Znojmo si na bazén muselo půjčit od banky 275 milionů korun, které bude splácet jednadvacet let. Prezentuje to jako úspěch, jelikož si z nabídek mohlo vybrat úvěr s nižším úrokem, než má rodinný dům.
„V předchozích letech jsme se nepouštěli do bezhlavých investic a připravovali si půdu, abychom projekt desetiletí dokázali smysluplně profinancovat,“ říká znojemský starosta Jakub Malačka (nez.).
Zadal také posudek na to, zda úvěr nezatíží budoucí generace. „Vyplývá z něj, že ho Znojmo dokáže bez problémů splácet. Musel by přijít státní bankrot, aby byl pro město ohrožující,“ uvádí Malačka s tím, že i když si budoucí radnice vezmou další úvěr, ekonomiku města to neohrozí.
Třeba podle opozičního hnutí ANO jde však v současné nejisté době o značně rizikovou investici. Stavba má vyjít i s daní na 345 milionů korun, přičemž deset milionů pokryje dotace kraje a o dalších maximálně devadesát žádá město Národní sportovní agenturu.
„Akce Z“ se neuskuteční
Původně se ovšem mluvilo o částce mnohem nižší. „Raketově nahoru jdou ceny stavebních prací, takže obří suma nemusí být konečná. K tomu je třeba ještě připočíst splácení úroků, jejichž výše dosáhne 68 milionů korun,“ upozorňuje zastupitel Jan Blaha (ANO).
Jisté také je, že neklapne „akce Z“, kterou asi před rokem navrhoval nynější místostarosta Jan Grois (nez.). Podle jeho kuriózního plánu se měli zapojit místní podnikatelé darováním dlažby nebo toalet. „Bohužel se ukázalo, že to nelze jednoduše administrovat. Navíc vlivem pandemie firmy začaly šetřit primárně na poskytování darů,“ vysvětluje mluvčí města Petra Maršounová.
Opozice kritizuje i to, že město nevyužilo evropské peníze ani balík z prodeje městských bytů. Poukazuje také na obrat dnes již koaličního Pro Znojmo, které ještě v opozici místo nového bazénu prosazovalo rekonstrukci městských lázní na náměstí Svobody. Hnutí svůj názorový kotrmelec vysvětluje tím, že se seznámilo s jejich technickým stavem a díky odbornému posudku zvážilo všechna pro i proti.
Výstavbu bazénu podpořilo dopisem i přes sto obcí ze širokého okolí, jelikož přes dva tisíce dětí z regionu každoročně musí někde absolvovat povinné školní plavání. Bazén vyroste do dvou let a kromě osmi drah pro plavce nabídne i relaxační a wellness část včetně saun a vířivky.
Kyjov plní dlouholeté přání
Podobnou investici řeší také v Kyjově na Hodonínsku, kde chtějí za 285 milionů opravit letní koupaliště a v jeho areálu vybudovat akvapark. Vezmou si na to úvěr 330 milionů, zbylé peníze použijí na další investice. Tato částka přitom představuje celý letošní rozpočet města.
„Stav současného koupaliště je nevyhovující. Vyžaduje rekonstrukci. Druhou věcí je, že občané historicky chtěli krytý bazén, a my jsme dospěli k tomu, že jim ho postavíme,“ oznamuje místostarosta Daniel Čmelík (Sedmadvacítka nezávislých).
Letní koupaliště má být hotové příští rok, akvapark do konce léta 2023. Půjde o bazén s pěti drahami, rekreační zónu, tobogan a wellness se saunami či vířivkou.
Blansko „popohnal“ statik
Také v Blansku budou utrácet za nový bazén i s relaxačním centrem. Stejně jako ve Znojmě zdejší budova lázní dosluhuje a náhrada je tak nezbytná. Než začne její výstavba, počítala radnice s nejnutnějšími opravami stávajícího objektu, jenže statik bazénovou halu zničehonic zavřel, protože by v zimě hrozilo protržení střechy pod nánosem sněhu.
Lázně „za všechny prachy“. Investice spolkne skoro celý rozpočet Blanska |
Střechu je tak třeba úplně vyměnit. „Náklady by přišly na pět, ale možná i deset milionů korun, a lázně by byly stejně minimálně pět nebo šest měsíců uzavřené. Za této situace je smysluplnější zajistit, abychom měli nový plavecký bazén co nejdříve,“ prohlásil starosta Jiří Crha (ODS).
Ambiciózní projekt má prioritu také u opozice. Demolice za maximálně 20 milionů korun začne příští rok, výstavba za 329 milionů hned ten další. Do té doby chce město plavcům dotovat dojíždění za tréninky i rozdíl v cenách nájmů bazénů v okolí.
