda, která místu „nadělila“ jodobromovou minerální vodu zvanou solanka.

Jednatel Lázní Hodonín Milan Sýkora vede jeden z nejmladších lázeňských komplexů v Česku od samého počátku jeho samostatného fungování. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Její vznik se datuje až do období třetihorního vrásnění, takže její stáří můžeme odhadnout na desítky milionů let. Na tuto prastarou léčivou vodu naráželi geologové a těžaři naftových dolů neustále, ale na přelomu 40. a 50. let minulého století si stále více uvědomovali i její léčebný potenciál,“ říká jednatel lázní Milan Sýkora.

Věřili tehdy lidé, že Hodonín v konkurenci tradičních lázeňských měst uspěje?
Určitě ano. Ale samotná víra nestačí. Byla potřeba velká dávka investic do výstavby a především šlo o zajištění fungujícího provozu s dostatkem kvalifikovaného personálu. Pochybovače přesvědčily výsledky výzkumu, který zde provádělo detašované pracoviště Výzkumného ústavu balneologického v Mariánských Lázních, zabývající se speciálně problematikou jodové balneace. Výsledky poukázaly na fakt, že hodonínská solanka svým složením patří k nejkvalitnějším vodám svého druhu v Evropě.

Co předcházelo, než do lázní přijeli hosté? Jak se do lázeňských domů dostala voda?
Minerální voda byla nejdříve dovážena z vrtů v okolí Lužic do nemocnice. Hospitalizovaní pacienti dostávali koupele ve dvou vyhřívaných měděných vanách v poměrně moderně vybaveném vodoléčebném oddělení. Bylo dosaženo dobrých výsledků při léčení pacientů s chronickými kloubními onemocněními. Tehdejší primář interního oddělení v Hodoníně Jindřich Berka navázal spolupráci s profesorem Karlem Přerovským, ředitelem Výzkumného ústavu fyziatrie, balneologie a klimatologie v Mariánských Lázních. Ten prokázal, že jodobromová voda z okolí Hodonína je vhodná k léčebným účelům. V roce 1971 byl napojen do balneoprovozu sedm kilometrů dlouhý jodovod s jodovou solankou, čerpanou ze tří geologických sond u Lužic.

Lázeňské milníky v Hodoníně

  • 1951: Vrty s vodními horizonty jodových vod v oblasti Hodonína jsou navrženy k lázeňskému využití. 
  • 50.–80. léta: Probíhá výzkum, který prokázal významný léčebný efekt hodonínské jodobromové solanky.
  • 1979: V Hodoníně byla otevřena Československá státní léčebna lázní Luhačovic, kterou v roce 1992 získalo do majetku město Hodonín. 
  • 2001: Otevřen balneoprovoz Jindřich v samotné lázeňské léčebně.
  • 2002 až 2003: Dochází k rekonstrukci a zmodernizování lázeňského domu Vladimír i parku.
  • 2006: Dokončena výstavba nového lázeňského domu Eva s kapacitou 104 lůžek se samostatným balneoprovozem, ubytovací a stravovací částí a kulturním sálem. 
  • 2015: Zahájen provoz léčebně-relaxačního centra – Denních lázní Bliss Day Spa.

Pořád mluvíme o nemocnici. Kdy se lázně osamostatnily?
V roce 1972 začala druhá etapa přírodovědeckého a klinického výzkumu hodonínských jodových vod. O rok později vzniklo v Hodoníně detašované pracoviště Výzkumného ústavu balneologického, jež se zabývalo speciálně problematikou jodové balneace. Na základě tohoto dlouhodobého výzkumu byl prokázán významný léčebný efekt jodobromové solanky, zejména u onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému, což bylo podnětem ke vzniku lázeňské léčebny v Hodoníně. V červenci roku 1979 byla v Hodoníně otevřena tzv. „Československá státní léčebna lázní Luhačovic“, kterou v roce 1992 získalo do majetku město Hodonín.

