Jihomoravská koupaliště strádají. Například v Tišnově mají návštěvnost oproti jiným letům třetinovou. Stýskají si ale i provozovatelé v Brně.
Lidi odrazují současná protipandemická opatření, tedy nutnost mít s sebou při cestě na koupaliště nějaký „papír“, který potvrdí, že máte negativní test, očkování nebo jste v posledních 180 dnech prodělali covid-19. A tak raději než na koupaliště vyrážejí na přehrady, k rybníkům nebo do zatopených lomů, kde žádná omezení neplatí.
Na brněnských koupalištích v Zábrdovicích a na Riviéře oproti minulému roku klesla návštěvnost o dvacet procent. „Nejsme spokojeni s návštěvností nejen na koupalištích, ale ani v našich krytých bazénech. Nastavené podmínky jsou pro nás v podstatě likvidační,“ uvedla pro ČTK Michaela Radimská, mluvčí společnosti Starez-sport, která koupaliště provozuje.
„Lidé se jdou raději vykoupat do rybníku nebo přehrady. Přibližně patnáct procent návštěvníků odchází od pokladen s nepořízenou, protože se nechtějí prokázat dokladem o bezinfekčnosti,“ doplnila Radimská.
Na nízký zájem o koupání ovšem má vliv také proměnlivé počasí, časté dešťové přeháňky s sebou nesou i teplotní výkyvy. Provozovatelé koupališť hovoří o tom, že když jsou navečer hlášeny bouřky, už odpoledne je v areálech vidět, že je lidí málo a další nepřicházejí. „Při nepříznivé předpovědi počasí rovnou zavíráme,“ řekl správce tišnovského koupaliště Milan Vitula.
Menší skupiny, zato častěji
Hygienická opatření platí také na hradech a zámcích. Bez respirátoru či roušky tam návštěvníky nepustí. Pokud je však na prohlídce méně než dvacet lidí, nemusí se prokazovat bezinfekčnost.
Na tuhle možnost vsadili například ve Vranově nad Dyjí. Prohlídky jsou komornější, zato se vypravují klidně i v desetiminutových intervalech. „V našem případě také velmi pomohlo, že jsme letos nově zpřístupnili prohlídkovou trasu na středověkou věž, která je bez průvodce,“ zhodnotil vranovský kastelán Radek Ryšavý. Díky tomu je návštěvnost na Vranově v porovnání s loňským rokem dokonce vyšší.
Všichni ale takové štěstí nemají. Lednický zámek zasáhla pandemie výrazně už po první vlně. „Návštěvnost poklesla poměrně znatelně. I oproti loňskému roku, kdy byl velký úbytek. Chybí nám zahraniční návštěvníci, ale domácí chodí také méně. Možná je odrazují opatření, která musí splnit,“ míní kastelánka Ivana Holásková.
Loni chybělo zámku čtyřicet procent turistů, kteří běžně v sezoně prohlídku památky absolvují. Letos je návštěvníků podle Holáskové v porovnání ještě o dvacet procent méně.
Zástupci hradu Bítov pozorují jen mírný pokles návštěvnosti. „V letošním červenci přišlo asi o tři procenta méně lidí než loni. Vládou nastavená pravidla je mohou odrazovat, ale také jsou otevřené hranice, tak raději jezdí do Chorvatska,“ spekuluje kastelán bítovského hradu Jan Binder.
Stejně uvažuje i mluvčí Zoo Brno Michal Vaňáč. Tam loni v létě přišel rekordní počet návštěvníků. „Pokud bychom měli hledat důvody, bylo by to především příznivé počasí a to, že lidé loni více cestovali po atraktivních tuzemských cílech. Letos už jsou možnosti vyrazit na zahraniční dovolenou přece jen větší,“ řekl. Dokládá to podle něj i průměrná návštěvnost za letošní červen a červenec.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě si na nezájem veřejnosti nestěžuje. Nejlépe ze všech objektů, které spravuje, se daří zřícenině hradu Cornštejn. Ta nemá žádné vnitřní prostory, takže lidé nejsou nijak omezováni nařízeními.
„Loni jsme měli návštěvnost dokonce větší než v roce 2019, letos je to ještě o další procenta víc. Za červenec naše památky navštívilo celkově 20 604 lidí,“ pochvaluje si ředitelka muzea Vladimíra Durajková.
