„Kdo měl kolem roku 2010 peníze a možnosti, byl by blázen, kdyby je neinvestoval v solárním byznysu,“ zaznělo ve středu z úst soudce Martina Vrbíka těsně předtím, než poslal do vězení čtyři obžalované a dalšímu udělil podmínku.
Podle žalobce se podíleli na urychleném zisku licence pro provoz solární elektrárny v Boskovicích.
Soudce Vrbík ve své řeči narážel na pozdní reakci státu na prudký propad ceny solárních panelů v roce 2009, zatímco dotace zůstávaly stále stejné. „Stát by výše dotací zruinovala, a tak ji ve druhé půlce října v roce 2010 rapidně upravil,“ podotkl soudce.
To však znamenalo, že investorským firmám jako právě AKAM Bosko zbýval necelý půlrok na uvedení elektráren do plného provozu. Pokud tedy chtěly dosáhnout na dvacet let garantovanou štědrou výkupní cenu 12 150 korun za megawatthodinu (MWh).
Podle Vrbíka se to v projednávaném případě u Krajského soudu v Brně pachatelům nepodařilo díky kontrole pracovníka společnosti E. ON, který se zasloužil o to, že společnost v roce 2010 paralelní připojení ještě neprovedla. Celková škoda by se za následujících dvacet let vyšplhala na 386 milionů korun.
Co se spoluvlastníkovi investorské firmy AKAM Bosko Jaroslavu Andreskovi a Ivo Černému ze stavební firmy TCG nepovedlo tehdy, to podle spisu zvládli o rok později.
Výkupní cena elektřiny sice už nebyla tak lukrativní, nicméně i tak si ziskem licence přišli v letech 2011 až 2015 na 25 milionů korun, přičemž tržní hodnota energie, kterou elektrárna v tomto období vyprodukovala, dosahovala necelých pět milionů.
Podle soudu k urychlení stavby hlavní pachatelé využili technických služeb Marka Minaříka, který pro ně zpracoval čtyři falešné revizní zprávy, podle kterých byla elektrárna schopná bezpečného provozu. Dokonce v nich popisoval detaily, včetně údajných panelů. Za pomoc ke spáchání podvodu si odsedí pět let.
„Bylo škaredě, mlha a bláto“
S podmínkou odešel za maření úkolu úřední činnosti z nedbalosti Slavoj Horečka. Jako zástupce stavebního úřadu měl při kolaudaci zkontrolovat, zda skutečný stav souhlasí s revizními zprávami. Celková „kontrola“ ale podle soudu trvala dvě minuty a spočívala v tom, že Horečka vylezl z přistavené maringotky a udělal pár fotek.
„Z těch bylo navíc patrné, že elektrárna dostavěná není. Ve fotodokumentaci jsou zachyceny i části, kde jsou panely nezapojené, trčely tam akorát kabely,“ komentoval Vrbík.
Horečkovi, který ve své obhajobě mimo jiné pronesl, že v den kolaudace bylo škaredé počasí, mlha a bláto, ovšem soud neprokázal spojení s hlavními obžalovanými Černým a Andreskou.
Ti byli odsouzeni na sedm, respektive 5,5 roku vězení. Ve své obhajobě argumentovali, že celý projekt byl ještě dva dny před kolaudací kompletně hotový, nicméně chvíli po dokončení inspekce se objevily na velkém počtu panelů závažné vady, a proto se rozhodli je demontovat a reklamovat. To ovšem soud, i s ohledem na chybějící faktury či svědectví této reklamace, zamítl.
Jako poslední byl odsouzen bývalý zaměstnanec Energetického regulačního ústavu Jan Kourek. Protože si už dva roky odpykává trest za podobnou kauzu s elektrárnou ve Vrahovicích u Prostějova, soud mu jej nyní prodloužil na celkových sedm let.
