„Budeme muset zvládnout koronavirovou krizi tak, aby se nezastavil rozvoj kraje a v některých oblastech se nastartoval. Situace je neřešitelná, pokud se kvůli špatné infrastruktuře nebude dát krajem projet,“ říká jedenačtyřicetiletý lídr.
Jako ODS jste chtěli zlepšit dopravu také v Brně, ale to se vám poslední dva roky, co jste ve vedení, příliš nedaří. I na tento rozhovor jste kvůli zácpám přijel pozdě. Nemůže slib o zlepšení dopravy na voliče působit jako nepovedený vtip?
Jak to působí na voliče, to si každý musí vyhodnotit sám. Lidé se samozřejmě zlobí, protože oprav je celá řada. Je potřeba tu koordinaci zlepšovat, ale někdy to asi nejde. Především je však potřeba říct, že na silnicích v Jihomoravském kraji je obrovský vnitřní dluh, který odborníci odhadují nejméně na pět miliard, někteří dokonce mluví o patnácti. Bez lepší dopravy a školství bude kraj dlouhodobě zaostávat.
Proč by v kraji měli voliči věřit ODS, že budou opravy skutečně koordinované, když v Brně to ani po dvou letech nefunguje?
To si musí vyhodnotit sami voliči. Pokud bude dělat koordinaci kraj i město, bude mít více možností. Aktivní přístup kraje při opravách a uzavírkách v Brně je zásadní, protože velká část tahů v Brně je ve vlastnictví kraje.
Spíš to ale vypadá jako tradice ODS, že jen slibujete. Pamatujete si, co říkal váš kandidát na hejtmana a následně krajský náměstek Milan Venclík před krajskými volbami v roce 2008?
To si opravdu nepamatuji, protože jsem nebyl členem ODS a tehdy asi ani jejím voličem.
Sliboval, že když nebude dálnice na Vídeň v roce 2013, tak tam půjde pěšky. Nakonec stejně nešel.
Já bych nesliboval, že zařídím něco, co je na státu. Dálnice staví stát a kraj na něj může jen tlačit.
Není to jen doprava. Před dvěma roky lídryně ODS a nynější primátorka Markéta Vaňková opakovala, že neobejde vítěze voleb, a nakonec ho obešla.
Nemluvil bych o vítězi voleb v systému, kde pravděpodobně nebude mít nikdo více než dvacet procent. V této situaci nebudeme ani v krajském zastupitelstvu. Je to vždy o tom, kdo vytvoří většinu. U ODS budu považovat za úspěch, když získáme mezi 15 až 20 procenty, tedy podobně jako v Brně.
Takže to může dopadnout jako v Brně, že když by případně ANO vyhrálo volby, tak je následně obejdete?
Ta základní debata bude o politickém obsahu. Varoval bych před tím, že nejdůležitějším tématem voleb je, kdo koho vyšachuje. Považoval bych za dobré, aby na kraji vznikla koalice širší než minimální nezbytná. Uvidíme však, co bude možné. Po tom, co má hnutí ANO tady v Brně za sebou za kauzy, si myslím – a to i na základě naší zkušenosti v ODS, kdy jsme si prošli celostátně těžkými časy – že je přínosné, když si politická strana odpočine v opozici.
V kampani mluvíte o restartu kraje. Takže vše zahodíte a začnete znovu?
To určitě ne. Myslím, že to říkáme jasně. Jižní Morava je skvělý kraj, ale v řadě věcí potřebuje vylepšit, a to výrazně.
Čísla Jiřího Nantla2 strany vystřídal během své politické kariéry, ODS a ČSSD. 7 let je ředitelem vědeckého institutu Ceitec. 6 zastupitelů má dnes ODS v krajském zastupitelstvu. |
Restart znamená nový začátek, proto se takto ptám.
Je to spíš upozornění, že kraj dneska spí.
Abyste mu tak nezpůsobili „modrou smrt“, když sklouznu k počítačové hantýrce.
To si myslím, že nehrozí. Kraj zkrátka zaostává. Je to velmi dlouho, co byl iniciován významný projekt. Naposledy před patnácti lety se povedlo nastartovat Jihomoravské inovační centrum a s vývojem systému kolem něj se stala jižní Morava lídrem v inovacích. Teď ale potřebujeme, abychom byli i lídrem v kvalitě života a veřejných služeb.
