Relevantní informace, podle nichž by šlo zvolit prověřený a bezpečný jezdecký tábor, často chybí. Rodiče se tak spolehnou třeba na doporučení známých.
„Tábory asi opravdu nemají jasné podmínky, pokud je pořádáte jako soukromá organizace, tedy bez státních dotací,“ naznačila zakladatelka Dětské jezdecké školy v Řícmanicích u Brna Lenka Lišková.
I když táborům regulace chybí, výuka - či podle současné terminologie instruktorství jízdy na koni - svá pravidla má. Mnoho majitelů koní si však myslí, že děti může za úplatu na zvířatech vozit či učit jezdit bez dodržování jakýchkoli náležitostí.
Lišková pořádá tábory už od roku 1994. „Pokud se výukou jízdy chce zabývat živnostník, musí předložit k vydání živnostenského listu minimálně průkaz instruktora jezdectví (dříve cvičitelský průkaz, pozn. red.), tedy osvědčení o zdárném absolvování kurzu instruktora jezdectví,“ uvedla.
Bez pravidel podle ní mohou podobné akce fungovat jen do doby, než nastane problém. „Pokud dojde k úrazu dítěte nebo přijde stížnost od rodičů, zkoumají se všechny okolnosti. I to, zda bylo vše maximálně zabezpečeno. Je to složité téma a každý, kdo chce pořádat tábory a zodpovídat za svěřené děti, by si měl vše zjistit a nepodceňovat prevenci,“ podotkla Lišková.
Jezdectví může učit kdokoli
Ošemetné je, když si organizátor najme instruktory jezdectví, kteří pak s dětmi absolvují výcvik sami. „Při výběru tábora bych především chtěl, aby ten, kdo za děti zodpovídá, s nimi byl při ježdění, což není všude samozřejmé. Mnohdy jsou na jízdárně jen instruktorky,“ popsal David Pulka ze stáje Estavela v Ochozu u Brna, který se ženou pořádá příměstské tábory šest let.
Problematice táborů se pravidelně věnuje časopis Jezdectví. „Čtenáře to zajímá. Jejich organizování nepodléhá speciálním jezdeckým předpisům. Víceméně jezdecký výcvik může dávat kdokoliv. Pouze jezdecký sport jako takový řídí Česká jezdecká federace (ČJF) a ten dostihový zase Jockey Club ČR (JC ČR),“ upřesnila šéfredaktorka Zdena Motyginová.
Být členem ČJF, která sdružuje kluby, má podle ní výhodu, která tkví ve skutečnosti, že když se při výcviku v klubu stane úraz, lze využít hromadnou pojistku, kterou federace uzavírá pro svoje členy.
Počty koní v republiceRok/počet koní
Zdroj: zde |
Někteří organizátoři se pojišťují sami. „To je jedna z prvních věcí, kterou by měl vyřešit každý, kdo se zabývá prací s dětmi a výukou jezdectví. Všichni účastníci našich akcí i koně, pro případ škody jimi způsobené, jsou pojištěni. Ne všechny pojišťovny to však nabízejí,“ upozornila Lišková.
Často chybí odborný dohled
Ani Jockey Club ČR, ani Česká jezdecká federace konání táborů a jezdeckých škol pro děti neřeší.
„Pořádání koňských táborů pro děti nemá s Jockey Clubem nic společného,“ předeslala Martina Krejčí ze sekretariátu klubu. „Vydávání trenérských licencí se týká pouze tréninku anglického plnokrevníka. Jestliže pořádá tábor trenér, kterému vystavila licenci česká dostihová autorita, Jockey Club ČR na tom nenese žádnou odpovědnost,“ doplnila.
Nejinak je tomu u České jezdecké federace. „Koňské tábory nebo jednodenní víkendové jezdecké školy pro děti jsou akcemi právnických či fyzických osob, federací nejsou ani zastřešovány,“ uvedl Jaroslav Hupka, člen Výkonného výboru z ČJF, který má na starosti legislativu.
Jezdecká federace nicméně organizuje vzdělávání svých členů. „Je pak na rozhodnutí školy nebo tábora, zda chtějí jejich služeb využít. Jestliže není pořádající subjekt členem ČJF, případná pojistka nemůže být uplatněna. A to většinou opravdu nebývá,“ zdůraznila Motyginová.
Pokud si pořadatel tábora zajistí instruktora, který je držitelem licence ČJF, je to výhoda a pro zájemce signál profesionality. „Určitě to není povinné, je tam spíše záruka, že výcvik bude mít úroveň běžnou při výuce jízdy na koni v jezdeckých klubech sdružených pod ČJF,“ upozornila šéfredaktorka Jezdectví.