Když to srovnáte s lázněmi v Lednici, které vznikly v porevoluční době, měl to Hodonín snazší, nebo naopak těžší?
Hodonín si lázeňskou pověst budoval a v podstatě buduje dodnes. Od počátku se naši klienti rekrutovali ze stran zdravotních pojišťoven. Z důvodu velkého zájmu jsme pro rozvoj lázeňské a rehabilitační turistiky v Jihomoravském kraji provoz rozšířili především pro potřeby samoplátecké klientely. Traduje se, že Hodonín nepatří mezi města hemžící se turisty, dovoluji si tvrdit, že lázně tento mýtus pomalu, ale jistě vyvrací. Lázně jsou v podstatě jedinou společností, která zvyšuje počet vícedenních návštěvníků ve městě a jeho okolí. V obci Lednice mají o tento fakt postaráno. Nachází se v nejnavštěvovanější lokalitě Moravy, takže přísun turistů je zajištěn celoročně. Po stránce odbornosti jsou Ledničtí jistě za víc než deset let působení na lázeňském trhu zběhlí a kovaní.

Jak se hodonínské lázně za těch 40 let proměnily?
V současné době léčebný komplex Lázní Hodonín se dvěma lázeňskými domy Vladimír a Eva, vodoléčebným pavilonem Jindřich a novým centrem Denních lázní Bliss Day Spa tvoří zajímavý architektonický prvek města Hodonína. Lázeňský komplex získal nejenom nový vzhled, ale také se pomalu vryl punc značky „Lázně Hodonín“ do mysli návštěvníků. Získat tradici v léčbě a stát se vyhledávaným lázeňským zařízením chce jistě čas. Je nutné si uvědomit, že hodonínské lázně byly zřízeny v netradiční lázeňské oblasti, proto potřebují ještě nějaký čas na to, aby patřily k české lázeňské tradici. Díky léčebné péči na vysoké úrovni, profesionalitě zaměstnanců a kvalitě doplňkových služeb se Lázně Hodonín v současnosti řadí mezi nejvyhledávanější lázeňská zařízení v České republice.

V čem vidíte budoucnost lázní? Je to wellness, nebo léčebné procedury?
Rozumné pojetí obojího. Prolnutí wellness s léčbou jde ruku v ruce se současnými trendy a požadavky na životní styl. Lázeňství nabízí snoubení v podobě medical wellness produktů a služeb, tedy specifickou nabídku lázeňských pobytů, při kterých i za krátkou dobu plně využijete bohatství, jež v sobě lázeňství ukrývá. A přitom budete v péči odborníků odpočívat podle vašich představ. Samozřejmě nezbytnost čistě léčebné lázeňské péče zůstává alfou a omegou v systému léčebného lázeňství.

Jak vypadá hodonínský „švihák lázeňský“? Pro jakou klientelu je Hodonín atraktivní?
Pravý hodonínský švihák lázeňský je spokojený a věrný klient, který se k nám rád a opakovaně vrací. Dobře si uvědomuje, že pečovat o své zdraví se musí pravidelně v rámci aktivní prevence, obohacené navíc o pohodové lázeňské prostředí. Je sdílný, při jakékoliv příležitosti přiloží ruku k dílu a své kladné zážitky z pobytu v hodonínských lázních rád předává dále svým známým a blízkým. Značka Lázně Hodonín se tak šíří nejenom mediální cestou, ale přímo od „opravdového lidského zdroje“.

Jaká je hodonínská voda?
Zdejší solanka se vyznačuje vysokým obsahem solí jodu a bromu. Bývá přirovnávána k vodě z Mrtvého moře, kterou však obsahem jodidů převyšuje několikanásobně. Obsah ostatních minerálních látek je téměř dvojnásobný. Tato voda je pilířem našich procedur. V současnosti se využívá k léčbě degenerativních i revmatických onemocnění páteře a kloubů, v terapii neurologických onemocnění, k léčbě onemocnění srdce a cév. Ale účinky přírodního jodu obsaženého v solance jsou širokospektré (má vynikající protizánětlivé účinky, zvyšuje také elasticitu cév, snižuje krevní tlak, ovlivňuje i sníženou funkci štítné žlázy – pozn. red.).

