„Vinaři tak mohou zasáhnout dříve a s menšími náklady, což vede k efektivnější péči o vinice, stabilnějším výnosům, ale i lepší kvalitě hroznů,“ shrnuje pozitiva Gabriela Petrovičová z fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, kde výzkumná skupina stojící za projektem působí. Pomocí systému lze tím zabránit milionovým škodám.
V praxi to má fungovat tak, že drony budou pravidelně monitorovat vinice a pořizovat snímky, které zachytí jemné změny ve vegetaci, jež běžná kamera nepostřehne. Mezitím pozemní senzory dlouhodobě zmapují vlhkost, teplotu, stav půdy i fyziologii rostlin. Takto získaná data nakonec odborníci v laboratořích doplní o informace z rozborů látek v révě. Pomůže i umělá inteligence, která výsledky měření vyhodnotí.
Vinaři jsou v pozoru. Révu ničí sucho, na závlahu chybějí peníze i voda |
„To vše dohromady vytvoří komplexní obraz toho, jak rostliny reagují na sucho, choroby, škůdce nebo extrémní teploty,“ popisuje Petrovičová.
Projekt s názvem WinOMICs výzkumníci z Ústavu automatizace a měřicí techniky spustili v polovině loňska, s dokončením počítají na konci roku 2027. „Už v průběhu však očekáváme první prakticky využitelné výstupy, byť jen ve formě prototypů a laboratorních zkoušek,“ podotýká koordinátorka projektu Jana Schwarzerová s tím, že výzkumníci spolupracují hned s několika moravskými i rakouskými vinařstvími, která již o systém projevila zájem.
Kdy však bude oficiálně zaveden do praxe, podle ní závisí na ekonomických a technických možnostech vinařských společností.
Proti suchu je boj marný
Záměr však cílí na to, aby byl systém dostupný a využitelný v běžné vinařské praxi. A to nejenom u velkých podniků, ale i u těch středních či menších.
„Není tajemstvím, že technologie přesného zemědělství jsou ekonomicky, znalostně i technicky velmi náročné, protože dávají jejímu uživateli konkurenční výhodu. Například vlastní platforma pro letecké snímkování vinic pomocí dronů s vyškolenou obsluhou se pohybuje v řádu milionů korun. Je tedy výhodná jen pro velké podniky. Právě z tohoto důvodu projekt směřujeme tak, aby se dal systém využít třeba ve formě sdílených služeb,“ nastiňuje Schwarzerová.
Využití si dokáže představit například Martin Pitra ze stejnojmenného vinařství v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku. „Z pohledu vinaře i IT architekta se na to však dívám střízlivě. Je fajn, když systém detekuje stres, ale záleží na příčině. Pokud mi senzory včas nahlásí nástup choroby nebo škůdce, umíme zasáhnout. Ale pokud mi oznámí, že je réva ve stresu ze sucha, tak s tím ze dne na den nic neudělám. Vodu do vinice nevyčaruji,“ upozorňuje Pitra.
A dodává, že boj se suchem vyžaduje dlouhodobou a systematickou přípravu i změnu agrotechniky, což jednotlivec vyřeší sám jen velmi těžko.
Přináší komplexní systém
Jako užitečný vnímá projekt Svaz vinařů. „Umělá inteligence zasahuje do většiny oblastí, a proto i v tomto oboru je třeba jít s dobou. A máme ozkoušené, že takové technologie fungují,“ uznává výkonný ředitel svazu Martin Půček a připomíná situace, kdy si technologie ve vinařství své místo již našly.
Například před šesti lety zemědělci ve spolupráci z výzkumníky z brněnské Mendelovy univerzity využívali drony k tomu, aby odhalili části révy, kterou napadla nemoc zvaná ESCA. Když se tímto způsobem vinice zmapuje a pomůže odhalit problém, je následně počítačová technika schopna přizpůsobit dávku chemické obrany v zasažených oblastech.
„Dále existují meteostanice, které dnes velmi přesně předpovídají infekční tlak chorob, jako je plíseň révová, padlí révové nebo šedá hniloba. Pěstitel tak může zasahovat v období největšího infekčního tlaku, kdy je ochrana nejúčinnější, i když daná choroba ještě není viditelně přítomna,“ poznamenává Půček.
Čeští vinaři se bojí zavlečení devastující choroby, dokáže zničit celou úrodu |
Podle Schwarzerové se však v těchto případech jedná jen o dílčí technologie, což je odlišuje právě od projektu WinOMICs – ten totiž přináší komplexní systém, který je nejen v rámci Evropy unikátní.
„Jiný podobný systém není všeobecně známý. Inovace spočívá v uvedení některých v zemědělství dosud nepoužívaných technologií a jejich propojení s již zmíněnými biochemickými rozbory rostlin a vyhodnocením dat právě pomocí umělé inteligence. V tomto případě konkrétně metodou strojového učení,“ zdůvodňuje Schwarzerová.
Letošní mrazivé počasí pomáhá, likviduje škůdceNe vždy jsou zdánlivě nepříznivé přírodní podmínky škodlivé. Například mrazivé počasí, které poslední měsíc zachvátilo jižní Moravu, na vinohrady působí příznivě. Teploty mnohdy i pod deset stupňů Celsia révu neničí, ale naopak ji chrání před rozvojem chorob a množením škůdců. „Je to normální a vítaný průběh počasí. Až do dvaceti stupňů pod nulou nehrozí keřům žádné poškození,“ konstatuje výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. Mrazy pomáhají omezovat přezimující škůdce a snižovat vliv některých chorob, které se v posledních letech vlivem mírných zim ve vinicích více šířily. „Přínos spočívá především v přirozeném ozdravném procesu a přípravě vinice na novou sezonu,“ shrnuje ředitel Vinařství Lahofer Petr Chaloupecký. (ČTK) |
