Na české kuchyni si postavila úspěšný blog Czech Cookbook i stejnojmenný videokanál na YouTube.
„Byl to vlastně nápad mého manžela, který byl také tím, kdo mi vytvořil webovou stránku,“ líčí Kristýna Montano, která v Kalifornii žije už šestnáct let.
Z českých jídel, která svému americkému manželovi připravila, mu zatím podle ní chutnalo všechno, nejvíce však hovězí guláš.
„Dokonce změnil názor na květák a kysané zelí. Dřív by ani jedno nejedl. Ale když ochutnal můj smažený květák, tak obrátil a dnes říká, že by si ho i objednal v české restauraci. A moje sladkokyselé vepřo knedlo zelo si taky nemůže vynachválit,“ přibližuje.
Přestože vaří velmi ráda, připravit něco z české kuchyně v Americe nebylo vůbec jednoduché. „Musela jsem totiž nahradit suroviny, které jsou běžné v Česku, ale naopak už ne tolik v USA,“ doplňuje. Na mysli má třeba tvaroh, který za oceánem není běžně k dostání.
Američané v kuchyních neváží
Kristýna Montano si ho proto vyrábí sama a i pro své fanoušky nabízí návod, jak si typickou českou potravinu nutnou pro přípravu mnoha jídel vyrobit přímo doma. „Dalším takovým zbožím je hrubá a polohrubá mouka. Mají tu jednu mouku, která také není všude, ale pár obchodních řetězců ji má. Takže když mi dojde, jdu a nakoupím ji po deseti baleních,“ pokračuje brněnská rodačka.
Česká jídla tak musela upravit, zároveň ale nechtěla, aby se změnila jejich chuť. Pro Američany i další cizince proto tvoří nové recepty českých jídel s využitím surovin, které se dají sehnat téměř v každém americkém supermarketu.
„Také jsem musela v těchto receptech začít používat americká měřítka,“ vysvětluje. V USA se totiž v kuchyních příliš neváží, používá se především měření na objem. A to navíc v imperiálních jednotkách, jako jsou pinty či tekuté unce, či spíše ve speciálních kuchyňských jednotkách, ve kterých se měří na hrnky či lžíce.
Videa Kristýny Montano, na kterých ukazuje přípravu českých jídel, už vidělo více než 1,5 milionu lidí a zhruba 10 tisíc je na internetovém kanálu přímo odebírá.
„Spousta lidí se raději podívá na video, aby viděli, jak má každé jídlo vypadat a jak ho uvařit. Snažím se dát lidem co nejvíce detailů, aby si troufli i na komplikovaná jídla,“ upřesňuje Montano, která se věnuje této práci na plný úvazek. Videa sledují také lidé, kteří znají někoho v Česku nebo zde byli na výletě a některé z jídel jim zachutnalo a chtějí si je sami uvařit.
Snem je vlastní restaurace
Za dobu svého vaření už poznala, jaké chutě mají Američané a že nejsou stejné jako u Čechů. České klasiky, jako je guláš nebo svíčková, mají rádi.
„Vím však, že většina Američanů nejí vnitřnosti, takže většina by ani neochutnala, kdybych jim naservírovala třeba takovou dršťkovou polévku,“ doplňuje Kristýna Montano, která sama nemá vyloženě oblíbené české jídlo. Když ale přijede za rodinou na návštěvu do Brna, ráda si v restauraci dá pečenou kachnu nebo smažený hermelín.
Nevaří však jen pro svůj videokanál. Ráda se také schází s americkými kamarády, kteří se vždy těší, co nového z české kotliny ochutnají.
„Ve městě, kde žiji, jsem si našla také dvě slovenské kamarádky. Společně se tak scházíme a vaříme naše tradiční jídla. Dělaly jsme ovocné knedle, kapustnicu nebo chlebíčky,“ popisuje Montano, které největší radost už jako malé dívce udělalo, když dostala kuchařku.
Sama se teď také nějakou chystá vydat. V Americe totiž podle jejích slov neexistuje žádná taková kniha s recepty, která naopak nikomu v Česku v kuchyni nechybí. „Už teď je o ni obrovský zájem,“ dodává na závěr.
Zatím ji plně zaměstnává tvorba receptů a videí, jejím snem ovšem je, že si v Kalifornii jednou otevře vlastní restauraci.
