Nepřehlédnutelným prvkem celého prostoru se stalo pobytové vodní schodiště. Když slunce hřeje o sto šest, všechny to na náměstí přirozené táhne právě tam. Nabízí posezení až pro 80 lidí a při menších akcích může skvěle fungovat jako amfiteátr.
 |
Kombinace suchých částí na sezení a vodopádu stékajícího po schodištích spolu s tryskami vodní mlhy v nižší části náměstí proměnila prostor v živé hřiště. Děti nadšeně probíhaly mlhou a lezly po mokrých schodech, takže se celým prostranstvím rozléhal jejich smích, tu a tam proťatý voláním rodičů, když už byly ratolesti od vody úplně promočené.
Na dětský prvek pamatoval ve svém projevu také starosta Jiří Dospíšil (nez.), když s úsměvem připomněl, že k životu na náměstí neodmyslitelně patří a bude patřit právě dětský křik a dovádění. Místní školáci se navíc do podoby nového náměstí zapsali mnohem hlouběji.
V pobytovém vodním schodišti je zasazeno 13 originálních grafických dlaždic s florálními motivy, na jejichž vzorech žáci spolupracovali. Pod vedením architektů a pedagogů sbírali rostliny, trávy či větvičky, které obtiskávali do hlíny a zalévali sádrou, čímž vznikly předlohy pro finální betonové odlitky. Na této tvořivé aktivitě se podílela celá řada místních institucí, včetně základní umělecké školy Tišnov, místních základních škol či střediska Inspiro.
„Každé náměstí je velmi důležitým veřejným prostorem. Slouží jako místo setkávání, konání různých akcí, slavností či trhů. Jeho význam pro život ve městě je naprosto zásadní,“ zmínil Dospíšil.
Archeologové našli u Brna unikátní dřevěný vodovod, tvoří ho tři kmeny s šachtou |
Podle něj je náměstí srdcem každého města a tak je jeho nepřehlédnutelnou vizitkou. „A mě těší, že před naší krásnou radnicí budeme mít po více než 80 letech konečně veřejný prostor, za který se nemusíme stydět,“ neskrýval své nadšení z nového náměstí.
Zmínil také, že místo je nyní mnohem bezbariérovější, pochozí plochy jsou velkorysejší a automobilová doprava dostala jasná pravidla. „Mé a možná i vaše cyklistické srdíčko hřeje pohled na množství stojanů na kola,“ podotkl s úsměvem starosta.
Závlaha stromů z podzemí
Na jeho slova navázala i městská architektka Zdeňka Vydrová, která při procházce náměstím popisovala jeho změny. „Při úvaze o proměně náměstí pro nás jako pro architekty je vždycky důležité, abychom nezměnili příliš prostředí a urbanistická koncepce města zůstala,“ vysvětlila s tím, že dřívější plocha byla velmi roztříštěná a pohyb po ní komplikovaly výškové rozdíly.
Nyní je prostor sjednocený, doplněný netradičními lampami ve tvaru vlaštovek za letu. Architektka též poukázala na proměnu zeleně „V tuhle chvíli vidíme, že tady zůstala vodní kašna, která jde znovu krásně vidět díky pokácení javorů. Vysazené stromy jsou zatím skromné, ale domnívám se, že vegetace, kterou tady teď vnímáme jako velmi křehký prvek, za pár let nabídne občanům stín a příjemné prostředí,“ poznamenala.
Velkým tématem proměny byla ekologie a chytré hospodaření s dešťovou vodou. Dešťová voda se sbírá do podzemní nádrží, odkud je pak využita pro zavlažování rostlin. V rámci projektu bylo vysazeno 48 vzrostlých stromů, konkrétně jerlíny japonské, platany javorolisté, okrasné třešně ptačí a javory babyka.
Podle spoluautorky projektu, architektky Markéty Veličkové vybrali druhy tak, aby zvládly nepříznivé podmínky jako sucho, extrémní teplo nebo i sůl ze zimního posypu. Stromy jsou navíc zasazeny do švédského strukturálního substrátu, který propouští vzduch ke kořenům a zajišťuje, že dřeviny, které v městském prostředí dříve spíše přežívaly, mají díky substrátu zajištěný dlouhý a kvalitní život.
