Také se jim říkalo křižáci, protože vedli válečné výpravy, ale starali se i o nemocné. Účetní knihy řádu, které vedli při správě slavkovského panství, svědčí o tom, že byli i dobrými hospodáři.
"Jak se chovali k poddaným, to nedokáži říci, k tomu chybí prameny. Můžeme však předpokládat, že nešlo o nějakou zlou vrchnost," říká Libor Jan z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který o zdejší komendě řádu přednášel minulý týden na slavkovském zámku.
Proč si němečtí rytíři vybrali jako jedno ze svých sídel právě Slavkov?
Zřejmě ho dostali od markraběte Vladislava Jindřicha nebo jeho bratra Přemysla Otakara I. Oba panovníci byli spřízněni s některými zakladateli řádu a podporovali ho a také obdarovávali.
Jak slavkovská komenda vlastně vypadala?
Komenda je řádový dům, k němuž patřily další objekty. Většinou bývala opevněná, takže se podobala hradu. Ve Slavkově se později přímo o hradu dokonce hovoří. I tady byla opevněná, měla nepochybně věže, velký palác a další stavby na obdélném půdorysu. Moc z ní však nezbylo. Drobné pozůstatky komendy se zachovaly ve sklepení dnešního zámku. Jak zhruba vypadala, se podařilo zjistit při archeologickém průzkumu jeho nádvoří, přesnou podobu však neznáme. Jednalo se zřejmě o stavby v gotickém stylu a víme, že komenda začala vznikat někdy na počátku třicátých let 13. století.
Kolik v ní žilo řádových bratří?
To víme docela přesně, v archivech se dochovaly její inventáře. Například v roce 1382 jich tady žilo dvanáct, musíme k nim však připočítat ještě asi padesát až šedesát osob personálu. Nebylo to jejich služebnictvo, ale čeledíni, šafář, kuchaři, lesníci a další lidé, kteří se starali o hospodářství.
Z čeho usuzujete, že slavkovská komenda byla jedna z nejbohatších v Čechách a na Moravě?
Vlastnila nejen město Slavkov, ale i čtyři okolní poměrně velké vesnice. Hodějice, Nížkovice, Němčany a Heršpice. Například v roce 1382 chovala asi 880 ovcí, 50 krav, 30 tažných koní, kolem 200 prasat a další hospodářská zvířata.
Byli "křižáci" dobří hospodáři a hodní páni svých poddaných?
Hospodařili velmi dobře, až s takovou německou důkladností, možná v tom roli hrálo i to, že řád měl tenkrát centrum v Prusku. Uměli také obchodovat, a tím zvyšovali své příjmy. Jejich poddaní byli z velké části německého původu, dostali se do Slavkova a okolí při středověké kolonizaci a byli na takzvaném německém právu a to bylo podstatně výhodnější než některé starší české formy poddanství. Můžeme tedy předpokládat, že nešlo o nějakou zlou vrchnost.
Přesto však museli poddaní řádu odvádět nějaké naturálie nebo platit daně?
Daně se platí panovníkovi, řád od nich vybíral nájem za půdu. Odváděli i nějaké naturálie, ale nebývalo jich moc.
Někteří poddaní byli z plateb osvobozeni. Kteří to byli a proč?
To se v každé vesnici týkalo jen několika osob. Byli to takzvaní nápravníci nebo manové a řádu museli zase sloužit jako vojáci. Doprovázeli komtura na cestách na koni se samostřílem nebo měli službu při obraně slavkovského hradu. Many bývali například i rychtáři z Hodějic nebo z Nížkovic.
Kdy řád o Slavkov a vesnice v okolí přišel?
Bylo to v roce 1411, po bitvě u Grunwaldu, ve které řád porazil polský král. Řád se tenkrát u českého krále hodně zadlužil a ten mu slavkovské panství vzal. Pak ho Václav IV. a také Zikmund Lucemburský dávali do zástavy šlechticům za peníze nebo vojenskou službu a řád už ho nikdy nezvládl získat zpátky. Až do konce 15. století byl pouze na zdejší faře řádový kněz.
Zůstalo tady něco po německých rytířích?
Prakticky nic, žádný místní název, jen pár listin a pečeť slavkovské komendy, na které je vyobrazený jelen.
