S elektronovou mikroskopií je Brno spjato už dlouho, protože právě tam položil fyzik Armin Delong základy tohoto vědního oboru v Česku. Dnes na jižní Moravě vzniká třetina celosvětové produkce těchto speciálních přístrojů a sídlí zde rovnou tři podniky, které se na jejich produkci podílí – Delong Instruments, Tescan a Thermo Fisher Scientific.
Právě poslední zmíněná americká společnost se do areálu tradiční strojírny chystá rozšířit svou výrobu. Stávající haly na Černovických terasách v Brně jí totiž už nestačí.
„Vím o tom a velmi tomu fandím. Brněnská pobočka roste raketovým tempem, zaměstnává snad ke dvěma tisícům lidí na vysoce kvalifikovaných pozicích. Pro Brno i celé Česko je to fantastická zpráva,“ prohlásil šéf Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek.
Podle něj má na tomto vytrvalém růstu významný podíl místní vedení americké firmy. „Jsou to obory, o které mají zájem i další země, ale získáváme je my v Brně,“ podotkl Chládek.
Strojírenská legenda slaví 130 let. Královopolská stavěla dominanty Brna |
Brněnská strojírna sice stále prosperuje, už to ale zdaleka není takový velikán jako v minulosti. Před více než dvaceti lety firma unikla zániku, když se po první neúspěšné privatizaci z 90. let ocitla v konkurzu a na druhý pokus ji zachránil její nynější šéf a majitel Miroslav Jucha.
Jenže podnik zaměřený na výrobu těžkých strojírenských celků pro petrochemický průmysl, případně velké jeřáby, postupně ztrácí sílu i kvůli své historické orientaci na Rusko a postsovětský prostor.
Válka narušila byznys v Rusku
Zatímco pandemie covidu s firmou až tak neotřásla, konflikt na Ukrajině, který trvá už déle než tři roky, dopadl na byznys strojírny zásadně. Podle výroční zprávy v roce 2022 tvořily více než polovinu obratu právě zakázky pro Rusko, takže řada z nich byla kvůli válce pozastavena. Později se sice ty, na něž se nevztahovaly sankce, znovu rozběhly, ale i tak nastal výpadek zhruba 180 milionů korun, což byla na začátku války zhruba třetina tržeb.
Jaký je aktuální byznys s Ruskem, ředitel Královopolské nekomentoval. Poslední zveřejněná výroční zpráva je z roku 2023. V ní se obecně píše, že se pracovalo na zakázkách pro východní trhy.
Firma se sice drží v zisku, ale tržby jí spíš klesají, stejně jako počty zaměstnanců. Zatímco na počátku tisíciletí v podniku pracovalo kolem osmi set lidí, podle výroční zprávy za rok 2023 už jen dvě stovky. Společnost za ně těžko hledá možnou náhradu, někteří stávající pracovníci tak přesluhují a pomáhají i v důchodu.
V Královopolské se vyráběly i tramvaje
Areál Královopolské, kde za první republiky vznikaly také tramvaje pro Brno, je tak větší, než strojírna dokáže aktuálně sama využít. Loni se proto z podniku odštěpila i s částí majetku speciální společnost za jediným účelem – aby zbořila některé chátrající haly a na jejich místě postavila moderní průmyslové a kancelářské budovy pro konkrétního nájemce.
Firma Thermo Fisher Scientific potvrdila, že chystá rozšíření výroby právě v tamním areálu, na konkrétní dotazy redakce iDNES.cz ale v tuto chvíli neodpověděla. Svůj záměr plánuje detailně představit na oficiální akci na konci května. Ze stejného důvodu se k demolicím a výstavbě nevyjádřil ani šéf strojírny.
Pozitivně přestavbu areálu Královopolské vnímá kromě Chládka i krajský náměstek pro strategický rozvoj a chytrý region Jan Zámečník (KDU-ČSL). „Většina areálu je dnes zanedbaná, s vysokou ekologickou zátěží, takže je dobře, když se takto alespoň část zrekultivuje. Je to ideální varianta než stavět na zemědělské půdě,“ doplnil. Podle něj je to i dobrá příležitost pro ženy, kde získat dobře placenou práci v technickém oboru.
Centrum má i umělé magnetické poleBrněnský Ústav fyziky materiálů (ÚFM) Akademie věd ČR (AV ČR) má ve svém areálu novou budovu Centra elektronové mikroskopie za 110 milionů korun. Stavba trvala dva roky a AV ČR ji zaplatila z vlastních zdrojů, uvedli v pondělí na slavnostním otevření centra zástupci akademie i ústavu. „Elektronové mikroskopy jsou mimořádně složité přístroje, které posouvají výzkum dál, ale zároveň jsou velice náročné na prostředí. V budově tak bylo zapotřebí zajistit odfiltrování mechanických vibrací. Každá z pěti laboratoří je od okolí izolována antivibračními podložkami,“ uvedla vedoucí skupiny elektronové mikroskopie ÚFM Stanislava Fintová. Budova je rovněž vybavena aktivním stíněním elektromagnetického pole. Cívky umístěné ve zdech laboratoří vytvářejí umělé magnetické pole tak, aby vyrušilo vnější pole. Každá laboratoř má vlastní napájecí kabel vedoucí do trafostanice, aby se zabránilo rušení v elektrické síti, a v celé budově je vzduchotechnika pro udržování konstantní teploty. V centru je už pět mikroskopů. (ČTK) |
