Královopolský tunel v Brně se otevírá, podle kritiků je předražený

Po deseti letech projektování a stavění se v pátek v Brně otevře Královopolský tunel. Stavba, která je součástí Velkého městského okruhu, by měla ulevit dopravě v metropoli. Kritici ale tvrdí, že je výrazně předražená. Daňoví poplatníci za ni zaplatili 6,9 miliardy bez DPH.

Dobrovského tunely v Brně navštívilo těsně před dokončením 17 tisíc lidí (2. června 2012) | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Kromě Královopolského tunelu se otvírají další dvě části Velkého městského okruhu: mimoúrovňová křižovatka Svitavská radiála a část Žabovřesky-mosty. "Cena všech tří staveb je zhruba osm miliard bez daně," dodala Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které tunel financovalo.

Právě částku, kterou ŘSD za stavbu přezdívanou také Dobrovského tunely zaplatilo, kritizuje například stavebník Jiří Petrák. Původně měl totiž Královopolský tunel stát 3,5 miliardy korun, s křižovatkami pět miliard.

"Už tehdy jsme projekt nedoporučovali, protože jeho ekonomická návratnost nebyla v pořádku. Projekt byl příliš drahý v porovnání s přínosem," podotkl Petrák, bývalý šéf projekční a poradenské firmy Mott MacDonald, která na stavbu zpracovávala předinvestiční studii.

Královopolský tunel

• Stavba známá spíše jako Dobrovského tunely spojuje Královo Pole a Žabovřesky. Jde o klíčovou část Velkého městského okruhu. Otevře se 31. srpna.
• Územní rozhodnutí získal tunel v roce 2002. O 4 roky později stavba začala. Jezdit se tudy mělo od prosince 2011, protesty stavbu zdržely.
• Stavba má dva tubusy. První tunel je dlouhý 1 237 metrů a vede pod ulicí Dobrovského. Druhý tunel má 1 258 metrů a leží o 70 metrů jižněji.

Podle něj se na stavbě dalo ušetřit na technologiích nebo tím, že by se o polovinu snížil profil tunelů. A tak by se uspořila polovina peněz. "Na základě toho můžu říct, že se vybrala jednoznačně nejhorší varianta. Nejdražší možná," kritizoval Petrák.

Bezpečnostní opatření, změna norem i zákonů

Jím popisované utrácení ale ŘSD odmítá. "Náklady na stavbu stouply kvůli zvýšení požárně bezpečnostních opatření oproti původním navrženým," vysvětlovala ředitelka brněnské pobočky ŘSD Věra Hoderová.

Podle ní se za poslední roky, kdy se tunel stavěl, změnily normy i zákony. "Musíme respektovat i evropské normy," doplnila Hoderová.

V tunelu je tak nyní špičkové bezpečnostní vybavení: třeba automaticky řízený systém odvětrávání s odsáváním znečištěného vzduchu, 40 kamer či automatické osvětlení, které se dokáže přizpůsobit různým podmínkám.

O zhruba 150 milionů korun také stavbu prodražilo pozastavení stavebních prací. To nařídil Městský soud v Praze, který vyhověl aktivistům z občanského sdružení Velký městský okruh Brno. Podle nich nebyli lidé v okolí dostatečně chráněni před hlukem z tunelu. Po třech měsících se ale stavba opět rozběhla.

Královopolský tunel by měl dopravně ulevit především Královu Poli a Žabovřeskám, na jejichž území se nachází. Konečně by se měly opravit také ulice Minská a Horova, které tvořily objízdné trasy.

"Prioritou nyní bude rozšíření Žabovřeské ulice a úsek od Husovického tunelu po křižovatku Rokytova," řekl náměstek primátora Brna Robert Kotzian (ODS).

Velký městský okruh Brno