Jak se nám na jižní Moravě žije?
Myslím, že nenaplňujeme potenciál. Žádný jiný kraj nemá město evropských parametrů, kde jsou univerzity a technologické firmy a zároveň v dojezdové vzdálenosti venkov. Na menších obcích ale potřebujeme zkvalitňovat služby. Chceme proto vytvářet projekty orientované na chytrá řešení, na něž by obce ve venkovské části normálně nedosáhly. Dneska je podpora podnikání převážně orientovaná na inovace, hodně lidí ale nechce dělat nic takového, chce si otevřít kadeřnictví, květinářství, poskytovat službu okolí, a my dneska nemáme pro venkovskou část v kraji žádnou podpůrnou síť.
Kraj by se měl podle ODS zadlužovat pouze pro stavbu významných investic, které jsou důležité pro jeho obyvatele. Plánujete si na něco brát úvěr?
Momentálně ne.
Kraj tedy před sebou nemá významné infrastrukturní investice, aby se zlepšila kvalita života Jihomoravanů?
Diskuse může nastat u sportovní infrastruktury ve spolupráci s městem Brnem, tedy o fotbalovém areálu, hokejové nebo atletické hale. Ale momentálně jako ODS nemáme v zásobníku takový projekt.
Co například léčebný ústav v Pasohlávkách, který kraj plánuje stavět?
Nejsem si úplně jistý, že to je ta bezprostředně nejdůležitější věc.
Říkáte, že máte kandidátku plnou osvědčených lidí a úspěšných starostů, kteří se dokázali postarat o obce a teď to dokážou i u kraje. Nekradete toto heslo konkurenční straně, konkrétně Starostům pro jižní Moravu, kteří to mají jako hlavní slogan kampaně?
To se tak můžeme špičkovat, jestli si někdo monopolizuje roli starostů. Faktem je, že žádná jiná politická strana než ODS nemá na čele kandidátky tolik starostů větších měst. Hnutí Starostů a nezávislých je má spíš v menších obcích.
Pokud uspějete, máte v plánu, že každý člen rady bude mít na starost i některou část regionu. Jak to ale chcete udělat v koalici, kde budete jednou z více stran?
To by musela být dohoda koalice. Dneska je pro obce složité prorazit se svými požadavky na kraj, když tam nemají přímou stranickou vazbu. Takto by však měly styčného důstojníka přímo v radě. Od starostů mám na tento nápad velmi dobrou odezvu.
Nebude v tom ale svou roli hrát opět stranická knížka? Co když se váš radní z ODS nebude bavit se starostou za ANO?
My můžeme nastavit systém, pak se s tím musí ztotožnit daní lidé. Toto musí nastat už při jednání o koaliční smlouvě. Pokud si s koaličními partnery řekneme, že to nechtějí dělat, pak to nebude.
Chcete změnit systém odměňování ředitelů středních škol, aby jejich plat dosahoval průměrné úrovně platů vedoucích zaměstnanců v Česku. Kde na to vezmete?
Tyto věci nejsou o velkých penězích. Jestli je škola dobrá, závisí na tom, jak je dobrý ředitel.
To, že dáte více peněz ředitelům, má způsobit, že bude ředitel lepší a škola kvalitnější?
Zlepší se soutěž o ředitelský post. Často je to tak, že se tam hlásí jen jeden člověk. My chceme, aby se tam hlásili tři, čtyři, pět. Pak by měl mít kraj také ředitelskou akademii, aby s řediteli pracoval. Kraj by jim měl poskytnout kouče a jednat s nimi jako s manažery. Když budeme dobře pracovat s řediteli, dáme jim podporu a zároveň jim naopak do něčeho nebudeme mluvit, začne to produkovat výsledky. I těm stávajícím ředitelům takový postup může dát nový impulz.
Jaké máte další priority?
Například chceme využívat potenciál jihomoravského výzkumu v zemědělství, aby se jeho výsledky postupně převáděly do praxe.
Jak chcete zemědělce přesvědčit, aby takto inovovali?
Myslím, že poptávka existuje, ale není dostupné zemědělské poradenství. To bychom se měli pokusit na jižní Moravě změnit. Vidíme, že to funguje v jiných oblastech, jako jsou například informační technologie, kde se výsledky z vývoje přenáší do firem. Když se nám to povede, rázu krajiny to prospěje.
