„Obecné pravidlo je, že běžná teplota v jeskyních odpovídá průměrné celoroční teplotě na povrchu,“ vysvětlil Jiří Otava z České geologické služby.
A vědci z Karlovy univerzity ve studiích hlásí jasné zvednutí teplot v kraji v příštích padesáti letech. „Průměrná teplota se zvýší v intervalech od 1,5 do 2,5 stupně,“ řekl už dříve Petr Pišoft, vedoucí Katedry fyziky atmosféry MFF UK. Což by značně ovlivnilo stavy vody.
Sucho a vedroZákazy a omezení
|
„Pokud nebude v jeskyních voda, mohou přestat růst krápníky. A tím, že se zvýší teplota, se změní i fauna a flóra. Dovedu si představit, že se například netopýrům zkrátí či posune zimní spánek,“ popsal Otava.
Hladina vody v jeskyních kolísá
Zejména na krápníkovou výzdobu je pyšný vyhlášený Moravský kras. Dlouhé výrůstky vznikající na stropech i podlahách podzemních prostor potřebují takzvaný skap vody.
To znamená vodu, která prokape přes povrch do jeskyně. Vysoký skap je především v období, kdy taje sníh. Opakem jsou letní měsíce. A právě vysoké teploty a sucho snižují množství vody v jeskyních.
„Nyní tam nižší hladina je. Ale například v září roku 2012 tam bylo vody ještě méně než dnes,“ vysvětlil Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu, který hladinu vody v jeskyních měří.
Ta ale podle něj kolísá v tomto období běžně a je také teplejší. U jeskyní, které jsou v menší hloubce, se snížení skapů projeví tradičně rychleji. Stejně tak zvýšení v případě dešťů.
Pokud by se však naplnilo tvrzení vědců, může podle expertů dojít i k vyhynutí některých živočichů.
Bude mít sucho vliv na netopýry?
„Například v jeskyních ve Slovinsku, Bulharsku či ve Francii je stálá teplota i nad 10 stupňů Celsia. Nacházíme zde velké letní kolonie netopýrů. U nás to funguje tak, že se netopýři přemisťují do jeskyně až na zimní spánek a mláďata se rodí mimo jeskyně. Pokud by došlo k nárůstu teploty, mohly by i v našich jeskyních být letní kolonie a mláďata netopýrů by se tak mohla rodit v jeskyních,“ uvedl Leoš Štefka, vedoucí Správy Moravského krasu.
Jak budeV sobotu se začne ochlazovat, přes den má v Brně být až 31 °C, v noci teplota klesne na 22 °C. V neděli teploty přes den vystoupají na 27 °C, v noci půjdou na 19 °C. |
Mezi živočichy, kteří dnes v jeskyních žijí, patří například chvostoskoci, což je skupina malých bezobratlých živočichů měřících asi milimetr, dále třeba žížaly či drobní korýši.
„Máme zde kolonii vrápenců malých (druh netopýra - pozn. red.), která je na jižní Moravě největší. Letos jsme jich na jednom místě napočítali čtyři sta dvacet,“ uvedl Jiří Kolařík z jeskyně Na Turoldu u Mikulova.
Ta je navíc specifická tím, že je vytvořená na zlomech a puklinách.
„Nad jeskyní se nachází dalších sedm metrů spraše, která nepropustí vodu. A proto je velmi suchá. Dole je vlhkost kolem sedmačtyřiceti procent,“ řekl Kolařík. Z toho důvodu ve zdejší jeskyni není krápníková výzdoba jako v jiných.
„Zda bude mít případná zvýšená teplota v jeskyních vliv na zimující netopýry a další věci, to těžko říci. Když ale jeskyně vyschnou, tak krápníky se dále vyvíjet nebudou,“ uzavřel Kolařík.
