Pod dohledem je díky výskytu čolka dravého, kuňky obecné, roste tam vzácný mech tučnolístek krátkolistý a v lokalitě byl prokázán výskyt kriticky ohrožené ještěrky zelené. „Obyčejné“ lekníny na hladině jsou už jen příjemným zpestřením pro početné plavce. Jenže loni…
„V létě 2022 se z důvodu vysoké návštěvnosti poprvé zkazila voda a množství exkrementů za pláží ovlivňovalo okolí vizuálně i zápachem,“ vysvětlil provozovatel lomu Stanislav Kacetl, proč od letoška reguluje návštěvníky.
Konkrétně tak, že vstup do chráněného území lomu, které je součástí soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita, je od poloviny června do poloviny září od devíti do devatenácti hodin zpoplatněn. Za tři hodiny vybírá 65 korun, za hodinu 45 korun, děti do 120 centimetrů a ty do dvanácti let, které přijedou na kole, nemusí vytahovat peníze z kapsy. Parkování přijde na třicet nebo padesát korun.
„Během provozní doby není umožněn vstup se psem, platí zákaz kouření a pouštění reprodukované hudby. V lomu je trvale zakázáno volné táboření, rozdělávání ohňů a vjezd motocyklů,“ jmenuje ze seznamu výstrah provozovatel.
Zábrany a bóje, ale i toalety
Za absolutní romantiku u vody se na jižní Moravě zkrátka platí. Průkopníky takové ochrany byli před několika lety správci vytěženého vápencového lomu Janičův vrch u Mikulova, jemuž místní přezdívají malý Jadran. I krása tohoto neoficiálního koupacího místa se rozkřikla, a tak trpělo pod náporem návštěvníků, šířily se potíže se znečišťováním a dopravou v okolí.
Regulace tam vypadá stejně jako v Mašovicích. Jen s tím rozdílem, že v Mikulově trvají i na používání pouze ekologicky šetrných opalovacích prostředků a prostory, kam se může vstupovat nebo plavat, vymezují zábrany a bóje. V jeden okamžik se navíc může koupat maximálně sto lidí.
Vstupné se osvědčilo. Ochránci opět omezili koupání v „malém Jadranu“ |
Podle Jiřího Kmeta z CHKO Pálava, která je správcem, to přírodní památce velmi prospělo. „Trvale deklarujeme, že lom nechceme lidem úplně uzavřít. Zastáváme totiž názor, že mají do přírody chodit, pokud je to jen trochu možné,“ poznamenává Kmet.
Na obou placených místech také funguje „něco za něco“, kdy na návštěvníky čeká za vstupné komfort v podobě toalet či převlékáren.
Stroje pohlcené vodou
Za osvěžující přírodní „koupačkou“ se však v kraji dá vyrazit i zdarma. Menší, ale hodně oblíbený je lom v Šošůvce na Blanensku. V minulosti se v něm těžilo, ale dělníci narazili na pramen a tak tak utekli, než se během krátké doby zaplnil vodou. Na dně se dodnes nacházejí zatopené těžební stroje a ze skruží je tu udělaná prolézačka.
Okolí ještě před necelými patnácti lety hyzdila skládka, kterou však obec nechala odstranit, a od té doby se v poměrně čisté vodě, kde jen na dně je trocha sedimentu, lidé koupou i potápí, k vidění je spousta raků, cejni, okouni, štiky. Nad lomem se tyčí Helišova skála, z níž je výborný výhled široko daleko.
Parádní zatopené lomy v Česku. Na těchto místech se božsky vykoupete |
Šošůvka není jediným případem, kdy těžbu nechtěně a skoro „přes noc“ nahradilo koupání. Legendární koupaliště U Libuše v Lulči na Vyškovsku vzniklo v zatopeném kamenolomu. Roku 1935 jej museli uzavřít poté, co ze dna náhle vytryskl proud vody a za tři dny „bylo hotovo“. Dělníci nestačili zachránit vozíky, výtah a nářadí z kovárny.
Mezi Bzencem a Veselím nad Moravou na Hodonínsku se zase skrývá zatopený pískový lom. Nabízí průzračně čistou, ale chladnější vodu, což v současném parnu přijde vhod. Přístup je poněkud náročný, proto je lepší si místo žabek nazout radši tenisky.
Kouzlo kaolinu
Obtížnější přístup po strmých stezkách čeká i návštěvníky lomu mezi obcemi Maršov a Lažánky, zhruba 20 kilometrů severozápadně od Brna. Těžil se tu kaolin na výrobu porcelánu, jenže také tady spodní voda před necelými sty lety důl zatopila, čímž vzniklo překrásné kaolinové jezírko, dnes hluboké přibližně deset metrů.
U lomu v Moravském krasu zrušili těžební právo, stal se přírodní památkou |
Za zmínku stojí rovněž lom Seč u Rudice v Moravském krasu, který hraje desítkami barev a svou pestrostí připomíná Duhové hory na jihu Islandu. O různé odstíny se také tam postaral kaolin – lom lidé využívali k těžbě jílů a písků od poloviny 20. století do roku 1993. Loni byl vyhlášen přírodní památkou a povede tu naučná stezka, která návštěvníky seznámí se všemi zajímavými přírodními fenomény.
Co se ale koupání týče, pro někoho může být problematická neprůzračná barva hladiny. To bývalý kaolinový lom v Únanově na Znojemsku zve na modrozelenou vodu; v tomto ohledu potěší i další „kaolinka“ v Příměticích taktéž u Znojma.
6. července 2023 |
