Už nyní je přitom jižní Morava nejzadluženějším krajem v zemi. Samotný kraj dlužil podle předsedy finančního výboru Zdeňka Dufka na konci roku 1,14 miliardy.
Víc jak sedmisetmilionový úvěr pak čerpají jihomoravští silničáři, kteří navíc využívají kontokorent 150 milionů korun. Podle žebříčku společnosti Czech Credit Bureau (CCB), která se zabývá hodnocením platební schopnosti dlužníků, měly dluhy Jihomoravského kraje na začátku loňského roku hodnotu 38 procent krajského majetku.
"Dluh je třikrát vyšší než v případě pražského kraje," upozornila analytička společnosti CCB Věra Kameníčková.
Dvoumiliardovou půjčku kraji doporučil jeho protikrizový poradní tým MOZEK. A to přestože kvůli krizi politici nemohou vědět, zda budou mít v budoucnu dost peněz na splácení dluhu.
Jak jsou zadlužené některé krajeBrno 38 %* Pardubice 30 % Liberec 26 % Olomouc 20 % Ostrava 18 % *procento dluhů ve srovnání s majetkem kraje Zdroj: Czech Credit Bureau |
Jen letos dostanou na daních o 700 milionů korun méně. To je 14 procent všech plánovaných příjmů. Hejtman Michal Hašek minulý týden přiznal, že se kraj pohybuje na hranici zdravé míry zadlužení, na druhou stranu tvrdí, že se nové půjčky nebojí.
"Záměrně jsme zvolili takový úvěr, abychom neměli problémy s jeho splácením," tvrdí Hašek.
Politici zatím nevědí, na co konkrétně peníze použijí. "Budeme o tom teprve jednat s koaličními partnery i opozicí," řekl pouze Hašek.
Vypůjčené peníze podle něj půjdou do projektů v oblasti cestovního ruchu, lázeňství, sociální péče, dopravy, vědy, výzkumu a inovací, zdravotnictví a životního prostředí.
Půčjku by měla kraji poskytnout Evropská investiční banka, u které má už jeden úvěr, z nějž od letoška musí splácet 150 milionů korun ročně.
Zastupitelé pověřili jednáním s bankou Haška. Ten věří, že díky úvěru kraj přečká nejhorší období krize a pak už jej splácení nebude tolik bolet.
Šance na získání úvěru jsou vysoké
"Pokud nám banka peníze půjčí, tak úvěr začneme splácet nejdříve za pět let, a to už bude doufám dávno po krizi," řekl.
Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky by ale současné nejisté příjmy mohly úvěr prodražit.
"Čím vyšší je riziko splácení, tím méně výhodné jsou obvykle podmínky úvěrování. Pokud je kraj více zadlužený a zároveň bude mít letos problém s výběrem daní, může banka požadovat vyšší úroky. Projekty se potom nemusí vyplatit tak, jak si kraj představuje," soudí finanční analytik.
Šance, že kraj úvěr získá, jsou vysoké. Obce a kraje mají totiž při žádání o peníze oproti firmám lepší postavení. Jejich příjmy jsou mnohem jistější.
"Platební morálka krajů a většiny měst je velmi dobrá. Sledujeme zejména, zda se při jejich hospodaření tvoří dostatečné zdroje pro splácení budoucích úvěrů z pravidelně se opakujících příjmů a dále celkovou majetkovou situaci," vysvětluje mluvčí ČSOB Irena Zatloukalová.
Obce nemohou zbankrotovat. Hlavní zárukou jsou příjmy z daní.
"Na rozdíl od podniků mají samosprávy zaručenou velkou část příjmů bez ohledu na to, zda hospodaří efektivně, či nikoli," dodala Kameníčková.
Jen málo obcí zatím "zkrachovalo". Na jižní Moravě takový případ neexistuje. Stalo se to ale krkonošské obci Rokytnice nad Jizerou. Vedení radnici neúměrně zadlužilo a navíc investovalo do projektů, které se nevyplácely podle jejich očekávání.
Slovo krach je přitom v jejich případě jenom nadsázkou. Obce a kraje nepodléhají totiž bankrotovému zákonu. Nemohou zmizet ze světa. Oddluží se a fungují dál.
V případě Rokytnice oddlužení trvalo deset let. Obec musela v dražbě prodat pozemky, nemovitosti v centru města, lanovku a dnes se opět těší dobrému finančnímu zdraví.
"Měli jsme obstavený majetek. Ocitli jsme se na černé listině. Nemohli jsme žádat o dotace, město mělo špatnou pověst," vysvětluje Petr Matyáš, starosta obce, který dluhy zdědil.
Něco takového jihomoravský krajský úřad podle Haška nemůže potkat. Dvoumiliardovou půjčku mu doporučil jeho protikrizový poradní tým MOZEK. "Nebojím se, že by kraj zkrachoval," tvrdí Hašek.