Rodiče by si podle ní měli především zjistit, jaké má pořadatel podmínky, jak probíhá výuka jízdy, jak často a na jakých koních. „Sama jsem posílala dceru na tábor s koňmi a upřednostnila jsem ten, který má dvacetileté zkušenosti, ne ten, který se chlubí super zařízením.“
Tábory jsou často mimo působiště kontrolorů
V tuzemsku nebývá zvykem ani to, aby na koňský tábor či jezdeckou školu pro děti vyrazila finanční kontrola. Nespadají pod Českou školní inspekci ani pod Státní úřad inspekce práce. Finanční úřady jejich pořadatele registrují případně kontrolují zcela standardně, tedy pokud podnikají jako živnostníci.
„Není mi známo, že by se některý z vybraných subjektů, to jest subjektů, které spravuje Specializovaný finanční úřad, zabýval pořádáním koňských táborů pro děti - i příměstských, včetně jezdeckých škol,“ popsal mluvčí Specializovaného finančního úřadu v Praze Jindřich Mejvald.
Krajské hygienické stanice kontrolují pouze zotavovací akce pro děti, které zákon definuje jako organizovaný pobyt třiceti a více dětí do 15 let na dobu delší než pět dní. „Na tyto akce se pak vztahuje i ohlašovací povinnost, podle které je pořádající osoba povinna měsíc před zahájením akce její konání ohlásit místně příslušné krajské hygienické stanici,“ poznamenala mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Jak získat instruktorskou či trenérskou licenci ČJFČeská jezdecká federace (ČJF) zastřešuje jezdecký sport v České republice a zajišťuje mimo jiné i vzdělávání rozhodčích, stavitelů tratí a parkurů, stewardů, jezdců, instruktorů jezdectví (dříve cvičitelů) a trenérů. |
Samostatnou evidenci koňských táborů ministerstvo nevede. Pod kontrolu místně příslušné krajské hygienické stanice nespadají ani příměstské tábory s koňmi.
„Pokud lze koňský tábor zahrnout pod uvedenou definici zotavovací akce, krajské hygienické stanice kontrolu vykonávají. Akce, které nespadají pod definici zotavovací akce, a to s ohledem na počet účastnících se dětí nebo dobu trvání, se řadí do kategorie jiných podobných akcí,“ dodala mluvčí.
Pojištění odpovědnosti je na místě
Koňáci, kteří chtějí učit děti jezdit na koních, by měli využívat klidná zvířata. „Klidní a vychovaní koně jsou nezbytnost. Občas nechápu, na čem někteří děti vozí, někteří koně jsou prostě nebezpeční,“ upozornil Pulka.
Sám se snaží neponechat nic náhodě. „Jsme pojištěni a nezbytností jsou ochranné pomůcky jako helma, vesta, bezpečnostní gumové třmeny,“ naznačil Pulka, který má sám trenérskou licenci. Chovem a tréninkem koní se zabývá přes dvacet let. „Nejdůležitější je, že se opravdu nesmí nic stát. Sám mám děti a zvláště u koní není opatrnosti nikdy dost. Někteří cvičitelé se totiž nevěnují práci s dětmi na koni, ale hledí třeba do mobilu,“ naznačil.
Dětskými aktivitami se zabývá rovněž nový občanský zákoník. „Řeší například odpovědnost za škodu, tedy za jakých podmínek je třeba nahradit způsobenou majetkovou, ale i nemajetkovou újmu - tedy například to, kdo odpovídá při škodě způsobené osobě, která nemůže posoudit následky svého jednání, tedy typicky nezletilým, pro které většinou bývá tábor určen,“ upozornila Dana Prudíková z ministerstva školství, která se na tvorbě zákoníku podílela.
Občanský zákoník také řeší, kdo hradí škodu v případě, kdy ji způsobí zvíře. Tady je dobré mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném životě, do kterého lze zahrnout i domácí zvířata.
„Děti často neumí ani zametat“
Lenka Lišková má s pořádáním koňských táborů letité zkušenosti. Hlavní zájem o účast na táborech podle ní bývá po Novém roce a koncem března jsou již plně obsazené. „Pravidelné jezdecké kurzy během školního roku jsou také plné. Velký zájem je o jezdecké soboty,“ přiblížila a dodává, že nové předpisy a požadavky neustále sleduje.
Velký zájem pociťuje i David Pulka ze stáje Estavela, která těží i z výhodné polohy blízko Brna. „Děti se na našem statku učí hlavně práci s koňmi, jejich ošetřování, čištění, krmení, místování, vodění a v neposlední řadě jízdu na koni,“ vyjmenoval.
Na statku však má i jiná hospodářská zvířata. „Mnoho hlavně městských dětí se s nimi nikdy nesetkalo. Spousta dětí dnes neumí ani zametat a myslím si, že jim to neublíží, když si to u nás vyzkouší. Samozřejmě vše musí děti bavit, aby to braly jako hru. Učíme se i teorii o chovu a výcviku koní,“ doplnil.