V čem vidíte největší problém českého lázeňství?
V poslední době se potýká nejvíce s personálními problémy. Především v určitých oblastech chybí dostatek odborného personálu. Ne jako hlavní problém, ale jako bolavé místo vidím častější legislativní změny, jež nejdou vždy za potřebami pacienta. Namátkou mohu zmínit délku platnosti návrhů na lázeňskou péči. Zahájit lázeňskou léčbu u pacientů většiny indikací do tří měsíců od vystavení takovéhoto návrhu bývá často s ohledem na kapacitu lázní nemožné. Podobný případ z nedávné minulosti je ten, že u některých nemocí bylo možné, aby péči hrazenou ze zdravotního pojištění čerpali také v lázních neubytovaní pacienti, zejména ti, kteří žijí nedaleko lázní, bydlí a stravují se tedy doma. To dnes bez ubytování v lázních možné není. Ale to jsou věci, které s sebou vždy změny systému bohužel přinášejí…

Co čeká lázeňské hosty v rámci oslav 40. výročí?
Největší koncentrace slávy propukne 25. května. Nalákat hosty bychom chtěli nejenom na zábavu, ale i na prezentaci lázeňského umění v podobě procedur a aktivit servírovaných přímo pod širým nebem. Návštěvníci mohou vyzkoušet pravou hodonínskou masáž, cvičení pod vedením fyzioterapeutů, terapii přístrojem Bemer či na místě konzultovat svůj zdravotní problém v lázeňské poradně, jež bude v době konání akce k dispozici. Chceme zavzpomínat na začátky lázeňství i pochlubit se dnešním moderním pojetím lázní a možná také necháme návštěvníky nakouknout pod pokličku lázeňského zákulisí.

Nejčtenější

Posekali dropí pole dřív, než měli. Vzácní ptáci neměli šanci přežít

Drop velký

Deset let se odborníci snaží o návrat dropa na Znojemsko. Na pole s šetrným hospodařením se jim už povedlo nastěhovat...

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

VIDEO: Řidič couval na D1 u Vyškova, pak vyrazil proti proudu aut

Vozidlo v protisměru na D1

Zcela nepochopitelně se v polovině června choval řidič na dálnici D1 u Vyškova. Nejdříve couval připojovacím pruhem...

Chybným měřením úřad mění pozemky o metry. Lidé se bojí, že o ně přijdou

Jan Zavrtálek ukazuje hranice pozemků zakreslené ve starých a nových...

Majitelé pozemků ve Skryjích na Tišnovsku bojují s pozemkovým úřadem. Mají obavu, že kvůli jeho chybám přijdou o...

Brňan měl v těle smrtelnou dávku alkoholu, nadýchal 5,5 promile

Opilec měl lehká zranění, záchranáři ho převezli do Úrazové nemocnice.

Apatického muže polehávajícího na chodníku u nákupního centra v Bednaříkově ulici v brněnské části Líšeň si v sobotu...

Další z rubriky

Moravský Krumlov chce znovu získat Epopej, začíná opravovat zámek

Na zámku v Moravském Krumlově začnou opravy. Pak chtějí získat zpět Slovanskou...

Nejhlasitější výtky proti návratu Slovanské epopeje do Moravského Krumlova padají. Startují totiž opravy zámku za 130...

V Brně prodlouží povolení jen předzahrádkám, které neruší okolí hlukem

Zahrádkami u barů a restaurací se to v centru Brna jenom hemží. Jsou ve velké...

Radnice největší městské části Brno-střed tlačí na provozovatele předzahrádek, aby umravnili své hosty a dodržovali...

Žena, která zamkla psy v rozpáleném autě, nesmí dva roky na žádné psí akce

Chovatelka nechala psy v rozpáleném autě. Jeden z nich nepřežil

Českomoravská kynologická unie potrestala ženu, která o víkendu na výstavě psů v Brně nechala své mazlíčky zavřené v...

Najdete na iDNES.cz