„Obecně se vědělo, že kvízy miluju. Shodou okolností se někdy během koronaviru začala připravovat soutěž Na lovu a zavolala mi kreativní producentka tohoto pořadu. Protože věděla o mé zálibě, nabídla mi, jestli bych tam nechtěla tvořit otázky,“ popisuje Malíšková svou první zkušenost.
Nejvíce času jí však zabírá tvorba Chytrých kvízů, na které mohou lidé pravidelně chodit do hospod a restaurací po celé republice. Jednou ročně jejich organizátoři pořádají také celodenní Kvíz Open, na němž účastníci z celé republiky poměřují své znalosti. A i na jeho tvorbě se Malíšková podílí.
I když se otázkám věnujete profesionálně, chodíte pořád sama hrát?
Ano, už to bude zhruba deset let. Je to v podstatě můj největší koníček. Dvakrát týdně chodím s kamarády na kvízy různě po hospodách a restauracích, často i od jiných společností, než je ta naše. Kromě toho, že je to zábava, nás také zajímá, jaké jsou trendy jinde. To je ale spíš vedlejší – hlavní je ten osobní zájem.
Stává se, že na kvízech narážíte na otázky, které už jste někde slyšela, nebo sama zpracovávala?
To se děje často, protože okruhy všeobecných otázek nejsou nekonečné. Projevilo se to zejména po mém působení Na lovu, kde mi pod rukama prošly desítky tisíc otázek. A ono toho hodně v hlavě zůstane.
Dává vám to při hraní výhodu?
Je pravda, že se obvykle umísťujeme v horních příčkách nebo minimálně v té lepší polovině. A často i vyhráváme. Nepřipisovala bych to ale jen tvorbě otázek, ale obecně znalostem celého týmu.
Monika Malíšková (úplně vpravo) sama roky s oblibou zkouší kvízy vytvořené kolegy či konkurencí. Se svým týmem se většinou umísťuje alespoň v lepší polovině.
Myslíte si, že byste uspěla i v individuální soutěži, třeba v Milionáři, AZ-kvízu nebo právě Na lovu?
Já jsem spíš takový gaučový vítěz. Doma z obýváku vím spoustu věcí a kroutím hlavou nad tím, když to někdo neví. Ale zároveň jsem velký trémista, takže bych do takové soutěže nešla. Viděla jsem to i u soutěže Na lovu: měli jsme tam velmi chytré lidi, ale ve chvíli, kdy se rozsvítila světla a zapnula kamera, se jim z hlavy vypařilo i vlastní jméno. A to bych byla přesně já.
Když už mluvíme o lovcích – mnoho lidí jistě fascinuje rozsah jejich znalostí. Může se na takovou úroveň dostat každý?
Lovci jsou samozřejmě chytří lidé, ale není to jen o tom. Je to hlavně o tréninku, všímavosti a zájmu o svět kolem sebe. Například Doktor Vševěd má zvyk, že když ho něco zaujme, hned si to zapíše. Sami se také účastní kvízů, takže to, i třeba nějaké kvízové hry či online kvízy, bych také doporučila. Ve zkratce si myslím, že pokud člověk není lhostejný ke světu a zajímá se, může se na podobnou úroveň dostat také. Záleží ale i na povaze – někoho zajímají humanitní obory, jiného přírodní vědy. A pokud vás třeba nebaví technika, těžko si o ní budete něco zjišťovat.
Největší kvízový |
Všímáte si při kvízech, že nějaké oblasti a témata jsou mezi lidmi oblíbené a naopak?
Obecně mají lidé rádi neotřelé otázky s nápadem. Oblíbené jsou šifry, hádanky nebo úkoly, kde se něco odvozuje z obrázku. Co se témat týče, rezonuje určitě popkultura. Naopak si myslím, že lidi nebaví úplně jednoduché otázky. Ale opět záleží na povaze, každému přijde jednoduché něco jiného. Třeba já, když vidím matematickou otázku, ani ji nečtu.