Zatím nově vysázené stromy na přímém slunci neposkytují plný stín. „Věříme, že při důkladné a precizní údržbě bude náměstí dlouhá léta dobře fungovat,“ vzkázali autoři návrhu architekti Markéta a Petr Veličkovi.
Krutá daň za krásu
Zatímco úředníci a architekti mluví o vizích, místní podnikatelé mají za sebou rok a půl trvající zkoušku ohněm. Rekonstrukce a uzavření náměstí citelně zasáhly do fungování řady provozoven.
„Uzavření náměstí výrazně ovlivnilo prodeje. Po dobu rekonstrukce jsme museli otevřít prodejnu v Boskovicích, abychom měli odbyt, na jaký jsme zvyklí. Kdyby nebyly Boskovice, nejsme ani my. A teď je to hotové a jsme zpátky a Boskovice jsme zavřeli,“ přiznával majitel pekárny Moravské koláče Filip Habrman.
Z nepropustné džungle jsou opět klášterní sady, pomohli i skauti z Belgie |
Ještě ostřeji vnímá dopady Romana Marková z obchodu Baby Junior Tišnov. „Mám tržby jak před 20 lety a myslím si, že už se mi to nevrátí zpět na tržby před rekonstrukcí. Jezdili za mnou lidi z okolních obcí, ale s rekonstrukcí mnozí přestali. Mám ztráty zhruba milion. Je mi líto, že jsme nedostali žádnou kompenzaci ani poděkování, že jsme to zvládli teď u otevření. Přitom i my se podílíme na vzhledu náměstí. Dělám výlohu, která jde vidět a platila jsem si dříve i aranžérku, aby to nějak vypadalo,“ řekla majitelka prodejny. Zdůraznila, že i obchodníci jsou duší náměstí.
Nová pravidla provozu
Proměnou prošlo také širší okolí a přilehlé ulice. Do Ráboňovy, Radniční i Kostelní se dá nyní dostat mnohem snáze díky novým plynulým rampám, které v terénu zajišťují bezbariérový přístup.
Samotný dopravní režim se podle starosty zklidnil a přinesl jasná pravidla. Náměstí sice zůstává obousměrně průjezdné pro osobní auta do tří a půl tuny a autobusy, ale celková atmosféra je bezpečnější.
Zapomenutá Lomnice zkrásněla, ožila a teď vyhrává tituly. Na zámku plánují Airbnb |
Zatímco v horní části řidiči vjíždějí do klasické zóny 30, dolní část se proměnila ve sdílený prostor s maximální rychlostí omezenou na dvacítku. V této zóně by na sebe všichni účastníci měli brát ohled, chodci i šoféři mají naprosto rovnocenné postavení a platí, že nikdo nemá předem zaručenou absolutní přednost.
Nečekaný poklad v podzemí
Zemní práce a archeologický výzkum v centrální části náměstí přinesly zcela nečekaná a fascinující zjištění. Odborníci pod historickou dlažbou objevili celou řadu cenných artefaktů včetně pozůstatků starého farského vodovodu. Unikátní dřevěné potrubí tvořené propojenými kmeny stromů vzbudilo rozruch mezi odbornou veřejností.
„Potrubí dále směřuje do dřevěné konstrukce, s největší pravděpodobností se jedná o dobovou servisní šachtu, která sloužila jako přístupový bod do tohoto vodovodního systému a umožňovala jeho kontrolu a čištění. Myslím, že v Česku nic takového doposud objeveno nebylo,“ vystihl samotný význam tohoto historického objevu vedoucí archeologického týmu Marek Lečbych.
Tišnov tak má sice nové, moderní náměstí s ekologickými prvky, vodotrysky a historickými nálezy archeologů, ale úleva se mísí s hořkostí. Když se po symbolickém přestřižení pásky scházeli lidé v radnici na závěrečné setkání, všichni byli nadšeni, ale pohledy místních obchodníků ukazovaly, že ne pro každého znamená konec stavby automatický happy end.
