Umírající pacienti by díky koncepci paliativní péče například měli přebývat na pokojích, kam za nimi mohou jejich blízcí přijít kdykoliv. Ne jen v omezených hodinách.
V každé nemocnici chce kraj vytvořit tým složený z vyškoleného lékaře a zdravotních sester, který bude k dispozici nemocným i jejich příbuzným. Poradí, jakým způsobem se dá v posledních měsících o pacienta postarat. Většina z nich totiž umírá na běžných pokojích a o jiných možnostech péče mnohdy ani neví.
Koncepci plánuje kraj dokončit do konce letošního roku. „Existují tři způsoby, jak se o umírajícího pacienta postarat. Můžeme ho přemístit do klasického hospice, poslat domů s tím, že se o něho postará terénní tým odborníků. Poslední možností pak je nechat pacienta v nemocnici. Tuto možnost chceme zachovat, ale s tím, že vytvoříme speciální pokoje, kam bude možné za nemocnými kdykoliv přijít. Jejich provoz se uhradí ze zdravotního pojištění,“ přiblížil předseda České společnosti paliativní medicíny Ondřej Sláma, který je členem pracovní skupiny, jež vyjednává o jihomoravské koncepci.
Konkrétní podobu paliativní péče ladí kraj se zástupci brněnského magistrátu i dalšími odborníky v této oblasti.
„Sezvali jsme si je, aby nám doporučili, co je pro pacienty nejlepší a jak máme péči zlepšit. Byl bych rád, kdybychom měli vizi hotovou na podzim,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Některé nemocnice už jsou napřed
Jihomoravské nemocnice se změnám nebrání. Například ve Znojmě už odborníky na paliativní péči mají. „Nyní máme dva proškolené lékaře, kteří jsou připravení pomoci,“ informoval mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.
O spolupráci s krajem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou má zájem také hodonínská nemocnice.
„Chtěli bychom nasmlouvat pro těžce nemocné pacienty dvě lůžka. Nyní jim můžeme nabídnout jen nadstandardní pokoje, kde se ale za den platí 400 korun. Chceme se proto dohodnout s pojišťovnou na nových kapacitách, které by měli zdarma,“ nastínil ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík.
Cílem nové strategie je nejen posílit péči přímo ve zdravotnických zařízeních, ale také rozšířit síť mobilních a kamenných hospiců, aby byla péče dostupná skutečně pro všechny. V současnosti fungují takové služby například v Brně, Rajhradě, Kyjově, Znojmě či Tišnově.
„Otevřeli jsme v listopadu a aktuálně se staráme o pět pacientů. Poptávka se však neustále zvyšuje i kvůli tomu, že se od dubna zvýšil příspěvek na péči. Více nás oslovují i nemocnice. Nemůžeme ale vyhovět všem, stejně jako jinde bojujeme s nedostatkem zdravotních sester. Pokud se nám přihlásí dalších osm nových rodin, obávám se, že třeba polovinu budeme muset odmítnout,“ přiblížila situaci vedoucí směny v Domácí hospicové péči Tišnov Jana Křížová.
Vzorem je Vysočina, inspirovala se v Rakousku
Mnohem dál jsou v organizaci paliativní péče na Vysočině, kde nové směry podporují už od roku 2007. Na rozdíl od jižní Moravy už mají hotovou i koncepci.
„Začali jsme vzděláváním zdravotních sester ze sociálních zařízení a nemocnic. Loni v květnu se nám navíc podařilo v každém regionu zřídit alespoň jeden mobilní hospic. Chceme jít cestou Rakouska, kde mají celý systém vypilovaný. Pacient má zajištěnou péči 24 hodin denně sedm dnů v týdnu,“ uvedl krajský koordinátor a lékař Ladislav Kabelka.
Složení týmu odborníků
|
Jihlavská nemocnice je jedním z několika zařízení, kterým ministerstvo zdravotnictví minulý týden schválilo dotaci na podporu paliativní péče. S podporou státu tak mohou vytvořit přímo v nemocnicích již zmiňovaný specializovaný tým, jak to má v plánu také Jihomoravský kraj. Dotaci dále získaly nemocnice v Olomouci, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Královské Vinohrady, společnost sdružující kliniky na severozápadě Čech a nemocnice v Motole.
„Například v USA má už osmdesát procent nemocnic svůj paliativní program, v Česku je to pouhých pět procent. Většina lidí u nás umírá v nemocnicích, aniž by jim byla poskytnuta specializovaná péče. Proto jsme spustili nový projekt, který prověří, jak se paliativní týmy osvědčí ve zdravotnických zařízeních. Kvalita dožití pacientů musí být na co nejvyšší úrovni,“ zdůvodnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