Kde berete inspiraci na otázky?
Mohou vznikat úplně z čehokoliv. Často se stane, že jdu po ulici, něco mě zaujme a hned si říkám, že by to mohlo být dobré do kvízu. Nebo narazím na pojem, který neznám, a už je z toho téma. Stačí i méně používané nebo zastaralé slovo. A čerpá se dobře i z bizarních situací. Nejlépe se mi však tvoří otázky z oblastí, které jsou mi blízké, což je hlavně literatura a film.
Jsou okruhy, kterým se naopak vyhýbáte?
Snažíme se nezařazovat otázky, které jdou příliš do hloubky u úzce specializovaných témat, typicky technických. To hráče ani moc nebaví. Stejné je to u chytáků, z nich bývají naštvaní a může to přinášet sporné situace při samotném hraní. Nedávno jsme například řešili, zda máme dát otázku: „Která hora byla na Zemi nejvyšší předtím, než se objevil Mount Everest?“ Správná odpověď je samozřejmě stále Mount Everest, ale dá se to snadno pochopit jinak a mohlo by dojít k dohadům. Kvůli tomu jsme ji tam nezařadili.
Dochází k takovým dohadům často?
Občas se stane, že někdo překvapí odpovědí, která sice není oficiálně požadovaná, ale je také správná. Máme však nastavený systém kontroly tak, aby se takovým situacím co nejvíc předcházelo. Otázku vidí autor, pak auditor, který kontroluje faktickou správnost, zda by nemohl být ve formulaci chyták a podobně, a následně korektor. Nakonec ještě člověk, který sestavuje samotný kvíz.
Při Kvíz Open zaplnilo brněnskou Bobyhall 115 týmů, což dělá celkem asi 850 kvízáků. Čekalo je 168 otázek z nejrůznějších oblastí.
Jak si ověřujete informace?
Hlavním zdrojem je internet, ale snažíme se mít informace alespoň ze dvou na sobě nezávislých relevantních zdrojů. Pomáhá nám i umělá inteligence, kterou však nepoužíváme k samotnému ověřování faktů, protože se jí v tomto nedá věřit. Spíš s ní hledáme vhodné zdroje, hlavně zahraniční, které se u nás hůř dohledávají.
Jak vypadá proces tvorby Chytrých kvízů?
Spolupracujeme zhruba s deseti autory, kteří nám posílají otázky. Buď na témata, která jsou jim blízká, nebo na ta, která jim doporučíme na základě zpětné vazby od hráčů. Autor připraví balík šesti otázek k jednomu tématu plus tipovací otázku, která je zaměřená na číselný odhad. A pak už to projde pod rukama všech těch osob, které jsem zmiňovala.
Hlídáte, aby byl každý kvíz tematicky vyvážený?
Není to pravidlo, ale ano, snažíme se, aby si v kvízu každý něco našel. Nechceme mít desetkrát za sebou jedno úzké téma, třeba dámskou módu. Myslíme na mladší i starší hráče, muže i ženy.
S tvorbou otázek nám pomáhá umělá inteligence, kterou však nepoužíváme k samotnému ověřování faktů. V tom se jí nedá věřit.
Liší se příprava Kvíz Open od přípravy běžných kvízů?
Proces je v zásadě stejný, ale rozdíl je v tom, že v hospodách hrajeme kvízy po tematických blocích. U Kvízu Open jsme se rozhodli pro mix různých oblastí – jedna otázka zeměpis, další móda, pak třeba chemie. Cílem je, aby se nestalo, že někdo narazí na téma, které ho vůbec nebaví, a část kvízu se nudí. Chceme tím hráče udržet ve střehu.
Nemrzí vás, že se této akce nezúčastníte sama jako hráčka?
Mrzí mě to hodně. Mám ráda velké akce a raději bych si kvíz zahrála, než se na něj jen dívala. Na druhou stranu je pro mě cenná i zpětná vazba od hráčů – co se jim líbí, a co ne.
3. února 2025 |
