Statistika ŘSD navíc nezahrnuje objezdy na místních komunikacích, celkový počet tak reálně bude mnohem vyšší.
Kroužení si motoristé užijí do sytosti například ve Veselí nad Moravou, kde na křížení silnic první třídy 54 a 55 v září vyrostly dva nové objezdy.
Ve městě jsou s novým řešením spokojení. „Dopravní situace se po desítkách let plánování konečně dočkala změny. Výstavba dvou okružních křižovatek trvala necelé dva roky, a jak pozorujeme, jednalo se o dobrý krok. Současný provoz je plynulý a bezpečný nejen pro auta, ale také pro cyklisty, kterým byly vymezeny jízdní pruhy. Také ve Svatoplukově ulici se již netvoří kolony jako dříve,“ vyzdvihuje velitel tamní městské policie Rostislav Prax.
Největším benefitem kruhového objezdu proti klasické křižovatce je bezpečnost. „Zklidní a zpomalí dopravu ze všech směrů jízdy v prostoru křižovatky. Nehodovost je výrazně nižší a díky stavebnímu uspořádání a menším rychlostem jsou běžně nehody bez vážných zranění. V drtivé většině končí poškozenými plechy vozidel,“ přibližuje dopravní specialista Jan Čáp.
Kruhová křižovatka je podle něj bezpečnější i pro pěší, opět hlavně díky nižší rychlosti projíždějících aut. Expert také kvituje, že u některých objezdů jsou místo plnohodnotných přechodů „jen“ místa pro přecházení. „Chodec nemá falešný pocit bezpečí jako u přechodů a dává větší pozor na projíždějící vozidla,“ vysvětluje.
Podle Čápa se kruhový objezd vyplatí postavit zejména místo křižovatek s velkým počtem nehod. „Hodí se i na místa, kde je psychologicky nejasná přednost v jízdě,“ doplňuje expert.
Spolu s Alenou Vyskočilovou z Centra dopravního výzkumu se však shoduje, že kruhové řešení je vhodné pouze tam, kde se stýkají podobně vytížené proudy vozidel. Pokud na místě křížení dominuje jeden směr, je kruhový objezd spíše brzdou provozu.
Nevýhod se ovšem najde víc. „Stavební náklady na stavbu kruhového objezdu jsou vyšší. Chodcům prodlužuje trasu, také omezuje průjezd nadrozměrných vozidel,“ vyjmenovává Čáp.
„Jejich počet každým rokem roste, ale blíží se doba, kdy budou některé kruhové objezdy přestavovány na jiné typy křižovatek, aby se zvýšila propustnost dopravy,“ upozorňuje. Přesto je přesvědčený, že se rondely v Česku nestaví na místech, kde nemají opodstatnění.
V Brně jeden zruší, jiné přibudou
Rozmach okružních křižovatek ilustruje třeba krajská autobusová linka 601 vedoucí z centra Brna do Slavkova. Před deseti lety na ní bylo pouze jedno „kolečko“ na výjezdu z Brna ve Slatině, dnes se cestující točí na „kruháči“ hned šestkrát.
Právě slatinský kruhový objezd na křížení ulic Hviezdoslavova a Bedřichovická patří k nejstarším v Brně. Vůbec první klasickou křižovatkou tohoto typu, která se ve městě objevila, je pak ta na Lesné propojující ulice Seifertovu a Okružní.
Život rondelu s průměrem větším než padesát metrů se ovšem pomalu chýlí ke konci, při stavbě nové tramvajové trati mezi zastávkami Štefánikova čtvrť a Halasovo náměstí by se totiž měl proměnit v klasickou křižovatku.
V Brně i tak přibude několik nových „kruháčů“. V plánu je přestavba velmi složité křižovatky v blízkosti prodejny UNI Hobby na pomezí Bystrce a Komína, která se promění v mimoúrovňové křížení s obřím kruhovým objezdem. Stavba za stovky milionů korun by měla začít za dva roky.
Další okružní křižovatky se chystají ve východní části Brna. Hned dvě vyrostou v blízkosti autobazaru AAA Auto na Černovické, kde se má zmíněná ulice v budoucnu křížit s pokračováním velkého městského okruhu směrem od Vinohrad.
Stavba za více než tři a půl miliardy korun by měla podle plánu ŘSD začít za čtyři roky, přičemž jedna z těchto dopravních novinek bude turbookružní, tedy s více pruhy, které jsou vzájemně propojené. Podobné řešení už řidiči znají ze Slatiny, kde objezd v blízkosti nákupního centra propojuje hned pět směrů.
Dvojice kulatých křižovatek se objeví také u nového sjezdu z dálnice D1 u Černovické terasy. Výstavba exitu by měla být zahájena do dvou let a pomůže zejména kamionům, které směřují do průmyslové zóny v blízkosti Slatiny.
U sjezdu k brněnskému letišti se nyní často tvoří kolony, nákladní vozy navíc po této úpravě nebudou muset jezdit zastavěnou částí Slatiny. V budoucnu tak řidiči využijí dva sjezdy z dálnice pouze kilometr od sebe.
Kruhový objezd by měl pomoct i na plánovaném obchvatu Tuřan. Jeho územní rozhodnutí je platné od roku 2008, první kopnutí do země je ovšem stále v nedohlednu.
